Jak změnit statut komoditní burzy podle zákona o obchodních korporacích?
V souvislosti s přijetím zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník, došlo ke změně celé řady právních předpisů. Cílem bylo nejen sjednocení právní terminologie, ale především odstranění rozporů právní úpravy. Je samozřejmé, že s ohledem na rozsah změn nebylo možné odstranit všechny rozpory a výkladové nejasnosti. Je však nutné je řešit okamžitě a nečekat, až budou odstraněny zákonodárcem.
Jednou z těchto nejasností je i výklad ustanovení zákona č. 229/1992 Sb. , o komoditních burzách, ve znění pozdějších předpisů, který ve svém § 40 odst. 1 stále obsahuje úpravu, podle které se na vnitřní poměry burzy neupravené zákonem o komoditních burzách použijí ustanovení obchodního zákoníku, která upravují společnost s ručením omezeným. Obchodní zákoník byl však s účinností k 1.1.2014 zrušen. Jak tedy budeme postupovat, pokud se komoditní burza rozhodne změnit svůj statut? Jakým způsobem a jakou formou je možné změnu statutu uskutečnit, když zákon o komoditních burzách změnu statutu upravuje pouze odkazem na úpravu obchodního zákoníku? Bude nutné měnit statut formou notářského zápisu?
V situaci, kdy platný právní předpis odkazuje na užití právní úpravy provedené zrušeným právním předpisem, nelze samozřejmě tuto zrušenou právní úpravu použít. Tato situace vytváří dojem tzv. mezery v právu. Tímto pojmem označujeme situaci, kdy je určitá oblast společenských vztahů zdánlivě právně neupravená. Pokud bychom se řídili pouze jazykovým výkladem, dostaneme se do situace, kterou je možné vyřešit pouze novelou zákona. Tuto situaci je tedy nutné řešit aplikací tzv. analogie juris, kdy lze výjimečně aplikovat právní úpravu, která obsahuje skutkovou podstatu nejpodobnější, případně právní zásady příslušného právního odvětví, v tomto případě tedy práva soukromého.
Právní úprava společnosti s ručením omezeným je od 1.1.2014 obsažena v zákoně č. 90/2012 Sb. , o obchodních korporacích (dále jen „ZOK“). Účelem přijetí tohoto zákona nebylo zrušení dosavadních pravidel bez dalšího, ale pouze zjednodušení dosavadní úpravy obchodního práva na nejnutnější právní problematiku, bez vytváření paralelní úpravy závazkových vztahů (redukce duality soukromého práva). ZOK je tedy nástupnickým předpisem obchodního zákoníku ve věcech úpravy obchodních korporací, tedy i s.r.o. Ustanovení ZOK jsou proto plně aplikovatelná na úpravu vnitřních poměrů komoditních burz ve věcech neupravených zákonem o komoditních burzách.
Požadavek formy veřejné listiny pro rozhodnutí valné hromady upraven v § 172 ZOK. Veřejná listina je vyžadována pro rozhodnutí, jejichž účinky nastávají zápisem do obchodního rejstříku a dále rozhodnutí podle § 171 odst. 1 ZOK, tedy rozhodnutí o změně obsahu společenské smlouvy, jehož důsledkem se mění společenská smlouva, o připuštění nepeněžitého vkladu či o možnosti započtení peněžité pohledávky vůči společnosti proti pohledávce na splnění vkladové povinnosti a o zrušení společnosti s likvidací. Podle ustanovení § 776 odst. 2 ZOK se veřejnou listinou rozumí notářský zápis.
Současně je nutné zmínit úpravu § 147 ZOK, podle níž je pro změnu společenské smlouvy vyžadována forma veřejné listiny, a to i v případě změny společenské smlouvy provedené rozhodnutím valné hromady. Ačkoliv zákon o komoditních burzách hovoří o zakladatelské smlouvě a o statutu, je možné právní úpravu změny společenské smlouvy na změnu statutu a zakladatelské smlouvy použít, neboť podle § 3 odst. 3 ZOK se společenskou smlouvou rozumí i stanovy a zakladatelská listina. Jak již bylo uvedeno výše, lze mezery v právu překlenout analogickým výkladem, přičemž vzhledem ke smyslu a účelu úpravy zakladatelské smlouvy a statutu, jakož i k požadavkům na jejich povinný obsah, je této úpravě nejbližší právě úprava společenské smlouvy (stanov a zakladatelské listiny).
Komoditní burzy se tedy nemusí obávat, že by nemohly své vnitřní záležitosti upravovat, dokud nedojde k novele zákona o komoditních burzách.
Mgr. Milan Zeman
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
