K nové právní úpravě fúze spolků

Problematikou fúzování spolků se zabývá § 274 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník /dále jen „o.z.“/. Zúčastněné spolky uzavírají smlouvu o fúzi jako smlouvu o sloučení spolků nebo jako smlouvu o splynutí spolků. Ustanovení § 274 o.z. normuje smluvní základ fúze, v případě fúze jako jedné z přeměn jde tedy o kontraktaci nejméně dvou spolků. Výsledkem fúze je vždy jedna právní osobnost právnické osoby /dříve právní subjektivita/ - tzn. jedna nástupnická právnická osoba.

Fúze sloučením a fúze splynutím se od sebe liší v tom, že při fúzi splynutím dochází k zániku všech fúzujících právnických osob /spolků/ a vzniku jedné nové právnické osoby se stejnou právní formou. Naopak při fúzi sloučením přechází na jednu nástupnickou právnickou osobu, kterou je jedna z osob zúčastněných v procesu fúze. Nejméně jedna právnická osoba přitom zaniká.

K otázce fúzování pobočného spolku se spolkem samostatným

Zákonná úprava hovoří pouze o fúzi spolků, jakožto spolků hlavních, nikoli o fúzování spolků pobočných a pobočného spolku s odlišným hlavním spolkem. K této možnosti fúzování prozatím judikatura neposkytuje žádné výkladové stanovisko. Je proto nutno se řídit dostupnými komentáři a odbornou literaturou.

Pokud hovoříme o fúzi pobočného spolku s odlišným hlavním spolkem, jedná se o fúzi právnických osob o různé právní formě. Dle § 181 o.z. fúzovat a rozdělovat se mohou právnické osoby o různé právní formě jen tehdy, stanoví-li tak zákon. Fúze jsou tedy u právnických osob obecně přípustné a volba „partnerských subjektů“ potenciálně zúčastněných na fúzi je plně v dispozici jednotlivých osob /viz. § 174 o.z. – Přeměnou právnické osoby je fúze, rozdělení a změna právní formy/. Jedním z omezení této generální aprobace je zachování obecného principu, podle kterého mohou být na fúzi účastny pouze právnické osoby totožné právní formy. Chybí-li zvláštního zákonného oprávnění (jež nutně nemusí být výslovné), právnické osoby rozdílných právních forem na fúzi účastny být nemohou.

Spolek hlavní a spolek pobočný nelze považovat za právnické osoby totožné právní formy s ohledem na § 228 o.z., který určuje statusové postavení pobočného spolku. Právní osobnost pobočného spolku je pouze odvozenou právní osobností od právní osobnosti spolku hlavního. Je nutno konstatovat, že pobočné spolky jsou de facto vedlejšími právnickými osobami. Z výše uvedeného tedy dle názoru autorky vyplývá, že fúze pobočného spolku a odlišného hlavního spolku je nepřípustná.

Fúze pobočných spolků

Legislativa hovoří výhradně o fúzi spolků, resp. hlavních spolků. Fúzování pobočných spolků není zákonem upraveno. Judikatura a komentáře se touto problematikou nezabývají. Užitím analogie by teoreticky bylo možné konstatovat, že fúzování pobočných spolků je realizovatelné. Jedná se tak o právní subjekty stejné právní formy, jejichž fúzování není zákonem zakázáno. Výsledkem výše zmíněné kontraktace pobočných spolků by byl zcela nový pobočný spolek, resp. nová právnická osoba se stejnou právní formou nebo by došlo k tomu, že jeden ze zúčastněných pobočných spolků zanikne a přechází na nástupnickou právnickou osobu, kterou je druhá z osob zúčastněných v procesu fúze.

Závěrem

Fúze právnických osob o různé právní formě, resp. pobočného spolku se spolkem samostatným, není legislativní úpravou připuštěna. Jiná situace nastává v případě fúzování pobočných spolků. Tato kontraktace je dle analogie reálná za předpokladu, že budou dodrženy veškeré náležitosti dané zákonem.

Mgr. Kristýna Sojková,
advokátní koncipient

KŠD LEGAL advokátní kancelář s.r.o.

CITY TOWER
Hvězdova 1716/2b
140 00 Praha 4

Tel.: +420 221 412 611
Fax: +420 222 254 030
e-mail: ksd.law@ksd.cz

Právnická firma roku 2014