Úvodem je nutno konstatovat, že ani občanský zákoník, ani zákoník práce jednostranné ukončení dohody o srážkách ze mzdy neupravují a je tedy nutno vycházet z obecných principů. Pracovní právo zejména chrání postavení zaměstnance, zajišťuje mu uspokojivé a bezpečné pracovní podmínky pro výkon práce, spravedlivé odměňování, rovné zacházení a zákaz diskriminace.

Smyslem srážek ze mzdy dle zkoumaného § 146 písm. b) ZP je uspokojení závazku zaměstnance vůči jeho zaměstnavateli. Rizikem, kterému se zaměstnanec vystavuje v případě, že nesplácí svůj závazek formou srážek ze mzdy, je jednorázová splatnost celého dluhu. Pro zaměstnance je tedy zpravidla výhodnější svůj závazek uspokojovat postupně. To je zpravidla i výhodné pro zaměstnavatele, který má jednak relativní jistou úhrady své pohledávky a jednak mu odpadají povinnosti (a rizika) spojené s vymáháním své pohledávky před soudem.

Zákoník práce stojí v určité míře i na popření svobodné vůle zaměstnance jako zvlášť chráněného subjektu a tudíž ani výklad, že zaměstnanec (nebo zaměstnavatel) nemůže bez zákonného nebo smluvního důvodu jednostranně dohodu o srážkách ukončit, není v rozporu s principem pracovního práva.

Subsidiární použití občanského zákoníku je umožněno ust. § 4 ZP na ty vztahy, které nejsou zákoníkem práce upraveny. Proto je nutno hledat možnost jednostranného ukončení dohody o srážkách ze mzdy v občanském zákoníku. Obecně lze jednostranně smlouvu ukončit buď výpovědí, odstoupením od smlouvy nebo na základě smluvního ujednání.[1]

Pokud nejsou dány zákonné (porušení dohody) ani smluvní důvody pro odstoupení od smlouvy, připadá v úvahu pouze výpověď dle § 1998 a násl. OZ. Ale i pro výpověď smlouvy je potřeba zákonného důvodu nebo smluvního ujednání. Docházíme tak k závěru, že jednostranné ukončení dohody o srážkách musí být upraveno v samotné dohodě o srážkách ze mzdy.

Aby bylo možno jednostranně dohodu o srážkách ze mzdy ukončit z pohledu ochranné funkce pracovního práva, museli bychom dovodit konkrétní zájem zaměstnance na jejím ukončení, což bude s ohledem na výše uvedené velmi složité.

Zkoumanou matérii lze tedy na základě těchto základních úvah shrnout tak, že jednostranné ukončení dohody o srážkách ze mzdy je možné pouze v případě, že si to strany ujednají v samotné dohodě. Ze zákona tato možnost přímo nevyplývá. Je tak nutno klást velký důraz na samotnou dohodu, když výsledkem může být nemožnost předčasného jednostranného ukončení z obou stran. Zejména zaměstnanci by měli zvážit všechna pro a proti při jejím uzavírání.




Mgr. Miroslav Galvas,
advokátní koncipient


DOHNAL PERTOT SLANINA, advokátní kancelář
OLOMOUC | PRAHA | HRADEC KRÁLOVÉ | LETOHRAD

Palackého 75/21
779 00  Olomouc

Prvního pluku 347/12a
186 00  Praha 8

Komenského 266/3
500 03  Hradec Králové

Václavské náměstí 76
561 51 Letohrad

Tel.:    +420 587 407 086
e-mail:    info@akdps.cz


_______________________________________________
[1] V tomto případě ponechme stranou jednostranné ukončení dohody z důvodu uspokojení věřitele, například formou započtení apod., kde se bude výsledek lišit od zkoumané situace.


© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů , judikatura, právo | www.epravo.cz