K okamžiku dokončení díla a jeho způsobilosti sloužit svému účelu
Vykazuje-li prováděné dílo takové vady, které brání jeho řádnému užívání, nelze jej považovat za dokončené, ani kdyby bylo zprovozněno a byla tak předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu.
Nejvyšší soud (déle jen „NS“) se zabýval ve svém rozhodnutí č.j. 23 Cdo 3512/2018 ze dne 13. 07. 2020 otázkou výkladu ustanovení § 2605 odst. 1 OZ (zákon č. 89/2012 Sb. , Občanský zákoník), které stanovuje že: „Dílo je dokončeno, je-li předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu. Objednatel převezme dokončené dílo s výhradami, nebo bez výhrad.“
Otázka, kterou se NS zabýval, zní, zda když soud posuzuje, bylo-li dílo dokončeno tím, že byla předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu, se má také zabývat také tím, zda dílo trpí vadami.
V soudním řízení se jednalo o spor mezi zhotovitelem a objednatelem, kdy strany sporu mezi sebou uzavřely smlouvu o dílo, jejímž předmětem byla „výměna a modernizace výtahu“. Poté, co zhotovitel demontoval původní výtah a ohrazení šachty, nainstaloval nové ohrazení šachty a zprovoznil nový výtah, objednatel zjistil, že výtah neodpovídal svým provedením smlouvě o dílo (menší nosnost, menší rozměry kabiny, nižší příkon výtahového pohonu, jiné provedení co do vzhledu a materiálu, a další), absentovalo prohlášení o shodě v rozporu s nařízením vlády č. 27/2003 Sb. , dílo bylo v některých ohledech provedeno v rozporu se smluvně závaznými technickými normami ČSN. Objednatel proto odmítl dílo převzít a požadoval splnění smlouvy. To zhotovitel odmítl, načež objednatel od smlouvy o dílo odstoupil pro její podstatné porušení.
V části sporu, která byla předmětem přezkumu NS, se jednalo o nárok objednatele na smluvní pokutu za prodlení s dokončením díla. Ačkoli soud prvního stupně i odvolací soud shodně konstatovaly, že smlouva byla porušena podstatným způsobem, a odstoupení objednatele tak bylo po právu, nárok na smluvní pokutu přiznaly objednateli pouze za dobu od počátku prodlení do zprovoznění dodaného výtahu (uvedení do zkušebního provozu), s tím, že k tomuto okamžiku bylo dílo dokončeno, s poukazem na § 2605 odst. 1 OZ, předvedením jeho způsobilosti sloužit svému účelu.
Nejvyšší soud konstatoval, že skutečnost, že dílo trpí vadami, sama o sobě nemusí znamenat, že dílo nemůže být dokončeno předvedením jeho způsobilosti sloužit svému účelu. Musí však jít právě o vady takové povahy, které vzhledem ke konkrétnímu dílu nebrání sloužit svému účelu. Posouzení, zdali dané vady brání dílu sloužit svému účelu, bude vždy záležet na konkrétním případu. V případě výtahů si lze představit např. takové vady, jež nebrání dílu sloužit svému účelu, jako chybějící zrcadlo, nesprávné označení pater, nepůjde-li o výtah sloužící např. nevidomým, absence hlasového potvrzení patra, apod. Byla-li však v podmínkách projednávané věci zjištěna např. nesprávná nosnost výtahu mající vliv na počet dopravovaných osob, není tato vada slučitelná s účelem, jemuž má bezpečný provoz výtahu sloužit. Na uvedeném nic nemění skutečnost, že dílo bylo uvedeno do tzv. zkušebního provozu.
Z rozhodnutí Nejvyššího soudu tedy vyplývá, že při posuzování toho, zda dílo bylo dokončeno tím, že byla předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu, musí se soud zabývat také tím, zda v tomto okamžiku netrpělo dílo takovými vadami, které by bránily jeho řádnému užívání, tedy tomu, aby dílo sloužilo svému účelu. Pokud by se totiž na takové dílo mělo pohlížet jako na dokončené, měl by objednatel povinnost jej převzít (s výhradami či bez výhrad) a mohl by pak uplatňovat svá práva z odpovědnosti za vady (např. žádat jejich odstranění). Pakliže však v případě existence vad bránících užívání nelze dílo posuzovat jako dokončené, je zhotovitel i nadále v prodlení s jeho dokončením, se všemi důsledky z toho plynoucími, tedy např. (jako v tomto případě) se vznikem nároku na smluvní pokutu za prodlení s dokončením díla, a to až do té doby, kdy závazek provést dílo zanikne (ať již jeho provedením či odstoupením od smlouvy). Zjednodušeně lze říci, že vykazuje-li dílo takové vady, které brání jeho řádnému užívání, nelze hovořit o tom, že byla (úspěšně) předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu, a tudíž nejde o dílo dokončené ve smyslu § 2605 odst. 1 OZ.
Otázka, předložená v podaném dovolání, ke které se Nejvyšší soud nevyjádřil, je otázka rozporu prováděného díla se smlouvou. Tu je nicméně nutno posoudit ve smyslu § 2615 OZ ve spojení s § 2161 OZ. Podle těchto ustanovení platí, že dílo má vadu, neodpovídá-li smlouvě. Pro účely posouzení, zda je dílo způsobilé sloužit svému účelu, je pak rozhodující, zda zjištěný rozpor se smlouvou představuje takovou vadu, která brání tomu, aby dílo bylo způsobilé zamýšlenému účelu sloužit.
JUDr. Jan Kučera,
advokát
Kateřina Jehličková,
právní praktikant
SVOBODA & KUČERA | ADVOKÁTI
Stavitelská 1099/6
160 00 Praha 6
Tel.: +420 222 965 861
e-mail: kucera@sk-advokati.cz
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
