Jednou z charakteristických vlastností směnek je jejich převoditelnost tj. že zpravidla nezůstávají v majetku prvního majitele, kterého nazýváme remitentem a který je také prvním věřitelem ze směnky, ale že jsou zpravidla dále převáděny. Jedním z typických směnečněprávních převodů směnky je indosament neboli rubopis. Problematika indosamentu jako jednostranného právního úkonu, kterým směnečný věřitel převádí své vlastnické právo na indosatáře, upravuje zákon směnečný a šekový v ustanoveních § 11 a násl.

Ze znění zákona vyplývá, že každá směnka a to i v případě, že nebyla vystavena na řad (u cenných papírů na řad je osoba oprávněná z cenného papíru označena v jeho textu, ale je jí dána možnost na základě vlastního písemného prohlášení na rubu papíru či na jeho přívěsku své oprávnění z cenného papíru převést na další osobu) je indosovatelná. Z této obecné indosovatelnosti směnky jsou stanoveny dvě výjimky. První případem je vyloučení indosability směnky pomocí rektadoložky např. „nikoli na řad“, na základě čehož se pak ze směnky jako z cenného papíru na řad stane cenný papír na jméno (tzn. že takový cenný papír není rubopisem převoditelný). Druhou výjimkou je situace, kdy k indosaci směnky došlo teprve po protestu pro neplacení nebo po uplynutí lhůty k protestu. Takovéto směnky jsou neindosovatelné a případný indosament vyvolává pouze účinky obyčejného postupu.

Indosament musí být učiněn v písemné formě na směnku, případně na list s ní spojený (směnečný přívěsek). Indosament musí být podepsán indosantem tj. tou osobou, která směnku převádí.

Indosament musí být doplněn předáním a převzetím směnky mezi indosantem a indosatářem, protože takovýmto převzetím směnky indosatář projevuje svoji vůli stát se nositelem směnečných práv vtělených do směnky.
Rektasměnku, tedy směnku u které je vyloučena indosace je možno převést jen ve formě a s účinky obyčejného postupu (cesse). Tento převod se řídí obecnými předpisy o postoupení pohledávky, protože nejde o zvláštní způsob převodu směnečných práv. Vzhledem k formulaci daného ustanovení (Pojal-li výstavce do směnky slova "nikoli na řad" nebo jinou doložku stejného významu, lze převést směnku jen ve formě a s účinky obyčejného postupu) se objevili rozdílné názory na jeho interpretaci. Právní a soudní praxe se přiklání k názoru, že cessí lze převést jen tu směnku, která obsahuje doložku vylučující převody rubopisem, tedy doložku, která ze směnky jako order papíru učiní papír na jméno. Ordersměnku lze tedy převést pouze indosamentem.


© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz