K otázce využití institutu práv z vad při koupi zvířete
Zvířata zaujímají speciální postavení z pohledu práva. Zvíře jako takové je tvor nadaný smysly, který je schopný vnímat bolest a stres.[1] Z tohoto důvodu živá zvířata nejsou dle občanského zákoníku považovaná za věc. Speciální přístup ke zvířatům reflektuje i nedávná judikatura Nejvyššího soudu, kdy soud při svém rozhodování přihlédl k zájmům fenky.[2] V některých případech se na zvířata však ustanovení o věcech použijí, a to konkrétně v rozsahu, ve kterém to neodporuje povaze zvířete.[3] Takovým případem je například uzavírání kupních smluv, kdy se na koupi zvířete užijí stejná ustanovení občanského zákoníku, jako na koupi věci.
Při prodeji má pak prodávající dle znění zákona povinnost odevzdat kupujícímu zvíře „v ujednaném množství, jakosti a provedení. Nejsou-li jakost a provedení ujednány, plní prodávající v jakosti a provedení vhodných pro účel patrný ze smlouvy; jinak pro účel obvyklý.[4]“ V praxi bude obvyklým účelem například snášení vajec při prodeji slepic, u koní to bude jízda. Obvyklá jakost se pak bude posuzovat například podle zdravotního stavu. Pokud tyto kritéria prodávající nenaplní, jedná se o vadné plnění ve smyslu zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník.[5] Kupující má v tom případě nárok uplatnit institut práv z vad. Bude přitom nejčastěji nutné prokázat, že vada existovala již při převzetí zvířete.
Pod práva z vad spadají i případy, kdy zvíře v okamžiku převzetí bylo naprosto zdravé a „vada“ se projevila až s odstupem času. Typickým případem jsou vrozené nemoci, například co se týče vrozených nemocí psů, dysplazie kyčelního kloubu se může u štěňat projevit až po několika měsících, byť její predispozice je dána již při narození.[6] Rozložení důkazního břemene se přitom liší s ohledem na to, zda kupní smlouva spadá pod smlouvy spotřebitelské, či nikoliv.
O smlouvu spotřebitelskou se bude jednat v případě, že kupující, jako nepodnikatel, uzavře smlouvu s podnikatelem v rámci jeho podnikatelské činnosti.[7] Typickým případem je koupě zvířete od chovatele, který má živnostenské oprávnění pro chov a výcvik zvířat. Vadné plnění pak může kupující namítat až do 24 měsíců od převzetí zvířete, přičemž k ujednání ohledně kratší lhůty se nepřihlíží.[8] Pokud tak kupující učiní do 6 měsíců od převzetí zvířete, má se za to, že vada existovala již při převzetí. Důkazní břemeno se tedy přesouvá na prodávajícího, který musí prokázat opak. O tom, jak má prodávající opak prokázat, však soudy mlčí. Dle názoru městského soudu v Brně lze využít například znaleckého posudku.[9] Jelikož se jedná pouze o prvostupňové rozhodnutí, je otázkou, zda soudy vyššího stupně budou stejného názoru, či jim postačí jiný důkaz, například odborné posouzení.[10] Pokud se o spotřebitelskou smlouvu nejedná, důkazní břemeno o existenci vady při převzetí zvířete zůstává kupujícímu.[11]
Co se týče práv z vad samotných, zákon přiznává kupujícímu 4 druhy práv z vad. Ne všechny možnosti jsou však u koupě zvířete vždy použitelné. Zákon nabízí možnost odstranění vady dodáním nové věci bez vady nebo dodáním chybějící věci, odstranění vady opravou věci, přiměřenou slevu z kupní ceny nebo odstoupení od smlouvy.[12] Pokud tyto možnosti vztáhneme na zvíře jako předmět koupě, zbude nám u domácích mazlíčků jedna či maximálně dvě možnosti. Běžný majitel psa či kočky totiž k jejich výměně pravděpodobně nepřistoupí. Tuto možnost však nelze vyloučit úplně. Například u zvířat prodávaných čistě pro hospodářské účely, jako jsou krávy či slepice, si už lze výměnu, stejně tak jako odstoupení od smlouvy, představit. Chovatel domácího mazlíčka nejčastěji využije slevu z kupní ceny. Nabízí se rovněž otázka využití možnosti odstranění vady „opravou“, a to například v případech, kdy se jedná o „vadu“, kterou lze odstranit operací.
Při uplatňování práv z vad možnosti výběru závisí na tom, zda se jedná o podstatné či nepodstatné porušení smlouvy. „Podstatným porušením smlouvy prodávajícím je takové porušení povinnosti, o němž prodávající již při uzavření kupní smlouvy věděl nebo musel vědět, že by kupující tuto smlouvu neuzavřel, pokud by toto porušení předvídal; v ostatních případech se má za to, že se nejedná o podstatné porušení.[13]“ Pokud se vrátíme k zmiňovanému vrozenému onemocnění zvířete, vezmeme-li v potaz případné operace, které je pravděpodobně nutno se zvířetem absolvovat, či dokonce sníženou kvalitu jeho života, lze dovodit, že vrozená onemocnění by šlo podřadit pod podstatné porušení smlouvy. Kupující by tak měl při včasné volbě právo volby všech 4 možností. Oproti tomu při nepodstatném porušení smlouvy kupujícímu odpadá možnost odstoupení od smlouvy.[14]
Ať už se kupující rozhodne pro jakoukoli variantu práva z vadného plnění, je třeba „vadu“ zvířete bez zbytečného odkladu prodávajícímu oznámit. Objektivní lhůta činí 2 roky od odevzdání věci.[15] V praxi bohužel judikatura zahrnující uplatňování institutu práv z vad při koupi zvířat zatím prakticky chybí. Je tedy otázkou, jak budou soudy na tuto problematiku nahlížet.
JUDr. David Řezníček, LL.M., Ph.D.,
advokát
[1] PROUZA, Ivan. Zvíře na rozhraní mezi osobou a věcí. Právní rozhledy. 2017, č. 1, s. 14.
[2] Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29.10.2019, sp.zn. 22 Cdo 1722/2018.
[4] § 2095 NOZ.
[5] § 2099 odst. 1 NOZ.
[6] KASÍK, Petr, BEDNÁŘ, Václav. § 2100 [Okamžik rozhodný pro právo z vadného plnění]. In: HULMÁK, Milan a kol. Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055–3014). 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, marg. č. 2, s. 65.
[7] § 2158 odst. 1 NOZ.
[8] § 2165 a § 2168 NOZ; § 2161 odst. 2 NOZ.
[9] Rozsudek Městského soudu v Brně z 29. 6. 2016, č. j. 36 C 240/2014-39.
[10] NOVÁKOVÁ, Kristýna. Práva z vadného plnění v kupních smlouvách uzavíraných se spotřebitelem. Právní rozhledy, 2022, č. 12, s. 430-441.
[11] § 2100 NOZ.
[12] § 2106 NOZ.
[13] § 2002 odst. 1 NOZ.
[14] § 2106 a § 2107 NOZ.
[15] § 2112 odst. 1 NOZ.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
