Z ustanovení § 8 odst. 2 písm. b) ZTOPO vyplývá, že právnická osoba nebude trestně odpovědná za trestný čin spáchaný jejím zaměstnancem, jestliže bude v rámci trestního řízení prokázáno, že tato právnická osoba (resp. její orgány) provedla taková opatření, která jí ukládají právní předpisy nebo která lze od ní spravedlivě požadovat. S ohledem na skutečnost, že judikatura doposud nestanovila, které vnitřní předpisy budou považovány z hlediska jejich obsahu za dostatečné či jakým způsobem má probíhat kontrola nad činností zaměstnanců tak, aby splňovala požadavek efektivity a zároveň se právnická osoba nestala „otrokem“ nikdy nekončících školení a testování svých zaměstnanců, lze inspiraci hledat v některých evropských zemích, kde trestní odpovědnost právnických osob funguje již několik let.

V tomto smyslu je třeba upozornit zejména na Velkou Británii, jež přijala v souvislosti s tzv. Bribery Act (právní předpis postihující korupční jednání právnických osob) dokument nazvaný „Bribery Act 2010: Guidance to help commercial organisations prevent bribery“. Tímto dokumentem se britské Ministerstvo spravedlnosti pokouší umožnit obchodním společnostem bránit se postihu vyplývajícího z Bribery Act tím, že tyto obchodní společnosti zavedou adekvátní postupy, kterými je možné zabránit jakékoliv jí přidružené osobě páchat trestný čin podplácení. Tato směrnice je indikativní povahy a soudy se na jejím základě budou v konkrétních případech rozhodovat individuálně.[1]

Konkrétně je výše uvedená směrnice založena na 6 principech, podle kterých má právnická osoba postupovat tak, aby dokázala předcházet korupčnímu jednání. Těmito principy jsou:

• Přiměřenost (opatření, jež mají být přijata, by měla odpovídat velikosti právnické osoby a také tomu, zda je s ohledem na předmět činnosti právnické osoby korupční jednání více či méně běžné);
• Angažovanost vedení (vrcholné vedení právnické osoby má z hlediska svého postavení příležitosti a možnosti k tomu, aby zajistilo, že právnická osoba bude vykonávat svoji činnost bez korupce; je třeba prokázat, že korupce není při činnosti právnické osoby tolerována; osobní angažovanost členů vrcholného vedení je z tohoto pohledu vítána);
• Posouzení rizik (je třeba znát prostředí, ve kterém právnická osoba vykonává svoji činnost, stejně jako osoby, se kterými spolupracuje);
• Due diligence (při předcházení korupčnímu jednání je důležité vědět, s kým daná právnická osoba spolupracuje, proto je vhodné klást důraz na výběr osob, které za právnickou osobu následně vystupují);
• Komunikace (seznámení zaměstnanců se zásadami a postupy právnické osoby zvyšuje povědomí o dané problematice; na zvážení je také zavedení systému pravidelných školení);
• Monitoring a kontrola (je nutné si uvědomit, že riziko, kterému právnická osoba čelí, se v průběhu doby může změnit, stejně jako efektivita zavedených opatření; proto je vhodné podrobit systém vnitřních opatření určité revizi).

Dle vyjádření legislativního odboru Ministerstva spravedlnosti České republiky se v současné době neuvažuje o přijetí podzákonného právního předpisu, jenž by byl obdobou výše uvedené směrnice platné ve Velké Británii. Obecně je možné konstatovat, že jediným způsobem, kterým se právnická osoba v praxi bude moci účinně bránit trestní odpovědnosti, je zavedení (resp. aktualizace) komplexní protikorupční strategie. Taková strategie obvykle obsahuje následující prvky:

• zavedení a uplatňování protikorupční strategie s vyvozením odpovědnosti v případě jejího porušení;
• přijetí (či aktualizace) příslušných vnitřních předpisů, zejména etického kodexu, protikorupčního předpisu nebo třeba archivačního řádu, přičemž všechny vnitřní předpisy právnické osoby by měly obsahovat jasná pravidla postupu;
• prokazatelné seznámení všech zaměstnanců včetně a vrcholového managementu právnické osoby a pokud možno i externistů s těmito vnitřními předpisy  právnické osoby;
• legislativní a faktické zajištění dodržování právních předpisů a vnitřních předpisů právnické osoby, včetně ověřování, zda je postupováno osob podle těchto předpisů např. prostřednictvím interního auditu;
• zavedení příslušných kontrolních orgánů, např. interního auditu;
• zavedení systému pravidelného hlášení zjištěných vad, skutečností či nesprávných postupů, např. jednoroční zpráva interního auditu představenstvu a dozorčí radě;
• zavedení odpovídající identifikace interních dokumentů tak, aby bylo vždy možné konkrétní dokument dohledat a aby bylo možné doložit, že nebyl vytvořen jindy (např. číslování a datování zápisů z jednání představenstva);
• archivace dokumentů a zavedení postupů pro skartaci dokumentů v souladu se zákonnými požadavky;
• zavedení institutu externího nebo interního ombudsmana, či tzv. whistleblowingu, tedy způsobů, prostřednictvím kterých mohou zaměstnanci bezpečně upozorňovat na možné porušení protikorupční strategie nebo možnosti anonymizovaného upozorňování;
• zavedení odpovídajícího řádného zákonného systému prověřování zaměstnanců či externích spolupracovníků před uzavřením spolupráce;
• zavedení systému zajištění dokladování výše uvedených postupů  a skutečností tak, aby právnická osoba byla schopná svůj postup doložit relevantními a použitelnými důkazy.

Na problematiku opatření, jež mají právnické osobě pomoci předcházet trestní odpovědnosti, je třeba nahlížet taktéž z praktického hlediska. Je žádoucí, aby implementace nových vnitřních předpisů (včetně těch protikorupčních) či jejich aktualizace neochromily samotnou činnost právnické osoby. Dle autorky je třeba trvat na tom, aby zaměstnanci byli s vnitřními předpisy seznamování formou osobního školení, ačkoliv nezřídka kdy to může být pro právnickou osobu velmi časově i organizačně náročné. Stále je však možné považovat tento způsob seznámení zaměstnanců s vnitřními předpisy za způsob, který nejlépe naplňuje požadavky ZTOPO.

Osobní seznámení zaměstnanců s vnitřními předpisy je za určitých podmínek možné nahradit elektronickým seznamováním zaměstnanců s vnitřními předpisy, ideálně v kombinaci s testováním zaměstnanců z jejich znalostí vnitřních předpisů. Elektronické seznámení zaměstnanců s vnitřními předpisy umožní, aby bylo elektronicky zaznamenáno, kdy zaměstnanec otevřel příslušný email, ve kterém se nový nebo novelizovaný vnitřní předpis nacházel. Daná právnická osoba tak získá důkaz o tom, že zaměstnanec se s vnitřním předpisem seznámil, přičemž takový důkaz může být v případě trestního řízení vedeného proti právnické osobě rozhodujícím. Tato forma seznámení s novými či novelizovanými vnitřními předpisy je vhodná zejména pro ty právnické osoby, u kterých je osobní seznámení a školení zaměstnanců s vnitřními předpisy problematické, zejména s ohledem na velikost takové právnické osoby (případně velké množství poboček).

Závěrem autorka tohoto článku uvádí, že s ohledem na zachování principu právní jistoty a předvídatelnosti soudního rozhodování by se jevilo vhodným, kdyby Ministerstvo spravedlnosti České Republiky prováděcím předpisem stanovilo, která opatření by měla být právnickými osobami implementována tak, aby byla ze strany orgánů činných v trestním řízení a následně i soudů považována za dostatečná.

Mgr. Lucie Čabanová,
advokátní koncipientka

TOMAN, DEVÁTÝ & PARTNEŘI advokátní kancelář s.r.o. 

Trojanova 12
120 00 Praha 2

Tel.: +420 224 918 490
Fax: +420 224 920 468
e-mail: ak@iustitia.cz

--------------------------------------------------------------------------------
[1] Britská obchodní komora v České republice: UK Bribery Act 2010, Dostupné >>> zde. 

© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz