Jak se odvolací finanční ředitelství vypořádává s odvoláními?

Odvolací finanční ředitelství, které má v odvolacím řízení postavení odvolacího orgánu, by se mělo v případě postoupení odvolání řídit § 114 až 116 v zákoně č. 280/2009 Sb. , daňový řád („DŘ“). V § 114 odst. 2 DŘ je uvedeno, že odvolací orgán přezkoumá odvolání vždy minimálně v rozsahu požadovaném v odvolání, nicméně není vázán návrhy odvolatele. To znamená, že může rozhodnout ještě více v neprospěch odvolatele, nad rámec toho, co již bylo zjištěno prvostupňovým správcem daně.

Odvolací orgán by tedy měl celé odvolací řízení vyhodnotit nezávisle na názorech odvolatele a prvostupňového správce daně. Jaké výsledky lze s ohledem na uvedené u odvolacího finančního ředitelství čekat? Přiklání se spíše k názoru prvostupňového správce daně, který mu odvolání postupuje ve chvíli, kdy mu nevyhoví, nebo je tomu opačně?

V rámci našeho příspěvku bychom se chtěli zabývat daty, jež ve vztahu k výsledku odvolacího řízení každý rok zveřejňuje finanční správa.

1. Postup odvolacího finančního ředitelství v rámci odvolacího řízení

Odvolací finanční ředitelství („OFŘ“) by jako odvolací orgán mělo zkoumat postoupené odvolání vždy minimálně v rozsahu v něm požadovaném, což potvrdil i Nejvyšší správní soud („NSS“) v rozsudku č. j. 7 Afs 116/2009-70 ze dne 25. 11. 2009:

„Je povinností odvolacího správního orgánu vyplývající z § 50 odst. 3 a odst. 7 zákona č. 337/1992 Sb. , o správě daní a poplatků, přezkoumat napadené rozhodnutí v kontextu všech odvolacích důvodů a vypořádat se s nimi. Odmítne-li se odvolací správní orgán zabývat některou odvolací námitkou (důvodem), byť by k jejímu posouzení byl příslušný jiný orgán (srov. § 28 zákona o správě daní a poplatků), nevypořádá se se všemi důvody uvedenými v odvolání žalobce; soud takové rozhodnutí zruší pro nepřezkoumatelnost spočívající v nedostatku důvodů rozhodnutí.“

Reklama

AI a LinkedIn efektivně (online - živé vysílání) - 7.1.2025

7.1.2025 13:003 975 Kč s DPH
3 285 Kč bez DPH

Koupit

Přitom by ale mělo brát nad rámec uvedeného i všechny skutečnosti, které při revizi odvolání zjistí a které by mohly mít vliv na dané rozhodnutí. S tím ostatně počítal už i zákon č. 337/1992 Sb. , o správě daní a poplatků, když v § 2 odst. 3 uvedl, že „…při rozhodování hodnotí správce daně důkazy dle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přitom přihlíží ke všemu, co v daňovém řízení vyšlo najevo.“[1]

Uvedené podporuje i ustanovení v § 115 odst. 1 DŘ, kdy, je-li to účelné, může odvolací orgán provádět vlastní dokazování. Odvolací řízení by tedy mělo být nezávislé[2] a relativně samostatné.

2. Výsledky odvolacích řízení dle statistik finanční správy

Základem pro analýzu výsledků odvolacího řízení na úrovni OFŘ byla data, která o své činnosti každý rok zveřejňuje finanční správa[3]. Data byla zpracována zejména za období 2018-2021[4]. Stěžejním výsledkem je tabulka, která pojednává o úspěšnosti odvolání, jež byla OFŘ v daný rok vyřízena:

Tabulka 1 - Vyřízená odvolání na úrovni OFŘ v jednotlivých letech a jejich úspěšnost[5] a [6]

*) Data uvedená v řádcích „kladně vyřízená odvolání“ zahrnují i data, kdy bylo rozhodnuto ve prospěch daňového subjektu, ale rozdílně od sporné částky, v případě, že byla za daný rok tímto způsobem v Informacích o činnosti Finanční správy vykazována.

Z tabulky vyplývá, že za období roku 2018 až 2021 bylo OFŘ vyřízeno 19 856 odvolání, z čehož 5 777 jich bylo vyřízeno kladně. To představuje průměrnou 29% úspěšnost vyřízených odvolání. Jinak řečeno, ve zkoumaném období v průměru tři ze čtyř vyřízených odvoláních skončily neúspěchem daňového subjektu[7].

Je však třeba poukázat na to, že počet kladně vyřízených odvolání měl ke konci sledovaného období rostoucí tendenci. V posledním zkoumaném období (rok 2021) úspěšnost vyřízených odvoláních vzrostla až na 36 procent (tedy „pouze“ dvě ze tří vyřízených odvoláních končily neúspěchem daňového subjektu). To je o deset procentních bodů vyšší úspěšnost než v roce 2018. Lze pouze spekulovat, co stojí za tímto výrazným vzrůstem úspěšnosti postoupených odvoláních, a jestli tento trend vydrží i v dalších letech, či dojde k určité stagnaci. Vyloučit samozřejmě nelze ani návrat zpět, tj. opětovný nárůst procenta negativně rozhodnutých odvolání.

1. 1. Výsledky rozhodnutí OFŘ o odvolání u nejčastěji kontrolovaných daní

Jakých daních se odvolání nejčastěji týkají? Je jejich úspěšnost v odvolacím řízení podobná jako průměrné zjištěné hodnoty za všechny druhy daní?

Z dat zveřejněných finanční správou vyplývá, že nejčastěji je kontrolována daň z přidané hodnoty („DPH“) a daň z příjmů právnických osob („DPPO“).  Podíl daňových kontrol na DPH se pohyboval v celém sledovaném období kolem 50 %:

Tabulka 2 - Počet daňových kontrol u jednotlivých daní za období 2018-2021[8]

Tabulka 3 - Podíl jednotlivých daní na počtu daňových kontrol za období 2018-2021 (procento uvedené v tabulce u jednotlivého druhu daně je procentním poměrem ve vztahu k počtu kontrol provedených za daný rok celkem).

Následující tabulka ukazuje počet odvolání vyřízených u DPH a DPPO, ale také jejich % úspěšnost (základem pro výpočet procentního ukazatele je počet odvolání rozhodnutých ve vztahu k dané dani za dané období).

Tabulka 4 – Počet vyřízených odvolání na DPH a DPPO a jejich procentuální úspěšnost[10] .

Z provedené analýzy vyplývá, že průměrná úspěšnost odvolání na DPH je u OFŘ kolem 30 %, zatímco na dani z příjmů právnických osob se úspěšnost pohybuje kolem 35 %. Výsledky odvolacího řízení u DPH a DPPO tak v průměru kopírují úspěšnost odvolacího řízení za všechny daně (tj. cca jedné třetině z nich je vyhověno a dvě třetiny zamítnuty).

Lze uspět alespoň při žalobách?

Pokud daňový subjekt není spokojen s výsledkem odvolacího řízení, má možnost výsledek zvrátit prostřednictvím správní žaloby podané na příslušný krajský soud. Má však smysl do daného kroku investovat, respektive jakou šanci na úspěch má daňový subjekt, pokud se takto rozhodne? Určitou nápovědu mohou poskytnout data, která ve vztahu k vyřízení žalob zveřejňuje finanční správa:

Tabulka 6 - Počet vyřízených žalob proti rozhodnutí orgánů finanční správy a jejich úspěšnost[11]

Průměrná procentuální úspěšnost žalob vyřízených za sledované období se pohybuje kolem 32 %. Je tedy srovnatelná s průměrnou procentuální úspěšností odvolání postoupených na OFŘ. Z tabulky je patrné, že v období 2018-2021 bylo celkem vyřízeno 3 563 žalob, z toho ve 1 129 případech dal soud za pravdu daňovému subjektu.

Na rozdíl od OFŘ, míra úspěšnosti podaných žalob proti rozhodnutí orgánů finanční správy v posledních letech sledovaného období klesá. Je však zapotřebí připomenout, že data vykázaná za rozhodovací činnost soudů jsou v čase posunuta oproti rozhodnutím OFŘ. Tento posun je dán délkou řízení u krajského soudu (tj. od okamžiku podání žaloby do okamžiku rozhodnutí o žalobě). Z výroční statistické zprávy o Českém soudnictví zveřejněné Ministerstvem spravedlnosti za rok 2021[12] vyplývá, že délka správního řízení činila v roce 2021 v průměru za celou ČR 511 dní, medián byl 415 dní a percentil 90 byl 1 105 dní.

Závěr

Z provedené analýzy lze vyvodit tyto závěry:

1. Průměrná úspěšnost všech odvolání, která OFŘ za dané období vyřídilo, se pohybovala kolem 30 %. To představuje více než dvoutřetinovou neúspěšnost, což je relativně vysoké číslo. Bylo by však pouze nepodloženou polemikou spekulovat, jestli má danou míru neúspěšnosti na svědomí skutečné pochybení daňového subjektu, nevhodně formulované odvolání, které ani není řádně podloženo důkazními prostředky, nebo skutečnost, že v některých případech mohou pracovníci OFŘ názor správce daně prvního stupně spíše pouze potvrzovat a nikoliv revidovat, jak jim ukládá DŘ. Třetinová úspěšnost daňových subjektů u správních soudů v případě podání správní žaloby proti rozhodnutí OFŘ stojí v této souvislosti také za povšimnutí.
2. Postoupená odvolání na OFŘ zaznamenala v posledních letech růst úspěšnosti, zejména v roce 2021. Zda rostoucí trend pokračoval i v roce 2022 bude možné zjistit v momentě uveřejnění zprávy o činnosti Finanční správy ČR za rok 2022.
3. Největší počet kontrol a následně i rozhodnutých odvolání se týkalo DPH. Za období 2018-2021 OFŘ vyřídilo v průměru 3 822 odvolání. Jejich průměrná úspěšnost byla 28 %.
4. Úspěšnost odvolání u DPPO v roce 2018 byla 23 % (srovnatelná s úspěšností odvolání u DPH v roce 2018), avšak v následujících třech sledovaných letech (tj. v 2019-2021) jejich úspěšnost vzrostla až na téměř 40 %.
5. Rozhodne-li se daňový subjekt pro podání správní žaloby, má zhruba 32 % šanci na úspěch. Významnou roli zde hraje také kvalitně připravená a důkazními prostředky podložená žaloba.

Zuzana Tregnerová,
daňový poradce

Anh Duc Nguyen,
daňový poradce
 

EKP Advisory, s.r.o.

Senovážné náměstí 992/8
110 00  Praha 1

Tel.:        + 420 273 139 330
e-mail:   ekp@ekp.cz
 

© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

• Tweet