Jiný soupis
Poměrně rozsáhlá novela zákona č. 120/2001 Sb. , o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „EŘ“) a zákona č 99/1963 Sb. občanský soudního řádu, v platném znění (dále jen „OSŘ“) – zákon č. 396/2012 Sb. , který je účinný od 1.1.2013, nově zavádí v rámci exekučního řízení možnost pořízení tzv. jiného soupisu vedle „běžného“ soupisu movitých věcí na místě samém. Jiný soupis je upraven v ust. § 327a a 327b OSŘ.
Jiný soupis se provádí „od stolu“ bez nutnosti šetření na místě samém a využívá se v praxi tehdy, je-li údaj o věci povinného znám z veřejných databází nebo jiné evidence vedené podle zákona. V nejčastějších případech se tak bude jiný soupis týkat především postihování dopravních prostředků. Povinnému je zakázáno nakládat s věcí již v okamžiku, kdy má exekutor k dispozici dostatečné údaje o takové věci, aniž by ji fyzicky vzal do úschovy. Podkladem pro provedení jiného soupisu v rámci exekučního řízení je vydání exekučního příkazu prodejem movitých věcí. Skutečnost, že byl soupis proveden, se pouze zapíše do protokolu a o provedení soupisu se dle § 327a odst. 2 OSŘ bezodkladně vyrozumí osoba či orgán, který vede rejstřík či jinou evidenci a je-li to možné, provede osoba nebo orgán do rejstříku (evidence) o provedení soupisu záznam. Údaj o provedeném soupisu uchovává osoba nebo orgán po celou dobu trvání exekučního řízení. Povinný je vyrozuměn o provedení soupisu a po právní moci exekučního příkazu a splnění podmínek stanovených v § 47 odst. 2 EŘ je tento vyzván, aby sepsanou věc bezodkladně odevzdal. K tomuto soudní exekutor určí povinnému čas a místo splnění povinnosti. V případě nesplnění uložené povinnosti je soudní exekutor oprávněn povinnému uložit pořádkovou pokutu, popř. v krajním případě podat na povinného trestní oznámení pro maření výkonu úředního rozhodnutí dle § 337 zákona č. 40/2009 Sb. , trestní zákoník, v platném znění.
Obdobně lze dle ust. § 327b OSŘ postupovat i při soupisu vkladní knížky, vkladního listu nebo jiné formy vkladu. O existenci vkladní knížky a jejím majiteli musí mít exekutor dostatečné informace tak, aby mohlo dojít k přesné specifikaci. Oznámení o pojetí do soupisu zašle exekutor peněžnímu ústavu a zároveň jej poučí o tom, že povinný nesmí od okamžiku provedení soupisu s vkladní knížkou nakládat. Ačkoliv to zákon přímo nevyžaduje, některé banky v praxi vyžadují rovněž zaslání exekučního příkazu prodejem movitých věcí. Současně je povinný vyzván, aby vkladní knížku exekutorovi předložil. Pokud povinný výzvu neuposlechne do právní moci exekučního příkazu prodejem movitých věcí a splnění podmínek stanovených v § 47 odst. 2 EŘ, podá exekutor návrh na její umoření.
Rozdíl v ust. § 327a a 327b OSŘ je ten, že v případě soupisu vkladní knížky (§ 327b OSŘ) má povinný povinnost tuto odevzdat do právní moci exekučního příkazu a splnění podmínek dle § 47 odst. 2 EŘ, kdyžto při soupisu dle ust. § 327a OSŘ je tato povinnost povinnému uložena až po jeho právní moci.
Závěrem dodávám, že tímto institutem byly rozšířeny možnosti provedení exekuce, zejména pak při soupisu vkladních knížek, které musely být doposud vyhledány a odňaty povinnému fyzicky při mobiliární exekuci, což v praxi přinášelo časté potíže. Rovněž by mělo dojít i k částečnému snížení nákladů exekučního řízení (cestovních výdajů), které jsou spojeny, jak je výše uvedeno, s fyzickým soupisem při mobiliární exekuci.
Mgr. Jaroslav Hobl
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz