Je totiž nutné vycházet z předpokladu, že po uplynutí lhůty pro podání nabídek jsou změny nabídky obecně zakázány, nestanoví-li ZZVZ výslovně jinak. Cílem tohoto článku je zadavatele upozornit na potenciální rizika, kterých je třeba se při vyzývání účastníků k objasnění nebo doplnění nabídky vyvarovat.

Ustanovení § 46 odst. 2 ZZVZ stanoví, že „po uplynutí lhůty pro podání nabídek nemůže být nabídka měněna, nestanoví-li tento zákon jinak; nabídka však může být doplněna na základě žádosti podle odstavce 1 o údaje, které nebudou hodnoceny podle kritérií hodnocení. V takovém případě se doplnění údajů týkajících se prokázání splnění podmínek účasti za změnu nabídky nepovažují, přičemž skutečnosti rozhodné pro posouzení splnění podmínek účasti mohou nastat i po uplynutí lhůty pro podání nabídek.“

Z uvedeného plyne, že je nutno odlišovat údaje, které se vztahují k hodnotícím kritériím a které jsou tím pádem neměnné, od údajů, které hodnocení nepodléhají. Dále je nutno důsledně odlišovat tzv. materiální změnu nabídky, tedy změnu samotného obsahu, která je zákonem zakázána, a změnu formální, kdy obsah nabídky zůstává totožný a účastník pouze doplňuje chybějící či objasňuje nejasné údaje.

Objasnění nebo doplnění údajů, které mají být předmětem hodnocení

Reklama

Microsoft Copilot pro Office365 prakticky (online - živé vysílání) - 2.12.2024

2.12.2024 13:003 025 Kč s DPH
2 500 Kč bez DPH

Koupit

Doplňování údajů, které jsou v zadávacím řízení hodnoceny, § 46 odst. 2 ZZVZ zcela zapovídá. V opačném případě by docházelo ke vzniku netransparentních situací, ve kterých by vznikaly pochybnosti, co vlastně zadavatel může, případně nemůže, hodnotit.[1] K jakýmkoli objasněním a doplněním proto zadavatel při hodnocení není povinen – a ani oprávněn – přihlížet. Nutno však zdůraznit, že doklady nebo údaje, které budou hodnoceny, není po uplynutí lhůty pro podání nabídek oprávněn měnit nejen dodavatel, ale ani zadavatel.[2]

Pro ilustraci výše uvedeného lze uvést libovolný druh zadávacího řízení v nadlimitním režimu. Jelikož nabídky v nadlimitním řízení musí být ze zákona hodnoceny podle jejich ekonomické výhodnosti,[3] z povahy věci nebude možno doplnit údaje týkající se nabídkové ceny nebo nákladů životního cyklu.

Zákonem umožněné změny nabídky

Formální změna nabídky

Zákon připouští, aby účastník zadávacího řízení na výzvu zadavatele objasnil předložené údaje, nebo doplnil další nebo chybějící údaje. Za doplnění je přitom nutno považovat připojení něčeho, co původně v nabídce zcela chybělo nebo sice připojeno bylo, ale bylo uvedeno jinak, než tomu porozuměl zadavatel, případně v důsledku zjevného pochybení bylo uvedeno mylně. Ačkoliv nabídka doplněná o tyto původně chybějící informace bude z formálního hlediska jiná (tedy změněná) než nabídka původní, obsahově, tedy fakticky, se lišit nebude. [4]

Dodavatel může nabídku doplnit pouze na základě výzvy zadavatele, nikoli z vlastní iniciativy.[5] Jde-li však o nejasnost na první pohled zřejmou a lehce popsatelnou, je zadavatel nejen oprávněn, ale dokonce povinen, si uvedenou nejasnost nechat uchazečem vysvětlit, a tím ji odstranit. [6] V praxi půjde zejména o nápravy administrativních pochybení v podobě zjevné chyby v psaní, počtech apod., nicméně pouze za předpokladu, že bude obsah podané nabídky po provedené změně zachován. [7]

Použitím § 46 ZZVZ však nelze připustit nápravu takového pochybení, které spočívá v chybě dodavatele jako odborníka na předmět veřejné zakázky.[8] V této souvislosti je tedy podstatné, zda došlo pouze k formálnímu doplnění či objasnění sporných skutečností, nebo zda v důsledku zcela zjevného pochybení došlo k uvedení mylných skutečností, které byly následně po uplynutí lhůty pro podání nabídek změněny a došlo tak k obsahové změně původní nabídky.

Materiální změna nabídky

Materiální změnou nabídky lze zjednodušeně chápat takovou změnu, kdy po jejím provedení dochází ke změně nabízeného předmětu plnění, který je jiný než před jejím provedením.[9] Na rozdíl od formálních změn, které zákon za určitých okolností povoluje, změny materiální jsou po uplynutí lhůty pro podání nabídek zcela zapovězeny, neboť nejsou slučitelné se základními principy, kterými je zadávací řízení ovládáno, a to zejména s principem neměnnosti nabídky[10], a zásadou rovného zacházení. K objasnění nebo doplnění, které mění materiální obsah nabídky, by proto zadavatel neměl přihlížet, ba dokonce by měl zvážit, zda v důsledku takové nedovolené změny nabídky není na místě účastníka ze zadávacího řízení vyloučit dle § 48 odst. 8 ve spojení s § 48 odst. 2 písm. a) ZZVZ. Výkladem a minori ad maius lze též dojít k závěru, že pokud zadavatel nesmí ani přihlížet k objasnění nebo doplnění nabídky, které by mělo uvedené následky, tím spíše nesmí účastníka k takovému objasnění nebo doplnění nabídky vyzvat.

Závěrem nutno zmínit, že za materiální součást nabídky se považují i dokumenty uvedené nad rámec požadavků zadavatele i ZZVZ. Pokud dodavatel uvede v nabídce dokumenty nad rámec požadavků ZZVZ či zadavatele, stávají se takové dokumenty součástí nabídky a nutně se na ně vztahují pravidla jako pro nabídku samotnou a není možné je tedy dodatečně měnit.[11]

Aktuální praxe

V souvislosti s posuzováním formálních a materiálních změn nabídek je třeba upozornit na recentní rozhodnutí Krajského soudu v Brně č. j. 31 Af 64/2020-184 ze dne 15. 12. 2021. V případě, kterým se soud zabýval, zadavatel jako jedno z kritérií technické kvalifikace stanovil předložení významných služeb poskytnutých účastníkem. Vybraný dodavatel prokázal 100 % služeb, tj. zásadní část své technické kvalifikace, pomocí poddodavatele. Vybraný dodavatel zadavateli zároveň předložil smlouvu uzavřenou s poddodavatelem, ze které vyplývalo, že poddodavatel se zavázal k poskytování „strategického poradenství vyšší úrovně“ vybranému dodavateli. Zadavatel nabyl pochybnosti o tom, jakým způsobem bude poddodavatel do plnění předmětu veřejné zakázky skutečně zapojen, pročež vybraného dodavatele vyzval k objasnění nabídky. Vybraný dodavatel v reakci na tuto výzvu zaslal zadavateli prohlášení poddodavatele, ve kterém se poddodavatel zavázal zejména k tomu, že přenese veškeré specifické know-how a povinnost účasti členů realizačního týmu poddodavatele na jednání v místech plnění veřejné zakázky v takovém rozsahu, v jakém taková účast bude účelná a nezbytná pro řádnou realizaci veřejné zakázky.

Soud v odůvodnění citovaného rozsudku konstatoval, že v tomto případě neměl být vybraný dodavatel k objasnění poddodavatelského závazku vůbec vyzýván, neboť dle názoru soudu původní nabídka neobsahovala žádné nejasnosti ohledně míry zapojení poddodavatele do plnění veřejné zakázky. Nad to soud zároveň dovodil, že v důsledku prohlášení poddodavatele došlo k materiální změně nabídky, neboť poddodavatel rozšířil svůj původní závazek, když se mimo poskytování strategického poradenství vyšší úrovně zavázal též k plnění dalších úkolů souvisejících s plněním veřejné zakázky (tj. k účasti na jednáních). Zadavatel tudíž neměl takové prohlášení vůbec přijmout, a to právě s ohledem na princip neměnnosti nabídky. Soud své úvahy uzavřel s tím, že vzhledem k tomu, že k dodatečnému prohlášení poddodavatele nemělo být přihlíženo, měla být otázka míry zapojení poddodavatele hodnocena pouze na základě původního závazku obsaženého v poddodavatelské smlouvě.

Závěrem

Zadavatelé by ve světle výše uvedeného měli být vždy obezřetní ve vztahu k výzvám k objasnění nabídek, a to zejména v tom smyslu, aby v důsledku jejich postupu nedošlo k nepovolené změně nabídky v rozporu s § 46 odst. 2 ZZVZ.

Nelze však dogmaticky a formalisticky trvat na tom, že jakákoliv úprava nabídky je nepřípustná. Jestliže se jedná o opravu zjevné a snadno vysvětlitelné chyby, může být taková oprava akceptovatelná, pokud žádné další okolnosti nenasvědčují tomu, že došlo k manipulaci s nabídkou či k jinému ohrožení transparentnosti či férovosti výběrového procesu.[12]

Mgr. Eliška Blahová

JUDr. Martin Lehocký,
advokát