1. 6. 2017
ID: 105960upozornění pro uživatele
K návrhu novely zákona na ochranu zvířat proti týrání
V současné době se v Poslanecké sněmovně nachází návrh novely zákona č. 246/1992 Sb. , na ochranu zvířat proti týrání (dále jen „zákon na ochranu zvířat“). Samotný návrh novely provází i poměrně velká pozornost v médiích, kdy je předmětný počin podporován nejen nejrůznějšími organizacemi a spolky na ochranu zvířat, ale i řadou známých osobností. Každému je navíc dána možnost podpořit novelu zákona na ochranu zvířat podepsáním tzv. výzvy poslancům k přijetí zákona zakazujícího kožešinové farmy v ČR. O co se vlastně jedná?
 |
Podstatou navrhované úpravy je zákaz chovu a usmrcování zvířat tam, kde je výhradním nebo primárním účelem chovu získávání kožešin.[1] Právě uvedené směřuje k zákazu kožešinových farem v České republice, kterých je v současnosti na našem území registrovaných celkem devět. Zejména se přitom jedná o chov a usmrcování norků a lišek, jejichž srst je pro výrobu kožešinových produktů nejčastěji využívána.
Navrhovaná novela zákona na ochranu zvířat se nevztahuje na využití kožešin jako vedlejšího produktu při získávání masa, např. v případě chovu králíků, nutrií apod.[2]
Odborné studie[3] týkající se životní pohody zvířat (welfare) chovaných na kožešiny prokázaly, že podmínky chovu těchto zvířat jsou nevyhovující. Z odborné zprávy Vědeckého výboru pro zdraví a welfare zvířat při Evropské komisi vyplynulo, že nedostatky při chovu kožešinových zvířat jsou tak závažné (např. nedostatek stimulačních podnětů pro chovaná zvířata, jakými je např. nedostatečný výběh či chybějící vodní plocha), že v důsledku toho dochází podle některých studií k stereotypii (u norků až 85%) a k vysoké mortalitě (u norků až 30%).[4]
Z tohoto důvodu byla ve Švýcarské konfederaci přijata již v roce 1981 vyhláška stanovující odpovídající podmínky, pro chovaná zvířata, v důsledku čehož se kožešinové farmy na území Švýcarska již více nevyskytují.[5] Úplný zákaz kožešinových farem je zaveden např. ve Velké Británii i dalších evropských zemích. U našich německých sousedů se podobný návrh projednává právě nyní.[6]
Jak uvádí důvodová zpráva k návrhu novely zákona na ochranu zvířat[7], legitimním cílem je ochrana zvířat, respektive zamezení nevhodného chovu zvířat a jejich usmrcování bez eticky ospravedlnitelného důvodu.
Předestřená změna má být zakotvena v § 5 odstavci 7, který v navrhované podobě zní následovně: „Zakazuje se chov a usmrcování zvířat výhradně nebo primárně za účelem získání kožešin.“. Do § 27 odstavce 1 písm. s) je poté navrhováno zakotvení případného porušení § 5 odst. 7 jako přestupek: „Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 5 odst. 7 chová nebo usmrtí zvíře výhradně nebo primárně za účelem získání kožešin.“ Za zmiňovaný přestupek je možné poté uložit pokutu do 500.000,- Kč. Totéž je výslovně navrhováno i pro právnickou nebo podnikající fyzickou osobu (§ 27a odst. 1 písm. p)), která by se popsaným jednáním dopustila správního deliktu, kdy by za uvedené bylo možné uložit pokutu (rovněž jako u přestupku) do výše 500.000,- Kč.
Návrh novely zákona na ochranu zvířat ovšem ohrožují pozměňovací návrhy[8], které navrhují zavedení delšího přechodného období pro ukončení činnosti kožešinových farem (prodloužení přechodného období z navrhovaného roku 2019 na rok 2023) či výjimku pro kožešinové farmy s tzv. certifikátem WelFur (certifikovaný farmový chov kožešinových zvířat).
Osobně doufám, že návrh novely zákona na ochranu zvířat bude přijat v takové podobě, v jaké byl původně navrhován, neboť pozměňovací návrhy by byly nešťastným krokem zpět. Na uvedené ostatně poukazuje i odborná sféra, jako např. Mgr. Karel Janko, Ph.D. z Akademie věd České republiky, který se domnívá, že by navrhovaná certifikace WelFur neodstranila ty nejmarkantnější nedostatky současného chovu kožešinových zvířat.[9]
Ani navrhované prodloužení přechodného období odůvodňované legitimním očekáváním provozovatelů jednotlivých kožešinových farem nepovažuji za relevantní, neboť jsem toho názoru, že veřejný zájem na ochraně zvířat převažuje nad ochranou vlastnictví a svobodou podnikaní na poli kožešinové produkce. V tomto se tedy plně ztotožňuji s původním návrhem novely zákona na ochranu zvířat a myslím si, že test proporcionality u jmenovaných právních principů zde vychází zcela ve prospěch veřejného zájmu na ochraně zvířat.
Zájem na ochraně zvířat je ostatně vyjádřen ve své podstatě nově i v zákonu č 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), který ve svém § 494 říká: „Živé zvíře má zvláštní význam a hodnotu již jako smysly nadaný živý tvor. Živé zvíře není věcí a ustanovení o věcech se na živé zvíře použijí obdobně jen v rozsahu, ve kterém to neodporuje jeho povaze.“ Co se rozumí pod pojmem zvíře (byť jen pro účely zákona na ochranu zvířat), stanovuje tento zákon v § 3 písm. a)), když uvádí, že zvířetem je každý živý obratlovec, kromě člověka, nikoliv však plod nebo embryo.
Mgr. Adéla Vojáčková,
advokátní koncipientka
TOMAN, DEVÁTÝ & PARTNEŘI advokátní kancelář, s. r. o.
Trojanova 12
120 00 Praha 2
Tel.: +420 224 918 490
Fax: +420 224 920 468
e-mail: ak@iustitia.cz
_______________________________
[1] Sněmovní tisk 742, Návrh poslanců Robina Böhnische, Jiřího Koubka, Jiřího Junka, Jiřího Dolejše, Martina Komárka, Romana Sklenáka, Miroslava Kalouska a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 246/1992 Sb. , na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů.
[2] Blíže viz tamtéž.
[3] The Welfare of Animals Kept for Fur Production. Report f the Scientific Committee on Animal Health and Animal Welfare. European Commission. 12-13 December 2001.
[4] Sněmovní tisk 742, Návrh poslanců Robina Böhnische, Jiřího Koubka, Jiřího Junka, Jiřího Dolejše, Martina Komárka, Romana Sklenáka, Miroslava Kalouska a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 246/1992 Sb. , na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů.
[5] Blíže viz tamtéž.
[6] Pelztierhaltung nicht grundsätzlich ausgeschlossen. [online]. bundestag.de [cit. 29. května 2017]. Dostupné na www, k dispozici >>> zde.
[7] Sněmovní tisk 742, Návrh poslanců Robina Böhnische, Jiřího Koubka, Jiřího Junka, Jiřího Dolejše, Martina Komárka, Romana Sklenáka, Miroslava Kalouska a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 246/1992 Sb. , na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů.
[8] Sněmovní tisk 742/6, Pozměňovací a jiné návrhy k návrhu poslanců Robina Böhnische, Jiřího Koubka, Jiřího Junka, Jiřího Dolejše, Martina Komárka, Romana Sklenáka, Miroslava Kalouska a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 246/1992 Sb. , na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů.
[9] Vyjádření k certifikaci WelFur. [online]. obrancizvirat.cz [cit. 25. května 2017]. Dostupné na www, k dispozici >>> zde.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
