Z majetkové podstaty v rámci konkursu nesmí dlužník a další osoby vyjmenované v § 295 insolvenčního zákona nabývat zpeněžovaný majetek. Nejvyšší soud je ve své rozhodovací praxi ustálen v závěru, že výčet osob s omezením nabývat majetek z majetkové podstaty dlužníka, je třeba vykládat restriktivně. Ve své rozhodovací praxi dospěl rovněž k závěru…
Judikatura českých soudů je dosti bohatá v otázce nepřiměřenosti úroků z prodlení, co se týče jejich sjednané výše. Ústavní soud opakovaně uvedl, že nepřiměřeně vysokým úrokem z prodlení se sleduje záměr získat majetek dlužníka, jehož hodnota bude ve významném nepoměru k původnímu dluhu. Zároveň platí, že úroky z prodlení nikdy nemohou zcela…
V legislativním procesu se aktuálně nachází vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti správy daní a působnosti Celní správy České republiky.[1] V rámci kompetenčních změn na úrovni celní správy má návrhem dojít k nepatrné, avšak z právně-společenského hlediska zcela zásadní, změně v oblasti vymáhání pohledávek správních orgánů…
Předběžná opatření hrají klíčovou roli v soudním řízení, zejména tam, kde hrozí nevratné důsledky nebo je třeba rychle a dočasně upravit poměry mezi účastníky. V insolvenčním řízení jejich význam ještě roste – mohou sloužit k ochraně majetkové podstaty dlužníka, zabránění převodu majetku či zajištění práv věřitelů. Nezbytnou součástí tohoto…
Test nejlepšího zájmu je jedním z předpokladů pro schválení reorganizačního plánu. Jeho definice je jasná, vyplývá z insolvenčního zákona, zkoumání jeho splnění je však složitější. Jak může být znalec nápomocen při posouzení, zda věřitelé v reorganizaci obdrží v současné hodnotě vyšší plnění v reorganizaci než…
Exekutorské zástavní právo (EZP) je důležitým institutem, kterého by měli věřitelé využívat pro lepší vymahatelnost svých pohledávek. A to zejména za situace, kdy je zřejmé, že dlužník není v ideální finanční kondici a směřuje do insolvenčního řízení. EZP může výrazně zvýšit šance na uspokojení z majetkové podstaty dlužníka. V případě hrozícího…
Tento článek se zabývá analýzou platné právní úpravy při vymáhání pohledávky věřitele za dlužníkem - společností v úpadku, přičemž tato pohledávka je zároveň škodou způsobenou členem statutárního orgánu (jednatelem) této společnosti za situace, kdy je vůči jednateli schváleno oddlužení a současně je tento člen uznán vinným ze spáchání úpadkového…
Snad každý je díky fenomenálnímu pojmu „směnečná přísnost“ zvyklý precizně kontrolovat formální náležitosti směnek. Naopak, často opomíjená zůstává kontrola načasování převodu směnek, která však může způsobit zásadní rozdíl ve vývoji případných soudních sporů.
Ústavní soud rozhodoval o návrhu Krajského soudu v Hradci Králové na zrušení části ustanovení § 169 odst. 1 písm. c) zákona 182/2006 Sb., insolvenční zákon, ve znění pozdějších předpisů („IZ“), které zvýhodňuje daňové pohledávky státu vzniklé na základě opravy odpočtu daně v případě nedobytných pohledávek. Ústavní soud dospěl na základě testu…
Začátkem října 2024 nabyla účinnosti rozsáhlá novela insolvenčního zákona, jejímž hlavním cílem je zefektivnit proces oddlužení a přizpůsobit jej evropským standardům. Nejvýraznější změnou je zkrácení doby oddlužení na tři roky, avšak tato úprava není jedinou významnou novinkou. Novela přináší i další opatření, která zásadně mění právní postavení…
Provádění exekuce na nepeněžité nezastupitelné plnění je na místě v případech, kdy exekuční titul ukládá povinnost něco strpět, něčeho se zdržet či něco konat a tuto povinnost nemůže splnit za povinného někdo jiný. Porušení vymáhané povinnosti v takovémto typu exekuce se sankcionuje ukládáním donucovacích pokut. Spolu s případnými pokutami v…
Jak již jistě většina z Vás ví, počátkem října minulého roku vstoupila v účinnost hojně diskutovaná novela insolvenčního zákona.[1] Bezpochyby nejvýraznější novinkou, kterou novela přinesla, je zkrácení doby oddlužení z pěti let na tři roky.[2] Mnoho dlužníků tak s podáním insolvenčního návrhu posečkalo, aby na jejich oddlužení dopadala již nová…
Přihlášení pohledávky je zpravidla nezbytným předpokladem pro to, aby mohl být nárok věřitele v rámci insolvenčního řízení uspokojen. Pro zahraniční věřitele dlužníka (pocházející z členských států EU) může být tento proces velmi náročný, neboť se musí potýkat s řadou výzev, jako je zahraniční právní úprava nebo jazyková a administrativní bariéra.
Společnost občanského práva a tichá společnost jsou instituty závazkového práva zakotvené vedle sebe v občanském zákoníku. Výrazným společným znakem, který je odlišuje od většiny ostatních závazků, je skutečnost, že společnost občanského práva ani tichá společnost nejsou založeny na principu protiplnění a protichůdném zájmu smluvních stran. Jejich…
Insolvenční řízení je zvláštním druhem civilního procesu, jenž slouží k řešení úpadku či hrozícího úpadku dlužníka nikoli k prosazování individuálních zájmů věřitelů.[1] Úpadek nebo hrozící úpadek má být v insolvenčním řízení řešen některým ze způsobů, který stanovuje insolvenční zákon, tak aby došlo k uspořádání majetkových vztahů k osobám…
Se zahájením insolvenčního řízení je spojena řada účinků[1], které směřují k tomu, aby se majetek dlužníka po zahájení insolvenčního řízení nesnížil a aby mohlo dojít k co nejvyššímu a poměrnému uspokojení pohledávek věřitelů, tedy k naplnění účelu insolvenčního řízení. Jedním z účinků zahájení insolvenčního řízení je i částečné omezení dlužníka v…
Ačkoliv ani vstup fyzických osob do insolvence nepotěší věřitele tohoto dlužníka, úpadkové situace podnikatelů svými důsledky ovlivňují širší spektrum subjektů. Opomeneme-li společníky této společnosti, kteří by do podnikání měli vstupovat s vědomím hrozícího rizika možné ztráty jejich počátečních vkladů coby investic do budoucího chodu…
Po krátkém úvodu do problematiky zvýhodňujících právních jednání se článek zaměřuje na nastínění některých aspektů spojených s interpretací a aplikací výjimky zakotvené v § 241 odst. 5 písm. b) IZ[1]. Článek upozorňuje na významnou roli judikatury, jejíž vývoj je klíčový pro lepší pochopení a aplikaci této právní úpravy. Vývoj soudní praxe v dané…
Insolvenční řízení je zvláštním druhem civilního procesu, jenž slouží k řešení úpadku či hrozícího úpadku dlužníka nikoli k prosazování individuálních zájmů věřitelů.[1] Úpadek nebo hrozící úpadek má být v insolvenčním řízení řešen některým ze způsobů, který stanovuje insolvenční zákon, tak aby došlo k uspořádání majetkových vztahů k osobám…
Insolvenční řízení představuje pro statutární orgán obchodní korporace velkou výzvu. Nejenže se musí vypořádat s náročnými právními a ekonomickými otázkami, ale také nese odpovědnost za správné a včasné jednání v zájmu společnosti a jejích věřitelů. Tento článek shrnuje klíčové povinnosti členů statutárního orgánu v případě hrozící insolvence a…
Povinnost upustit od dražby v případě zahájení insolvenčního řízení je objektivní a její porušení zakládá neplatnost dražby i v případě, že se dražebník o zahájení...
Pokynem ve smyslu § 293 odst. 1 insolvenčního zákona může být jakýkoli procesní úkon, jímž zajištěný věřitel vymezí (určí) podmínky (předpoklady) zpeněžení zajištění...
Shromáždění svolané na podporu víceznačného hesla lze podle § 10 odst. 1 písm. a) zákona č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím, lze zakázat pouze za podmínky, že s ohledem na...
Pro zásah do shromažďovacího práva, být i jen cestou udílení dle pokynů § 8 odst. 1 písm. 4 zákona č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacímu (zde neprovádí svolávat konkrétní...
Rozhodování o služebním úrazu státního zaměstnance je věcí služebního poměru. Jelikož se jedná o rozhodování o právech a povinnostech jmenovitě určené osoby ve smyslu § 9...
