Prokurista je, v souladu s omezeními spojenými s prokurou na základě platné právní úpravy, oprávněn jednat za podnikatele neomezeně. Prokura je totiž koncipována jako co do svých účinků vůči třetím osobám neomezitelná plná moc. Ustanovení § 14 odst. 3 obchodního zákoníku říká, že omezení prokury vnitřními pokyny nemá právní následky vůči třetím osobám. Omezení rozsahu jednatelského oprávnění prokuristy vnitřními pokyny podnikatele tedy nemá účinky navenek. To se vztahuje jednak na pokyny individuální povahy, kdy podnikatel zakáže prokuristovi učinit určitý úkon, který však prokurista přesto učiní, tak i na pokyny povahy obecné, vyplývající např. za stanov společnosti. Z překročení všech takovýchto pokynů je možné vyvodit jenom odpovědnost prokuristy vůči podnikateli. Právní úkony vůči třetím osobám budou považovány za bezvadné.

Prokurista tedy může činit veškeré právní úkony, k nimž dochází při provozu podniku, i když se k nim jinak vyžaduje zvláštní plná moc. Z dikce zákona tedy jasně vyplývá, že prokurista může činit úkony, které souvisí s provozem podniku,ale jen takové ke kterým při provozu podniku dochází. Jde zejména o uzavírání obchodů, které se týkají předmětu podnikání a další úkony, které na provoz podniku navazují. Prokurista není oprávněn činit takové úkony, které pod pojem provoz podniku podnikatele zahrnout nelze např. právní úkony, které spadají do nepodnikatelské sféry záležitostí podnikatele. Prokurista také nesmí činit ani úkony, které z rámce provozu podniku vybočují.
Vzhledem k tomu, že do působnosti prokuristy patří i oprávnění činit takové úkony, ke kterým je jinak nutno udělit zvláštní plnou moc, je na místě si položit otázku, zda do rozsahu prokury lze zařadit i procesní plnou moc. Objevují se názory založené již na předválečné literatuře, která zastávají postoj, že prokura jako obchodněprávní druh plné moci v sobě obsahuje i procesní plnou moc. Prokurista je dle nich oprávněn i k vedení sporů, ovšem nemůže projednávat spory, kde je nutné zastoupení advokátem.
Způsob podepisování prokuristy je upraveno v § 14 odst. 5 obchodního zákoníku. Zákon zde vyžaduje, aby prokurista učinil právní úkon pod obchodní firmou podnikatele, připojil dodatek označující prokuru a připojil svůj podpis. V tomto ustanovení nelze najít znění dodatku, které by měl prokurista zvolit. V praxi se lze nejčastěji setkat s dodatky: „jako prokurista“, „per procura“, „Ppa“ a „p.p.“. Nevyřešenou otázkou zůstává problematika absence dodatku u podpisu prokuristy a vliv této absence na platnost právního úkonu. U odborné veřejnosti se objevují zastánci obou názorů. První z nich tvrdí, že právní úkon učiněný a podepsaný prokuristou, byť bez dodatku vyjadřujícího prokuru, je platný. Tento přístup podporovala už i prvorepubliková rozhodovací praxe. Na druhé straně se však lze setkat s názorem, který tvrdí, že vzhledem k tomu, že součástí podpisu prokuristy je doložka o prokuře, pak bez této doložky nejde o podpis prokuristy a samotná skutečnost, že jde o osobu zapsanou jako prokurista v obchodním rejstříku je nedostačující. Tuto otázku je tedy nutno přenechat k vyřešení soudní praxi.


© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz