Jak se lze bránit v případě, kdy společník společnosti s ručením omezeným nesplatil plnou výši svého vkladu a na upomínky o jeho okamžité doplacení nereaguje?
Odpověď na tento dotaz poskytuje ustanovení § 113 obchodního zákoníku (zákona č. 513/1991 Sb. ). Dle úvodního odstavce tohoto ustanovení je společník povinen splatit vklad za podmínek a ve lhůtě určené ve společenské smlouvě, nejpozději však do pěti let od vzniku společnosti (společnost s ručením omezeným vzniká dnem zápisu do obchodního rejstříku) nebo od převzetí závazku ke zvýšení vkladu nebo k novému vkladu.
Nesplatil-li společník v uvedené lhůtě svůj vklad, může se společnost proti tomuto protiprávnímu jednání bránit následujícím způsobem.
V prvé řadě je společník nucen splnit svou vkladovou povinnost tím, že z nesplacené částky je ze zákona povinen platit společnosti úrok z prodlení ve výši 20 % (nestanoví-li společenská smlouva jinak).
Zároveň hrozí zpozdilému společníkovi vyloučení ze společnosti. Jeho procedura je taková, že společnost prostřednictvím jednatele nejprve vyzve společníka pod pohrůžkou vyloučení k tomu, aby svoji vkladovou povinnost splnil v dodatečné lhůtě, kterou mu za tímto účelem stanoví. Lhůta nesmí být kratší než tři měsíce; horní hranice této lhůty je ponechána na uvážení společnosti.
V případě, že společník i přes tuto výzvu dlužný vklad ve prospěch společnosti neuhradí, je její jednatel povinen bez zbytečného odkladu po marném uplynutí stanovené lhůty svolat valnou hromadu. Cílem zasedání valné hromady je rozhodnout o případném vyloučení společníka ze společnosti.
Společník je ovšem i po marném uplynutí stanovené lhůty oprávněn dlužný vklad splatit. Jakmile se tak stane, zaniká společnosti právo o jeho vyloučení rozhodnout.
Ze zákona i z logiky věci plyne, že rozhoduje-li valná hromada o vyloučení společníka ze společnosti, není dotyčný společník oprávněn o této záležitosti hlasovat. Valné hromady rozhodující o jeho dalším setrvání ve společnosti se ale zúčastnit může. O vyloučení společníka rozhoduje valná hromada alespoň prostou většinou hlasů přítomných společníků, není-li pro toto rozhodnutí stanoven ve společenské smlouvě vyšší počet hlasů.
Rozhodne-li valná hromada o vyloučení společníka, přechází ke dni účinnosti tohoto rozhodnutí jeho uvolněný obchodní podíl na společnost. Nyní již bývalému společníkovi vzniká v důsledku této skutečnosti právo na vypořádací podíl.
Společnost je povinna s uvolněným obchodním podílem naložit tak, že jej může se souhlasem valné hromady převést na jiného společníka nebo třetí osobu. Jinak je valná hromada povinna do šesti měsíců ode dne, kdy k vyloučení společníka došlo, rozhodnout buď o snížení základního kapitálu (ten však nesmí klesnout pod částku 200.000,- Kč), nebo o tom, že ostatní společníci volný obchodní podíl za úplatu převezmou. Pokud by ani tímto způsobem valná hromada nerozhodla, může soud i bez návrhu společnost zrušit a nařídit její likvidaci.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz