Jaké trestněprávní dopady může mít porušení povinností statutárního orgánu?

Většinou je pochybení členů statutárních orgánů či dozorčích rad v obchodněprávní rovině. Také se ale může stát, že jednání těchto osob naplní skutkovou podstatu trestného činu. V takovém případě přistupuje ještě trestněprávní odpovědnost. Při výkonu funkce člena orgánu společnosti se dotyčná osoba může dopustit například trestného činu předlužení.

Tohoto trestného činu se dopustí ten, kdo byť i z vědomé nedbalosti si přivodí předlužení tím, že například činí vydání hrubě nepřiměřená svým majetkovým poměrům nebo spravuje svůj majetek způsobem, který neodpovídá zákonem mu uloženým nebo smluvně převzatým povinnostem nebo je s nimi v hrubém nepoměru, užívá poskytnutý úvěr v rozporu nebo hrubém nepoměru s jeho účelem  nebo, ačkoliv ví, že je předlužen, přijme nový závazek nebo zřídí zástavu. Trestem může být, podle rozsahu způsobené škody, odnětí svobody až na pět let, zákaz činnosti nebo peněžitý trest.

Tohoto trestného činu se může dopustit pouze člen statutárního orgánu, jehož jednání je jednáním společnosti. Trestný čin předlužení je zcela novým trestným činem.

Dalším trestním činem v této souvislosti je porušování povinnosti při správě cizího majetku, kterého se dopustí ten, kdo z vědomé nedbalosti způsobí jinému značnou škodu tím, že poruší podle zákona mu uloženou nebo smluvně převzatou důležitou povinnost při opatrování nebo správě cizího majetku. Trestem může být odnětí svobody až na šest měsíců, zákaz činnosti nebo peněžitý trest. V případě, že je uvedeným činem způsobena škoda velkého rozsahu, stanoví zákon možnost uložit trest odnětí svobody až na tři léta.

Trestní zákon dále obsahuje řadu dalších trestných činů, k jejichž spáchání může dojít v souvislosti s výkonem funkce statutárního orgánu. Jedná o činy, k jejichž trestnosti je vyžadováno úmyslné zavinění. Sem patří například podvod, pojistný podvod, zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění, zneužívání informací v obchodním styku, úvěrový podvod, poškozování věřitele, zvýhodňování věřitele a další. Pokud se odpovědná osoba dopustí jednání uvedeného v některém z těchto trestných činů pouze z nedbalosti, nejedná se o trestný čin. To ale nemění nic na osobní odpovědnosti tohoto člena za škodu, kterou tím společnosti způsobí.

V konkrétním případě se též může stát, že se pouze jeden, příp. někteří členové orgánu společnosti uvedeného jednání dopustí úmyslně a naplní tak skutkovou podstatu daného trestného činu. Ačkoliv jsou orgány společností zpravidla orgány kolektivními, trestně odpovědní budou samozřejmě pouze tito jejich členové. Ostatní členové však mohou společně a nerozdílně s nimi odpovídat za škodu, která společnosti trestným jednáním vznikla, pokud neprokáží, že učinili vše, co se od nich dalo v dané situaci rozumně očekávat, aby trestnému jednání a vzniku škody zabránili.

Současně platný zákon o konkurzu a vyrovnání, jenž bude k 1.7.2007 zrušen insolvenčním zákonem (zákonem o úpadku a způsobech jeho řešení), ukládá statutárním orgánům právnických osob řadu povinností. Asi z nejvýznamnějších je povinnost, která stanoví,

Pokud by tuto povinnost nesplnili úmyslně, byla by naplněna skutková podstata trestného činu porušení povinnosti v řízení o konkurzu.

Martin Vomáčka
Advokátní kancelář HOLEC, ZUSKA & Partneři

• Tweet