Primárně je třeba říci, že zánikem manželství (pravomocným rozsudkem o rozvodu manželství) zaniká většina vzájemných práv a povinností mezi těmito manžely. Existují ale výjimky, na které je potřeba pamatovat. Jednou z těchto výjimek je majetkové uspořádání mezi bývalými manžely. Velmi často se stává, že dlužník převezme v rámci dohody o vypořádání společného jmění dluhy, které by spadaly do společného jmění.

Nicméně dohoda mezi bývalými manžely se nevztahuje na třetí osoby, v tomto případě věřitele. Ti jsou i nadále oprávněni plnění požadovat po kterémkoliv z manželů (za předpokladu, že dluh spadá do majetku ve společném jmění manželů).

Úpadek jednoho z bývalých manželů, zejména ten řešený oddlužením, ohrožuje druhého manžela i samotné věřitele. Pokud si nepodají kvalifikovanou přihlášku své pohledávky, vystavují se riziku, že dlužník bude od splnění tohoto dluhu osvobozen v rámci postupu dle ust. § 414 a násl. IZ.

Proto je potřeba, aby došlo k přihlášení pohledávky bývalého manžela. Pokud k přihlášení pohledávky nedojde, dochází ke zhoršení postavení jak věřitele, tak bývalého manžela. Věřiteli zaniká možnost vymáhání své pohledávky za jednou osobou, bývalý manžel se vystavuje riziku, že bude muset plnit za svého bývalého manžela bez možnosti následného vyrovnání.

Přihláška pohledávky se podává na předepsaném formuláři k insolvenčními soudu od doby zahájení insolvenčního řízení do uplynulé lhůty, kterou soud pro podání přihlášek stanoví. Dle § 193 odst. 1 IZ soud k přihláškám, které jsou podány později, nepřihlíží a takto uplatněné pohledávky se v insolvenčním řízení neuspokojují.

Pokud pohledávka vznikla při vypořádání společného jmění (jeden z manželů na sebe vzal dluh), je nutné takovouto přihlášku podat jako podmíněnou a nesplatnou ve smyslu § 183 IZ. Podmínkou je uplatnění, resp. plnění za manžela v úpadku (dlužníka). Je třeba mít na paměti, že samotným přihlášením pohledávky nezaniká právo věřitele vymáhat plnění po tom z bývalých manželů, který v úpadku není.[1] Podání přihlášky tak tohoto manžela neochrání před vymáháním vůči jeho osobě.

V rámci oddlužení se osvobození dle § 414 IZ nevztahuje na pohledávky vázané na odkládací podmínku, které byly řádně přihlášeny, avšak ke splnění odkládací podmínky během trvání účinků oddlužení nedošlo.[2]

Problematika přihlašování pohledávek do insolvenčního řízení i samotné insolvenční řízení je velmi složité. Důsledky nepodání přihlášky ve stanovené době mohou být velmi vážné. Proto je potřeba v každém jednotlivém případě postupovat velmi opatrně a brát v úvahu všechna dotčená ustanovení insolvenčního zákona.


Mgr. Miroslav Galvas,
advokátní koncipient


DOHNAL PERTOT SLANINA, advokátní kancelář, v.o.s.
OLOMOUC | PRAHA | HRADEC KRÁLOVÉ | LETOHRAD

Palackého 75/21
779 00  Olomouc

Prvního pluku 347/12a
186 00  Praha 8 - Karlín

Komenského 266/3
500 03  Hradec Králové

Václavské náměstí 76
561 51 Letohrad

Tel.:    +420 587 407 086
e-mail:    info@akdps.cz


--------------------------
[1] RICHTER, Ondřej. Věřitelé a uplatňování pohledávek v insolvenčním řízení: komentář: § 165-204. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2014, s. 137.ISBN 978-80-7400-549-7.
[2] HÁSOVÁ, Jiřina a kol. Insolvenční zákon: komentář. 2. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2014, s. 1407. ISBN 978-80-7400-555-8.


© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz