Na úvod je nutno poznamenat, že zák. č. 513/1991 Sb. , obchodní zákoník, nedává společníkům společnosti s ručením omezeným  právo ze společnosti vystoupit.

V případě, že společník nadále nemá v úmyslu ve společnosti setrvat, nabízí se mu několik variant, jak zrušení své účasti ve společnosti dosáhnout. Kromě převodu obchodního podílu na jiného společníka či třetí osobu stojící mimo společnost, pokud takovýto převod společenská smlouva umožňuje, je možné kupř. uzavřít s ostatními společníky dohodu o ukončení účasti společníka  ve společnosti. Takovouto dohodu předvídá § 149a obchodního zákoníku, dle kterého účast společníka ve společnosti  může skončit i dohodou všech společníků.  Dohoda musí  mít písemnou  formu a  podpisy musí  být úředně ověřeny. Společníci si mohou v této dohodě smluvit den, kterým účast společníka ve společnosti zaniká. Nestane-li se tak, účast společníka ve společnosti zaniká dnem účinného uzavření této dohody. Společníkovi, jehož účast ve společnosti takto skončila, vzniká právo na vypořádací podíl.

Další z možností, jak může společník dosáhnout skončení své účasti ve společnosti s ručením omezeným, upravuje ustanovení § 148 obchodního zákoníku. Dle tohoto ustanovení může společník, nejde-li ovšem o  jediného společníka, navrhnout,  aby soud zrušil  jeho účast ve  společnosti, nelze-li na něm  spravedlivě požadovat, aby ve  společnosti  setrval. O případném zrušení účasti společníka ve společnosti tedy rozhoduje soud, který zváží zejména naplnění důvodů pro zrušení účasti společníka ve společnosti s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem případu. Břemeno tvrzení i důkazní však spočívá na tomto společníkovi, a proto je to on, který naplnění takovýchto důvodů musí prokázat. Účastníky tohoto soudního řízení je společník jakožto navrhovatel a společnost. I tentokrát vzniká společníkovi v případě, že jeho účast ve společnosti soud skutečně zrušil, právo na vypořádací podíl.