Zákaznickou základnou se nepochybně rozumí skupina zákazníků, kteří přichází na dané místo, kde je provozovna, kde zákazníci jsou nosným prvkem (restaurace, hotel, apod. ). Jsou to osoby, kteří přichází k danému místu, protože získalo svoji dobrou pověst. Abych použil příklad, který již je zřejmý a přitom mě nikdo nemůže nařknout z podpory stávajícího provozu, takovým místem by nepochybně byl bufet Koruna. Tedy, kdo by provozoval na místě bufetu Koruna jakékoliv bufetové zařízení, vždy by těžil ze zákaznické základny svázané s místem a s pověstí – úrovní kuchyně a stravy zde poskytované včetně ostatního rozsahu služeb. Zde nacházíme základní prvek pro posuzování převzetí zákaznické základny. Při stanovení nákladů vytvoření zákaznické základny je možno vycházet z toho, jaká byla zákaznická základna (kvantita prodeje a obratu) na straně stávajícího nájemce, jakou vytvořil (kvalitativní složení) a jaké zákaznické základy, tedy dobré pověsti, za kterou je zákazníci jdou, dosáhl (součin kvantity a kvality – ekonomického potenciálu).

Jednou z nepochybných závěrů je, že nemůžeme vztáhnout otázku zákaznické základny k výlučně k otázce zisku. Zisk – aktuální - je marginální pro posouzení.
 
Zákaznická základna, tedy náklady na její vytvoření, dobrá práce obchodníka, organizace práce a fungování provozovny, reklama a know-how, nemající specifickou povahu, ale vztahující se ke konkrétnímu místu a času, jsou v podstatě nákladovou položkou a nezáleží na tom, jaký zisk je ve vztahu k nim dosahován. Záleží, jaký je zisk budoucí. Důležité je ale současně – a to podtrhuji – nejen jakou zákaznickou základnu si příslušný „podnik“ vytvořil, ale jaká přechází na nového nájemce. Je nepochybné, že pokud byl na místě provozován bufet Koruna a nově bude na místě provozováno stravovací zařízení ve formě provozovny řetězce rychlého občerstvení nadnárodní značky, k žádnému přechodu zákaznické základny nedojde, nebo k tak minimálnímu, který by nestál za řeč. Naproti tomu přechod nově získané zákaznické základny, naopak bude vysoce ceněný, pokud bude vytvořena nová provozovna – opět příklad -pivnice „U Bumbálka“, hojně navštěvovaná, a nový nájemce ji tak říkajíc – převezme. Je nepochybné, že zde můžeme ocenit jako nehmotnou složku vše dobré, za čím zákazníci „ jdou“. Tak jako dobrý pracovník a vedoucí má svoji cenu, a průměrný pracovník svoji cenu, je stejná cena pro stanovení zákaznické základny. Dojde-li k přechodu zákazníků do nového obchodu, což lze vysledovat kupříkladu pomocí rozsahu tržeb, osob navštěvujících stejné místo apod., tak lze tuto částku stanovit zřejmě nejlépe  jako procento z nákladů na reklamu, z nákladů na vedení provozu, z nákladů na personální obsazení,  a z nákladů na fyzickou úpravu interiéru předmětné provozovny, a to uvádím  příkladmo. Domnívám se, že oprávněné je požadovat cca 10 – 25% těchto nákladů, vycházeje z názoru na „spravedlivé uspořádání věcí".
 
Nelze opomenout, že smyslem zákonné úpravy nepochybně jest, aby někdo nepřišel k tomu, čemu se říká „bez práce nejsou koláče“. A aby ten, kde se zasloužil o vytvoření zákaznické základny, byl odškodněn. Proto se domnívám, že přístup při stanovení ceny zákaznické základny, vycházející z principu stávajících nákladů na pořízení zákaznické základny a rozsahu jejího převzetí budoucím nájemcem, je přístup oprávněný a lze oprávněně požadovat po znalcích z oboru ekonomika podnikání nebo ekonomických poradcích, aby v tomto duchu stanovili  základní body stanovení zákaznické základny a její ceny pro účely vypořádání ve smyslu ust. § 2315 obč. zák.
 



JUDr. Václav Vlk,
advokát


MORENO VLK & ASOCIADOS
advokátní kancelář

Sokolovská 32/22  
186 00 Praha 8

Tel.:    +420 224 818 736
Fax:    +420 224 818 736  
e-mail:    praha@moreno-vlk.eu  


© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz