Družstvo je dle § 222 zák. č. 513/1991 Sb. , obchodního zákoníku, právnickou osobou.

S ohledem na skutečnost, že úprava jednání za právnickou osobu v občanském soudním řízení má jinou povahu než hmotněprávní úprava jednání jménem právnické osoby stanovená např. v § 13 obchodního zákoníku, není možné použít způsob jednání jménem družstva uvedený v obchodním rejstříku.   Namísto toho je nutné aplikovat speciální úpravu stanovenou zák. č. 99/1963 Sb. , občanským soudním řádem.

Dle § 21 občanského soudního řádu za právnickou osobu jedná:

a) její statutární orgán; tvoří-li statutární orgán více fyzických osob, jedná  za právnickou osobu jeho  předseda, popřípadě jeho člen, který tím byl pověřen, nebo

b) její  zaměstnanec  (člen),  který  tím  byl statutárním orgánem pověřen, nebo

c) vedoucí  jejího  odštěpného  závodu   nebo  vedoucí  jiné  její organizační  složky, o  níž zákon  stanoví, že  se zapisuje  do obchodního rejstříku,  jde-li o věci týkající  se tohoto závodu (složky), nebo

d) její   prokurista,   může-li   podle   udělené  prokury  jednat samostatně.

Z uvedeného vyplývá, že za družstvo bude v civilním soudním řízení jednat především předseda představenstva, popř. jeho jiný pověřený člen, a to bez ohledu na způsob jednání jménem družstva zapsaný v obchodním rejstříku či uvedený ve stanovách družstva. Dále se v praxi často vyskytuje, že namísto statutárního orgánu  či člena statutárního orgánu jedná za právnickou osobu její člen, který byl statutárním orgánem k takovémuto jednání pověřen, tedy v tomto případě člen družstva k tomu pověřen představenstvem.

I přes výše uvedené se však způsob jednání za právnickou osobu  uvedený v § 21 občanského soudního řádu nepoužije tehdy, stanoví-li občanský soudní řád nebo zvláštní zákon, že za právnickou osobu jednají jiné osoby. Zmiňovaným zvláštním zákonem bude v případech obchodních společností a družstev  nejčastěji obchodní zákoník.

U družstva bude ustanovením, které se namísto § 21 občanského soudního řádu v takovém případě použije, ustanovení § 241a obchodního zákoníku. Dle tohoto ustanovení je každý člen oprávněn podat jménem družstva žalobu proti členovi   představenstva   nebo   proti   členovi   jiného  orgánu podílejícího se na řízení  družstva nebo jeho organizační jednotky o náhradu  škody, kterou  družstvu způsobil.  Jiná osoba  než člen družstva,  který  žalobu  podal,  nebo  osoba  jím zmocněná nemůže v řízení činit úkony jménem družstva či za družstvo.

Důležitou skutečností, kterou je vždy třeba mít na zřeteli v případě zastoupení (bez významu přitom je, zda se jedná o zastoupení smluvní či na základě zákona) je to, že zastupovat  jiného  nemůže  ten,  kdo  sám není způsobilý k právnímu úkonu, o který jde, ani ten, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy zastoupeného.