Brzy se do druhého čtení[1] v poslanecké sněmovně dostane dlouho očekávaná novela insolvenčního zákona,[2] na kterou zatím existují diametrálně odlišné názory. Někteří tvrdí, že přichází příliš brzy, pouhé dva roky po poslední velké novele, která tedy neměla čas se řádně uplatnit v praxi, někteří pak tvrdí, že se snaží řešit příliš mnoho oblastí a…

Insolvenční řízení, jakožto řízený proces v oblasti uspokojování pohledávek věřitelů, je ovládáno pravidly, která zaručují rovné postavení jednotlivých účastníků. Vyvážené nastavení pravidel není jednoduché, neboť na jedné straně stojí věřitelé, jimž se nedostalo a ve většině případů ani nedostane plné úhrady jejich pohledávek, a na straně druhé…

Vztah insolvenčního a exekučního řízení je upraven v § 109 odst. 1 písm. c) insolvenčního zákona, podle kterého po zahájení insolvenčního řízení výkon rozhodnutí či exekuci, která by postihovala majetek ve vlastnictví dlužníka, jakož i jiný majetek, který nenáleží do majetkové podstaty, lze nařídit nebo zahájit, nelze jej však provést. Již…

Zřejmě nelze nesouhlasit s citací George Santayana: „Kdo nezná svou minulost, je odsouzen ji opakovat.“ Tato moudrá rada je určitým východiskem pro rozklíčování otázky, zda lze v rámci insolvenčního řízení zpeněžit majetek způsobem dle ust. § 76 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb. , o soudních exekutorech („EŘ“), tj. exekuční dobrovolnou…

Zadržovací právo je zajišťovací institut, který umožňuje zřídit zajištění k cizí movité věci jednostranným jednáním věřitele. Jeho podstata spočívá v tom, že ten, kdo je povinen vydat cizí movitou věc, ji může zadržet za účelem, aby zajistil svou pohledávku vůči tomu, komu je povinen tuto věc vydat. Tento článek pojednává o určitých aspektech…

Nové nařízení o insolvenčním řízení stanovuje členským státům povinnost vytvořit insolvenční rejstřík a zavádí propojení národních insolvenčních rejstříků prostřednictvím portálu evropské e-justice. Hledat informace o insolvenčních řízeních napříč insolvenčními rejstříky v rámci celé Evropské unie bude možné již v roce…

Tím, že uzavřel s dlužníkem smlouvu o úvěru nebo smlouvu o půjčce, nevzniká věřiteli podle právní úpravy institutu společného jmění manželů v občanském zákoníku ve znění účinném do 31. 12. 2013 za trvání dlužníkova manželství žádná pohledávka vůči manželu dlužníka, i když závazek, který na sebe dlužník takovou smlouvou převzal, je závazkem, který…

Důvodem tohoto zamyšlení nad možnými důsledky nedůvodně či v souvislostech tohoto textu zejména šikanózně podanými návrhy na zahájení insolvenčního řízení je skutečnost, že po několika letech účinnosti zákona č. 182/2006 Sb. , o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), který nahradil k 1.1.2008 do té doby platnou právní úpravu úpadkového…

V dnešní době musí každý podnikatel počítat se situací, že jeho obchodní partner nesplní své povinnosti včas a dostane se do prodlení. Na takovou situaci se lze preventivně připravit a použitím příslušných právních institutů smluvního partnera motivovat, aby své dluhy plnil včas (zcela standardně prostřednictvím smluvní pokuty či bankovních…

Kolik provozoven máš, tolikrát jsi insolvenčním správcem. I tak by se dala charakterizovat problematika přidělování insolvenčních kauz jednotlivým insolvenčním správcům, kterou se Ministerstvo spravedlnosti zabývá ve svém návrhu zákona, jenž aspiruje na to stát se po tzv. revizní novele z roku 2014 další významnou novelou insolvenčního zákona.

Čtvrtá část článku o novinkách, které přináší nové nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/848 ze dne 20. května 2015 o insolvenčním řízení (dále jen „Nové nařízení“), se věnuje změnám v úpravě vedlejších insolvenčních řízení.

Často dochází k situacím, kdy zaměstnanci není vyplacena jeho mzda, plat, odměna či odstupné z důvodu zjištění úpadku jeho zaměstnavatele.

V poslední době jsme se v rámci naší praxe opakovaně setkali s nejednotností v rozhodovací praxi soudů ve věci povolení oddlužení dlužníkům-fyzickým osobám, kteří mají dluhy z podnikání. Tato nejednotnost naprosto popírá předvídatelnost soudních rozhodnutí, jakožto jednu ze základních zásad soukromého práva vyjádřených v ustanovení § 13 zákona č.

Nový občanský zákoník se rozsáhle věnuje úpravě povinností rodičů při péči o jmění dítěte. Zakotvuje povinnost, aby rodiče o jmění dítěte pečovali a spravovali jej jako řádní hospodáři. Zákon stanovuje rovněž sankci v podobě náhrady škody v případě porušení této povinnosti.[1] Nově obsahuje rovněž spojitost s insolvenčním řízením jednoho, případně…

Během insolvenčního řízení vzniká celá řada nových pohledávek, jejichž zaplacení požadují věřitelé po insolvenčním správci.

Předkládaný příspěvek pohlíží prizmatem nového soukromého práva na problematiku diskriminace fyzických osob, drobných podnikatelů, kteří se v rámci své podnikatelské činnosti zadlužili či předlužili (dále též „bývalí živnostníci“) a nyní mají oproti jiným fyzickým osobám, které nemají dluhy z podnikatelské činnosti (zejména proto, že ji…

Dne 25. 6. 2015 vstoupilo v platnost Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/848, o insolvenčním řízení („Nařízení“), kterým bylo v celém jeho rozsahu nahrazeno Nařízení Rady (ES) 1346/2000, o úpadkovém řízení. Nová úprava se bude vztahovat až na řízení zahájená po 26. 6. 2017, přičemž je tak poskytnut dostatek času se na aplikaci této…

Poslední dobou jsou zásadním a frekventovaným nástrojem v zákoně č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen „IZ“ nebo „Insolvenční zákon“) neúčinné právní úkony a odpůrčí žaloby. Neúčinnost právních úkonů nalezneme v hlavě VII, Díl 2, a to v § 235-243 IZ. V obecné rovině lze za neúčinné právní úkony považovat ty právní úkony, jimiž…

V rámci insolvenčního řízení se v případě návrhu na oddlužení setkáme s právním pojmem dluh z podnikání. Pro zjištění, zda se v jednotlivých případech jedná o dluhy z podnikání či nikoliv, je nejprve nutné vyřešit otázku, zda je dlužník podnikatelem a zda jeho dluh pochází z jeho podnikatelské činnosti.

Insolvenční zákon ve svém ust. 395 odst. 1 stanovuje dvě esenciální podmínky, při jejichž splnění lze dlužníkovi povolit oddlužení. Tou první je dostatečná ekonomická nabídka dlužníka (požadavek minimální třicetiprocentní míry uspokojení pohledávek jeho nezajištěných věřitelů pojatých do oddlužení), tou druhou absence nepoctivého záměru dlužníka…