Podle § 80 občanského soudního řádu se lze určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

Naléhavý právní zájem o určení právního vztahu nebo práva ve smyslu tohoto ustanovení je dán zejména tam, kde by bez tohoto určení bylo ohroženo právo žalobce nebo kde by se bez tohoto určení jeho právní postavení stalo nejistým. Naléhavý právní zájem na požadovaném určení tak vystihuje, zda podání určovací žaloby je efektivním a vhodným prostředkem dosažení ochrany práv žalobce.

V tomto ohledu je třeba jej odlišit od aktivní věcné legitimace, s níž bývá v praxi poměrně často zaměňován a která v případě určovací žaloby svědčí tomu, kdo je účasten právního vztahu nebo práva, o něž v řízení jde, nebo jehož právní sféry tento vztah nebo právo dotýká. V případě žaloby o určení neplatnosti právního úkonu pak aktivní věcná legitimace svědčí všem osobám, na jejichž právní postavení by kladné rozhodnutí o žalobě mohlo mít pozitivní dopad.

Právě otázka aktivní věcné legitimace v řízení o určení neplatnosti smlouvy uzavřené na základě obchodní veřejné soutěže byla judikaturou Nejvyššího soudu ČR řešena rozdílně.

Podle § 287 odst. 2 obchodního zákoníku je vyhlašovatel oprávněn odmítnout všechny předložené návrhy, jestliže si toto právo vyhradil v podmínkách soutěže. Identicky upravuje odmítnutí všech nabídek § 1778 odst. 2 (nového) občanského zákoníku.

Pokud vyhlašovatel tohoto práva využije, úspěch žalobce v soudním řízení o určení neplatnosti smlouvy uzavřené s jiným účastníkem soutěže nemůže sám o sobě vést k uzavření smlouvy mezi žalobcem a žalovaným vyhlašovatelem, i kdyby žalobcova nabídka skutečně byla nejvýhodnější a podle pravidel soutěže by měla být takto vyhodnocena. Je tedy otázkou, zda úspěch v řízení a kladné rozhodnutí o žalobě může mít skutečně příznivý dopad na právní postavení žalobce a zda tato žaloba může být efektivní ochranou jeho práva na uzavření smlouvy, o což mu v soudním řízení jde (pokud se určení nedomáhá jen z principu). Právě v případech, kdy vyhlašovatel nebyl podle pravidel soutěže povinen přijmout žádný z podaných návrhů, byla otázka aktivní věcné legitimace řešena tříčlennými senáty Nejvyššího soudu ČR odlišně.

Velký senát však v rozsudku ve věci spis. zn. 31 Cdo 4001/2013 ze dne 10. února 2016 restriktivní výklad aktivní věcné legitimace neúspěšného navrhovatele odmítl. Pokud vyhlašovatel obchodní veřejné soutěže s některým z jejích účastníků smlouvu uzavřel, tak určení její neplatnosti zásadně může mít na právní poměry ostatních účastníků soutěže příznivý dopad. Vyhrazení možnosti odmítnout všechny návrhy v podmínkách soutěže na tom nic nemění, pokud vyhlašovatel toto právo nevyužil a návrh některého z účastníků skutečně akceptoval. Úspěšnému žalobci a případně i dalším neúspěšným účastníkům soutěže se tím totiž otevírá cesta k uzavření smlouvy s vyhlašovatelem.

Lze doplnit, že vyhlašovatel sice stále může všechny nabídky odmítnout, takový budoucí postup však nelze při posuzování aktivní věcné legitimace brát v úvahu. V takovém případě se navíc žalobci a ostatním účastníkům otevírá možnost k účasti v případné nové soutěži a k uzavření smlouvy na jejím základě, zejména pokud vyhlašovatel musí smlouvu uzavřít tímto způsobem.

Kladný dopad rozhodnutí na právní postavení žalobce jakožto předpoklad aktivní věcné legitimace proto nelze spojovat pouze s existencí práva žalobce na uzavření smlouvy s vyhlašovatelem veřejné soutěže v případě určení neplatnosti smlouvy uzavřené dříve s jiným účastníkem soutěže.

Naléhavý právní zájem neúspěšného účastníka obchodní veřejné soutěže aktivně věcně legitimovaného k podání žaloby o určení neplatnosti smlouvy uzavřené mezi vyhlašovatelem a jiným účastníkem soutěže pak je v zásadě dán, pokud žalobce nemá jiný právní prostředek, jímž by mohl účinněji bránit svá uzavřenou smlouvou dotčená práva.

Správnost tohoto právního názoru potvrzují též důsledky, k nimž by vedl výklad opačný a na které velký senát rovněž upozornil. Vyhlašovatel by totiž mohl vyloučit soudní přezkum obchodní veřejné soutěže a výběru účastníka, s nímž byla smlouva uzavřena, pouze tím, že by si v jejích podmínkách vyhradil právo odmítnout všechny návrhy, i kdyby toto právo ani nehodlal využít. Takový důsledek pak lze zejména v případě, kdy je vyhlašovatelem soutěže územní samosprávný celek či jiná veřejnoprávní korporace nebo v jiných případech, kdy je tento postup při uzavírání smlouvy obligatorní, těžko přijmout.




Mgr. Jan Pořízek,
advokát


Mališ Nevrkla Legal, advokátní kancelář, s. r. o.

Longin Business Center
Na Rybníčku 1329/5
120 00 Praha 2

Tel.:    +420 296 368 350
Fax:    +420 296 368 351
e-mail:    law.office@mn-legal.eu


© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz