Osvojení vzniká na základě návrhu osvojitele. K rozhodování ve věci osvojení je příslušný pouze soud, který zkoumá podaný návrh, formu osvojení, o kterou osvojitelé požádali a dále, zda jsou splněny veškeré zákonem vyžadované podmínky pro osvojení (podmínky osvojení viz. článek Institut osvojení dítěte a podmínky osvojení).

Právní mocí rozsudku o osvojení dítěte nastávají následky, které opět rozlišujeme podle druhu osvojení. Společným následkem rozhodnutí soudu o osvojení je, že mezi osvojiteli a osvojencem vzniká takový poměr, jaký je mezi rodiči a dětmi. Osvojitelům tak vzniká k osvojenci rodičovská zodpovědnost. Osvojením vstupuje osvojenec do rodiny osvojitelů se všemi právy a povinnostmi dítěte. Také mezi příbuznými osvojitelů a osvojencem vzniká příbuzenský poměr (povinnost výživy, dědické práva aj.). Vznikem nových právních vztahů mezi osvojiteli a osvojencem zcela zanikají práva a povinnosti osvojence k původní rodině (tato podmínka se nevztahuje na situaci, kdy je osvojitelem manžel jednoho z rodičů dítěte). Osvojením dále dochází ze zákona ke změně příjmení osvojovaného dítěte na příjmení osvojitele. Osvojení je také jedním ze způsobů nabytí státního občanství České republiky.

Rozsudkem soudu o nezrušitelném osvojení nastávají vedle již uvedených následků ještě následky specifické. Osvojitelé budou zapsáni v matrice namísto rodičů dítěte. Pokud bude osvojenec osvojen nezrušitelně pouze jednou osobou, rozhodne soud o vypuštění zápisu o druhém rodiči dítěte. Zákon o matrikách č. 301/2000 Sb. stanoví možnost zletilého osvojence nahlédnou do sbírky listin a do matričních knih. Ze samotného pojmu nezrušitelné osvojení je patrné, že jako takové nemůže být zrušeno. Opětovná adopce tzv. readopce je možná pouze v případě nezrušitelného osvojení.

Osvojením vzniká mezi osvojiteli a osvojencem stejný vztah jako mezi rodiči a dětmi. Jako takový nemůže zaniknout, ale lze hovořit o zrušení osvojení. Prosté osvojení (nikoli osvojení nezrušitelné) může soud zrušit pokud jsou dány závažné důvody (např. porušování práv a povinností na straně osvojitele, vážné neshody mezi osvojitelem a osvojencem aj.) a to na návrh osvojence nebo osvojitele. Zrušením osvojení vznikají znovu vzájemná práva a povinnosti mezi osvojencem a původní rodinou. Osvojenec bude mít opět své dřívější příjmení a původním rodičům se obnovuje vyživovací povinnost k dítěti.

Samotnému řízení o osvojení (§§ 181-184 občanského soudního řádu) předcházejí jiné dvě fáze. První z nich je fáze zprostředkování osvojení. Je možné, aby si budoucí osvojitel sám našel vhodné dítě a nebo je třeba postupovat podle zákona č. 359/1999 Sb. Zprostředkování osvojení je založeno na vyhledávání dětí vhodných k osvojení a v nalezení osvojitelů vhodných pro tyto děti. Osvojení se zprostředkovává pouze na žádost fyzické osoby, která je podána u okresního úřadu. Zprostředkování osvojení zajišťuje ministerstvo práce a sociálních věcí, osvojení dětí z České republiky do ciziny nebo dětí z ciziny do České republiky zajišťuje Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí. Zprostředkování osvojení se neprovádí v případě, že rodiče dali souhlas k osvojení dítěte předem ve vztahu k určitým osvojitelům, nebo podal-li návrh na osvojení manžel rodiče dítěte nebo pozůstalý manžel po rodiči nebo osvojiteli dítěte. Fází, která bezprostředně předchází řízení o osvojení je tzv. preadpoční péčí, která je jednou z nezbytných podmínek k osvojení (viz. článek Institut osvojení dítěte a podmínky osvojení).


© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz