V souladu s ustanovením § 28 odst. 1 písm. c) ZZVZ platí, že „kvalifikací je způsobilost a schopnost dodavatele plnit veřejnou zakázku“. Tento pojem v sobě nezahrnuje pouze oprávnění k výkonu určité činnosti, ale zároveň i existenci doložitelných zkušeností či praxe dodavatele. Jedná se jak o požadavky týkající se obligatorního prokázání základní a profesní způsobilosti dodavatele, tak i fakultativní ustanovení týkajících se ekonomické a technické kvalifikace. Způsobilost základní a profesní může zadavatel nabýt pouze tehdy, pokud se svou činností nedopustí prohřešků obsažených v ustanovení § 74 ZZVZ, nebo pokud získá oprávnění k výkonu činnosti ve smyslu § 77 ZZVZ, tj. je alespoň v teoretické rovině způsobilý splnit předmět veřejné zakázky.[1]

Rozsah a přiměřenost technické kvalifikace

Stejně jako v předcházející právní úpravě je v ZZVZ opětovně stanovena výslovná povinnost, aby kvalifikační kritéria byly stanoveny přiměřeně s ohledem na složitost a rozsah předmětu veřejné zakázky. Stále tedy platí, že nesmí dojít k zjevné disproporci mezi předpokládanou výší, rozsahem nebo samotným předmětem plnění a nastavením ekonomické a technické kvalifikace. Požadavek „přiměřenosti“ je nově výslovně vyjádřen i mezi základními zásadami zadávacího řízení. Na druhou stranu ale již není povinnost zadavatele aplikovat právní hypotézu, že kvalifikační předpoklady již nemohou být předmětem hodnotících kritérií. K tomuto významnému posunu došlo v důsledku transpozice ustanovení čl. 67 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2014/24/EU, o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES (dále jen „Směrnice“). Tato změna by však neměla automaticky znamenat, že zadavatel rezignuje na skutečný smysl kvalifikace, kterým je primárně ověřit obecnou způsobilost dodavatele plnit předmět veřejné zakázky. V případě hodnotících kritérií je naopak smyslem zohlednění specifických požadavků zadavatele k plnění tvořící určitý „nadstandard“, kterého chce zadavatel dosáhnout.

K samotné technické kvalifikace dodavatele je nutné uvést, že v souladu s ustanovením § 79 odst. 1 ZVZ platí, že jejím účelem je „prokázání lidských zdrojů, technických zdrojů nebo odborných schopností a zkušeností nezbytných pro plnění veřejné zakázky v odpovídající kvalitě. Zadavatel může považovat technickou kvalifikaci za neprokázanou, pokud prokáže, že dodavatel má protichůdné zájmy, které by mohly negativně ovlivnit plnění veřejné zakázky“. Odhlédneme-li od otázky prokazování tzv. „protichůdných zájmů“ dodavatele uvedených ve výše citovaném ustanovení ZZVZ, která bude pravděpodobně vysvětlena až rozhodovací praxí, tak je možné uvést, že technická kvalifikace slouží k prokazování technických, personálních, a odborných kapacit na straně dodavatele. Samotný výčet technických kvalifikačních kritérií je opět stanoven taxativním způsobem. Z hlediska systematiky členění technických kvalifikačních předpokladů oproti ZVZ došlo k poměrně významné změně, neboť jednotlivé technické kvalifikační kritéria již nejsou členěny podle druhu veřejné zakázky, naopak jsou uvedeny v souhrnném přehledu. Pouze v případě tzv. „významných referenčních zakázek“ dle ustanovení § 79 odst. 2 písm. a) a b) ZZVZ členění dle druhu veřejné zakázky bylo částečně zachováno.

Způsob prokázaní technické kvalifikace dokladem

V případě samotného způsobu prokázání technických kvalifikačních kritérii je nutné primárně odkázat na ustanovení § 73 odst. 5 ZZVZ, které stanovuje, že „zadavatel je povinen v zadávací dokumentaci stanovit, které údaje, doklady, vzorky nebo modely k prokázání splnění požadovaných kritérií kvalifikace“, a ustanovení § 73 odst. 6 ZZVZ, které upravuje obecné požadavky na prokázání kvalifikace, tj. že kritéria technické kvalifikace musí být stanovena s ohledem na složitost a rozsah předmětu veřejné zakázky, a zadavatel je dále povinen přesně formulovat minimální úroveň jejich prokázání. V nabídce však mohou být doklady, jimiž je prokazovány kvalifikace předloženy ve formě pouhé kopie. Na druhou stranu dle ustanovení § 53 odst. 6 a § 122 odst. 3 písm. a) ZVZ je vyžadováno, aby vybraný dodavatel před podpisem smlouvy se zadavatelem předložil zadavateli originály, nebo úředně ověřené kopie dokladů, jimiž v zadávacím řízení prokázal kvalifikaci. Jedná se o identický postup, který byl v ZVZ aplikován v případě zjednodušeného podlimitního řízení.

V případě, že dodavatel není schopen předložit požadovaný doklad, je oprávněn předložit jiný rovnocenný doklad. Tato „nemožnost“ nicméně nemůže být zapříčiněna v důsledku jednání/opomenutí na straně dodavatele, musí se jednat o faktickou a objektivní nemožnost předložit příslušný doklad.[2]  K  dokladům, jimiž je prokazována technická kvalifikace dodavatele, je zadavatel vázán ustanovením § 79 odst. 2 ZZVZ, které obsahuje výčet jednotlivých osvědčení, seznamů, přehledů, dokladů, či vzorků, které poskytují zadavateli dostatečnou garanci o materiálním a personálním zajištění plnění veřejné zakázky ze strany dodavatele.

Způsob prokázaní technické kvalifikace osvědčením objednatele?

V souvislosti s výše uvedeným je ale nutné zmínit na možnou legislativně technickou chybu, která je obsažena v ustanovení § 79 odst. 2 písm. b) ZZVZ, týkající se tzv. „referenčních zakázek na služby a dodávky“. Toto technické kritérium bývá ze strany zadavatelů v praxi velmi často využíváno, což může v budoucnu zadavatelům a dodavatelům přinášet komplikace. V ustanovení § 79 odst. 2 písm. b) ZZVZ totiž není obsažena možnost, a to narozdíl od ustanovení § 79 odst. 2 písm. a) ZZVZ, které upravuje tzv. „referenční zakázky na stavební práce“, prokázat splnění tohoto kritéria kvalifikace prostřednictvím „osvědčení objednatele o řádném poskytnutí služby či dodávky“ (dále jen osvědčení objednatele).  Ačkoliv gestor ZZVZ, kterým je Ministerstvo pro místní rozvoj, v důvodové zprávě k ZZVZ[3] nepřipouští jakékoliv pochybení, tak právě nemožnost prokázat tzv. „referenční zakázky na služby a dodávky“ prostřednictvím osvědčení objednatele je v částečném rozporu s ustanovením § 79 odst. 5 ZZZVZ, stanovujícím, že „rovnocenným dokladem k prokázání kritéria dle § 79 odst. 2 písm. a) a b) ZZVZ je zejména smlouva s objednatelem, nebo doklad o uskutečněném plnění dodavatele.“

Způsob prokázaní technické kvalifikace odkazem

Významnou novinkou, která stejně jako v případě prokázání technické kvalifikace kopii dokladu, má za cíl urychlit zadávací řízení, a tím i výběr nejlepšího dodavatele, je prokázání technické kvalifikace prostřednictvím tzv. „odkazu“.[4] Dle ustanovení 45 odst. 4 ZZVZ platí, že „povinnost předložit doklad může dodavatel splnit odkazem na odpovídající informace vedené v informačním systému veřejné správy nebo v obdobném systému vedeném v jiném členském státu, který umožňuje neomezený dálkový přístup. Takový odkaz musí obsahovat internetovou adresu a údaje pro přihlášení a vyhledání požadované informace, jsou-li takové údaje nezbytné“. Informační systém veřejné správy je systém, který splňuje definiční znaky zákona č. 365/2000 Sb. , o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Prokázání kvalifikace odkazem bude zpravidla primárně využitelné v rámci základní a profesní způsobilosti, na druhou stranu však nelze vyloučit, že zadavatelé budou akceptovat tento způsob prokázaní i v případě technické kvalifikace. Dle ustanovení § 4 odst. 1 zákona č. 340/2015 Sb. , o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv), ve znění pozdějších předpisů, platí, že „registr smluv je informačním systémem veřejné správy, který slouží k uveřejňování smluv podle tohoto zákona“. Nelze tedy vyloučit, že někteří z dodavatelů využijí této možnosti a v případech prokázání technických kritérií dle § 79 odst. 2 písm. a) a b) ZVZ prostřednictvím smlouvy s objednatelem dle § 79 odst. 5 ZZVZ prokáží svou technickou kvalifikaci odkazem na informace uveřejněné v registru smluv.

Závěr

S účinností ZZVZ došlo k poměrně významným změnám ve způsobů prokazování technické kvalifikace. Zákonodárce přistoupil ke změně v samotném způsobu prokazování technických kritérii, kdy originály, či úředně ověřené kopie jednotlivých dokladů jsou vyžadované až před podpisem smlouvy s vybraným dodavatelem. Jako významnou a pozitivní změnu je možné rovněž hodnotit umožnění dodavatelům prokázat svou kvalifikaci prostřednictvím odkazu na informace uveřejněné v informačním systému veřejné správy v tuzemsku, či zahraničí. Lze předpokládat, že budou-li této možnosti dodavatelé využívat, tak se tím výrazně zkrátí průběh zadávacího řízení. V případě prokázání tzv. „referenčních zakázek na služby a dodávky“ již ale není dle § 79 odst. 2 písm. b) ZZVZ přípustné předložení dokladu ve formě tzv. „osvědčení objednatele“, což je možné považovat za paradoxní, neboť ZZVZ jako alternativní způsob prokázání tohoto technického kritéria umožňuje například předložení smlouvy s objednatelem, či dokladu o uskutečněném plnění dodavatele.


JUDr. Radoslav Lukovič,
advokátní koncipient


Společná advokátní kancelář Balcar, Hrouzek, Veselý, Zelenková

Palác Riesů
Panská 895/6
110 00 Praha 1

Tel.:    +420 222 231 133
Fax:    +420 222 231 819
e-mail:    sak@akspol.cz


_____________________________________________
[1] KOUDELKOVÁ, Monika. Nové pojetí kvalifikace v zákoně o zadávání veřejných zakázek. Veřejné zakázky v praxi. 2016, č. 1, str. 4.
[2] KOUDELKOVÁ, Monika. Doklady a zákon o zadávání veřejných zakázek. Veřejné zakázky v praxi. 2016, č. 2, str. 4.
[3] V důvodové zprávě  je § 79 ZZVZ uvedeno: „Obdobně může zadavatel požadovat seznam významných dodávek nebo významných služeb poskytnutých za poslední 3 roky. Zadavatel může tuto lhůtu ve výjimečných případech prodloužit. U dodávek a služeb nemůže zadavatel požadovat osvědčení o řádném provedení a dokončení nejvýznamnějších dodávek a služeb“.
[4] KOUDELKOVÁ, Monika. Doklady a zákon o zadávání veřejných zakázek. Veřejné zakázky v praxi. 2016, č. 2, str. 6.


© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz