25. 8. 2016
ID: 102611upozornění pro uživatele
K přednosti v jízdě na kruhových objezdech od 1. 1. 2016
Rok 2016 přinesl několik změn právních předpisů upravujících pravidla provozu na pozemních komunikacích. Tyto změny souvisí s novelou zákona č. 361/2000 Sb. , o provozu na pozemních komunikacích (dále také jen „zákon o silničním provozu“) a dále se zrušením vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 30/2001 Sb. , a jejím nahrazením vyhláškou Ministerstva dopravy č. 294/2015 Sb. , kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních komunikacích (dále také jen „vyhláška“). Jako zásadní je řidiči vnímána textace vyhlášky, která dopadá na dopravní značení kruhových objezdů. Cílem tohoto článku je představit východiska novelizované právní úpravy a pokusit se překlenout některé interpretační problémy, které ji mohou provázet.
 |
Reklama
Nová vyhláška již pravidlo o povinné kombinaci příkazové a přednostní značky neobsahuje a v komentáři u dopravní značky C1 „Kruhový objezd“ uvádí, že „Značka přikazuje jízdu po křižovatce s kruhovým objezdem ve směru šipek na značce zobrazených. Je-li značka doplněna značkou "Dej přednost v jízdě!" nebo "Stůj, dej přednost v jízdě" musí řidič vjíždějící na kruhový objezd dát přednost v jízdě vozidlům jedoucím po kruhovém objezdu.“ Provedená změna tak nyní koresponduje se zněním § 22 zákona o silničním provozu. V tomto smyslu nová vyhláška nepřináší žádnou věcnou změnu pravidel provozu na pozemních komunikacích, resp. změnu vztahu řidiče vjíždějícího na kruhový objezd a řidiče po kruhovém objezdu jedoucího. Téměř všechny stávající kruhové objezdy jsou označeny tak, že řidič vjíždějící do křižovatky s kruhovým objezdem musí dát řidičům na kruhovém objezdu přednost v jízdě, protože na vjezdové komunikaci je umístěna dopravní značka „Kruhový objezd“ spolu se značkou „Dej přednost v jízdě!“ nebo „Stůj, dej přednost v jízdě“, přičemž úmyslem zákonodárce nebylo na tomto trendu ničeho měnit; silničním správním úřadům byla pouze dána tato možnost, které však mohou využít jen tam, kde to místní poměry a dopravní situace bude odůvodňovat.
Každá změna právní úpravy vyžaduje, aby se adresáti příslušných právních norem s jejich zněním seznámili a při svém jednání postupovali v souladu s nimi. V tomto ohledu lze jen kladně hodnotit zájem médií o novou vyhlášku. Vlivem některých nesprávně interpretovaných zpráv ale bohužel na straně mnoha adresátů došlo k nepochopení nové právní úpravy. Řidiči musí vědět, že se mohou (výjimečně) setkat také s kruhovými objezdy s předností zprava, což vyžaduje, aby sledovali dopravní značení.
Zatímco změna právní úpravy v soukromoprávní oblasti s sebou často přináší nekontrolovatelné možnosti fyzických a právnických osob využívat v souladu se zásadou legální licence takto nabytá subjektivní práva, v případě změny textace vyhlášky provádějící pravidla provozu na pozemních komunikacích rozhodně nelze očekávat podobnou živelnost od silničních správních úřadů, neboť tyto jsou naopak svázány zásadou enumerativnosti veřejnoprávních pretenzí a mohou tak činit jen takové kroky, které jim právní řád výslovně umožňuje. O tom, že ve způsobu stanovování místní úpravy je silniční správní úřad omezen celou řadou pravidel, bude pojednáno dále.
Skutečnost, že se žádná revoluce v pojetí přednosti v jízdě na kruhových objezdech nekoná, potvrzuje i fakt, že Ministerstvo dopravy vydalo k výkladu vyhlášky metodický pokyn určený silničním správním úřadům, v němž zdůrazňuje, že nedošlo k věcné změně významu dopravní značky „Kruhový objezd“, pravidel silničního provozu upravujících jízdu křižovatkou (včetně kruhového objezdu) ani ke změně pravidel upravujících stanovování místní úpravy. Ohledně stanovování místní úpravy ministerstvo uvádí, že „v naprosté většině případů je nezbytné stanovit spolu s umístěním značky „Kruhový objezd“ i umístění některé z přednostních značek. Pokud by se tak nestalo a aplikovalo by se zákonné pravidlo o přednosti zprava, vznikaly by v provozu situace ohrožující jak bezpečnost silničního provozu, (…) tak plynulost silničního provozu (při využití přednosti zprava by se objezd při vyšším provozu ucpával). Stanovení značky „Kruhový objezd“ bez některé z přednostních značek tak bude v naprosté většině případů nezákonné pro rozpor s § 78 zákona. (…) Pokud by ve zcela výjimečných případech bylo zvažováno stanovení dopravní značky „Kruhový objezd“ samostatně, je třeba velmi podrobně odůvodnit, proč v daném případě nedochází k rozporu s podmínkami podle § 78 zákona a provést rovněž důkladnou konzultaci s Policií ČR coby dotčeným orgánem“. Ministerstvo dále podotýká, že s ohledem na výše uvedené tedy není potřeba měnit stávající praxi stanovování dopravní značení u kruhových objezdů a vyhláška k ničemu takovému nevybízí.
Platná právní úprava a její možná úskalí
Platná právní úprava zachovává kontinuitu s úpravou, která na našem území platila do 31. 1. 2001 na základě vyhlášky federálního ministerstva vnitra č. 99/1989 Sb. , o pravidlech provozu na pozemních komunikacích, která stejně, jako je tomu nyní, připouštěla kruhové objezdy s předností v jízdě upravenou dopravní značkou upravující přednost a kruhové objezdy s předností zprava.
Nová vyhláška Ministerstva dopravy č. 294/2015 Sb. umožňuje, aby byl kruhový objezd označen buď kombinací příkazové dopravní značky „Kruhový objezd" a současně značky upravující přednost "Dej přednost v jízdě!" nebo "Stůj, dej přednost v jízdě!", či pouze samostatně umístěnou značkou „Kruhový objezd". Význam dopravní značky „Kruhový objezd" stanoví příloha č. 4 vyhlášky tak, že: „značka přikazuje jízdu po křižovatce s kruhovým objezdem ve směru šipek na značce zobrazených. Je-li značka doplněna značkou „Dej přednost v jízdě!“ nebo „Stůj, dej přednost v jízdě!“, musí řidič vjíždějící na kruhový objezd dát přednost v jízdě vozidlům jedoucím po kruhovém objezdu“. Z dikce tohoto ustanovení tak vyplývá, že dopravní značka „Kruhový objezd" toliko stanoví, v jakém směru jsou řidiči povinni kruhový objezd projíždět a sama o sobě nemá žádný vliv na úpravu přednosti v jízdě (což samozřejmě neměla ani za účinnosti předchozí vyhlášky). Pokud je kruhový objezd označen pouze příkazovou dopravní značkou „Kruhový objezd", uplatní se základní pravidlo formulované v § 22 odst. 2 zákona o silničním provozu, tedy, že nevyplývá-li přednost v jízdě z místní úpravy, musí dát řidič přednost v jízdě vozidlům nebo jezdcům na zvířatech přijíždějícím zprava nebo organizované skupině chodců nebo průvodcům hnaných zvířat se zvířaty přicházejícím zprava. Kruhový objezd je i přes svou specifickou stavebně technickou povahu v pojetí zákona o silničním provozu křižovatkou, což plyne i ze samotné systematiky zákona, který používání kruhových objezdů upravuje v části nazvané „Jízda křižovatkou“.
V diskusích, které probíhají napříč laickou i odbornou veřejností, se objevila otázka, zda právní úprava umožňuje vznik situace, za níž bude každý z několika vjezdů na kruhový objezd označen jiným způsobem, tedy například první vjezd dvojicí značek „Kruhový objezd“ a „Dej přednost v jízdě“ a další vjezd pouze značkou „Kruhový objezd“. Názory na řešení této otázky se různí.[1]
Osobně jsem přesvědčen, že situace, za níž by způsob úpravy přednosti v jízdě na jednotlivých vjezdech na kruhový objezd byl stanoven vzájemně odlišně, by byla v rozporu s právními předpisy, a není tudíž právně možná. Níže uvádím argumenty na podporu tohoto právního názoru.
Pro začátek je třeba vyřešit několik dílčích otázek, pomocí nichž bude možné situaci rozklíčovat. Zásadní otázkou zůstává, zda lze celý kruhový objezd považovat za jednu křižovatku, nebo spíše několik na sebe navazujících stykových křižovatek.[2] Pokud bychom dovodili druhou možnost, pak by hypoteticky za použití čistě formálního výkladu práva skutečně mohla nastat situace, kdy přednost v jízdě se na jednotlivých vjezdech na kruhový objezd bude lišit. Takový formalismus však považuji za nepřípustný s ohledem na ustanovení § 78 zákona o silničním provozu (viz. dále).
Křižovatku zákon v ustanovení § 2 písm. w) definuje jako místo, v němž se pozemní komunikace protínají nebo spojují. Je nepochybné, že na kruhovém objezdu dochází ke spojení několika pozemních komunikací.
Konkretizaci pojmu křižovatky je třeba hledat v obecné teorii pravidel provozu na pozemních komunikacích a subsidiárně též v technických předpisech, které upravují konstrukci křižovatek, a to zejména v normách ČSN 6102 Projektování křižovatek na pozemních komunikacích, ČSN 6110 Projektování místních komunikací a TP 135 Projektování okružních křižovatek na silnicích a místních komunikacích. Zmíněné technické normy shodně pracují s termínem „okružní křižovatka“, kterou definují jako druh úrovňové křižovatky, která má okružní jízdní pás ve tvaru mezikruží, nebo ve tvaru jemu blízkém, na níž je silniční provoz veden jednosměrným objezdem kolem středového ostrova proti směru hodinových ručiček od vjezdu ke zvolenému výjezdu. Jednotlivé vjezdy a výjezdy pak tvoří tzv. paprsky okružní křižovatky, tedy jízdní pásy, kterými jsou propojeny pozemní komunikace v oblasti křižovatky na okružní jízdní pás a vzájemně mezi sebou. České technické normy sice nemají obecně závazný charakter, jejich závaznost však může vyplývat z právních předpisů. Z ustanovení § 16 vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 104/1997 Sb. , kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích, vyplývá, že při přípravě staveb, výstavbě komunikací a jejich stavebních úpravách se postupuje podle zvláštních předpisů a závazných českých technických norem uvedených v příloze č. 1 k této vyhlášce, přičemž ve výčtu závazných českých technických norem je zahrnuta především norma ČSN 73 6102 Projektování křižovatek na silničních komunikacích; z požadavků na bezpečné provedení stavby však lze dovodit závaznost i ostatních zmíněných technických norem, které jsou na normu ČSN 73 6102 navázány. Závaznost technické normy ve vztahu k výstavbě pozemních komunikací sama o sobě nemusí zakládat formální závaznost takové normy ve vztahu k právním předpisům upravujícím pravidla provozu na pozemních komunikacích. Materiálně však nelze přehlížet fakt, že pozemní komunikace jsou navrhovány tak, aby plně vyhovovaly právním předpisům upravujícím požadavky na provedení dopravního značení a aby umožňovaly v plné míře bezpečné uplatňování pravidel provozu na pozemních komunikacích, přičemž jsou to právě stavební a technické předpisy, které se podřizují požadavkům plynoucím z pravidel provozu, která se na budované pozemní komunikaci mají uplatnit.
Pojetí kruhového objezdu jako jediné křižovatky lze dovodit rovněž ze systematiky zákona, který používání kruhových objezdů upravuje v ustanovení § 22 „Jízda křižovatkou“.
Okružní křižovatka tvořící kruhový objezd je jednou křižovatkou ve smyslu ustanovení § 2 písm. w) zákona o silničním provozu. Jen na okraj poznamenávám, že pojmy kruhový objezd a okružní křižovatka nejsou synonyma. Okružní křižovatka je pojem označující dopravně technické řešení způsobu spojení několika pozemních komunikací, zatímco kruhový objezd je termín používaný zákonem a označující okružní křižovatku, která je označena příkazovou dopravní značkou „Kruhový objezd“, případně ve spojení s dopravní značkou upravující přednost. Pojem okružní křižovatka je tedy širší a v praxi se lze setkat i s okružními křižovatkami, které nejsou označeny jako kruhový objezd, a pak v nich platí stejná ustanovení, jako na jakékoli jiné křižovatce; zejména tedy neplatí povinnost projíždět tuto křižovatku proti směru hodinových ručiček, uplatní se toliko základní pravidlo formulované v ustanovení § 11 odst. 1 zákona, podle něj se na pozemní komunikaci jezdí vpravo, a pokud tomu nebrání zvláštní okolnosti, při pravém okraji vozovky, pokud není stanoveno jinak. Tato situace se však vyskytuje jen výjimečně a většinou se jedná o malé, tzv. miniokružní křižovatky či naopak rozsáhlé a přehledné okružní křižovatky.
V obecné teorii pravidel provozu na pozemních komunikacích tradičně rozlišujeme následující druhy křižovatek: (i) křižovatka nerozlišená dopravními značkami, (ii) křižovatka rozlišená dopravními značkami, (iii) křižovatka řízená světelnými signály, (iv) křižovatka řízená pokyny policisty. Toto dělení zjevně předpokládá, že způsob stanovení přednosti v jízdě na křižovatce musí být na dané křižovatce v zásadě nastaven jednotným způsobem.
Teoretické dělení se opírá o úpravu provedenou zákonem. Z ustanovení § 22 odst. 1 zákona plyne, že řidič přijíždějící na křižovatku po vedlejší pozemní komunikaci označené dopravní značkou "Dej přednost v jízdě!" nebo "Stůj, dej přednost v jízdě!" musí dát přednost v jízdě vozidlům nebo jezdcům na zvířatech přijíždějícím po hlavní pozemní komunikaci nebo organizované skupině chodců nebo průvodcům hnaných zvířat se zvířaty přicházejícím po hlavní pozemní komunikaci. Nevyplývá-li přednost v jízdě z dopravní značky „Dej přednost v jízdě“ nebo „Stůj, dej přednost v jízdě“, musí dát řidič podle ustanovení § 22 odst. 2 přednost v jízdě vozidlům nebo jezdcům na zvířatech přijíždějícím zprava nebo organizované skupině chodců nebo průvodcům hnaných zvířat se zvířaty přicházejícím zprava. Ustanovení § 76 odst. 6 zákona pak stanoví, že světelné signály jsou nadřazeny svislým dopravním značkám upravujícím přednost. Pokyny policisty, strážníka obecní policie, vojenského policisty nebo příslušníka vojenské pořádkové služby jsou podle ustanovení § 76 odst. 5 nadřazeny přechodné, místní i obecné úpravě provozu na pozemních komunikacích; obecnou úpravou se podle § 61 odst. 1 zákona rozumí úprava provozu na pozemních komunikacích stanovená tímto zákonem (rozuměj zákonem o provozu na pozemních komunikacích), místní úpravou úprava provozu na pozemních komunikacích provedená dopravními značkami, světelnými, případně i doprovodnými akustickými signály nebo dopravními zařízeními (§ 61 odst. 2 zákona), přechodná úprava je podle ustanovení § 61 odst. 3 provedená přenosnými dopravními značkami svislými, přechodnými dopravními značkami vodorovnými, světelnými signály a dopravními zařízeními.
Dále je nutno vyřešit platnost dopravních značek, kterými je kruhový objezd označen. Ta je stanovena vyhláškou. Obecně platí, že svislá dopravní značka umístěná vedle pozemní komunikace platí pro celou pozemní komunikaci v daném směru jízdy s výjimkou značky upravující zastavení nebo stání, která platí jen pro tu stranu pozemní komunikace, u níž je umístěna (§ 3 odst. 1 vyhlášky). Zákaz, omezení nebo příkaz je podle ustanovení § 3 odst. 3 vyhlášky ukončen nejbližší křižovatkou[3] nebo příslušnou dopravní značkou. Značky upravující přednost „Křižovatka s vedlejší pozemní komunikací“, „Hlavní pozemní komunikace“, „Konec hlavní pozemní komunikace“, „Dej přednost v jízdě!“, „Dej přednost v jízdě tramvaji!“ a „Stůj, dej přednost v jízdě!“ platí podle ustanovení § 3 odst. 5 vyhlášky pro nejbližší křižovatku.
Za předpokladu, že jsme dovodili, že kruhový objezd je jedna křižovatka, ze zmíněných ustanovení vyplývá, že ať už bude kruhový objezd označen pouze příkazovou dopravní značkou, nebo dvojicí příkazové dopravní značky a značky upravující přednost, platí tyto dopravní značky pro celý kruhový objezd. Jestliže tedy řidič na vjezdu na kruhový objezd bude míjet dopravní značku, platí, že stejné dopravní značení musí být provedeno u všech vjezdů na kruhový objezd, a že přednost v jízdě bude na kruhovém objezdu stanovena jednotným způsobem. Z výše uvedených ustanovení o platnosti dopravních značek, jakož i z judikatury vyšších soudů[4] vyplývá, že účastník provozu je zejména povinen řídit se pravidly silničního provozu, signály a dopravními značkami určenými pro jeho vlastní dopravní situaci. Nemůže se (a mnohdy to ani není možné) rozhodovat ve své dopravní situaci podle značek, signálů a pravidel určených pro jiného účastníka silničního provozu.
Orgány veřejné správy, které rozhodují o způsobu stanovení místní úpravy, nemohou postupovat zcela libovolně. Zákon stanoví zásady pro užití dopravních značek, světelných signálů, dopravních zařízení a provozních informací. Podle ustanovení § 78 odst. 1 dopravní značky, světelné a akustické signály, dopravní zařízení a zařízení pro provozní informace musí tvořit ucelený systém. V souladu s ustanovením § 78 odst. 2 se dopravní značky, světelné a akustické signály, dopravní zařízení a zařízení pro provozní informace smějí užívat jen v takovém rozsahu a takovým způsobem, jak to nezbytně vyžaduje bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích nebo jiný důležitý veřejný zájem.
Za daných okolností tak považuji za naprosto nepřijatelné vykládat příslušná ustanovení zákona a vyhlášky vztahující se k jízdě po kruhovém objezdu tak, že způsob úpravy přednosti v jízdě na jednotlivých vjezdech na kruhový objezd může být stanoven odlišně. Po řidičích jedoucích po okružním pásu kruhového objezdu není možné spravedlivě požadovat, aby zkoumali, jaké dopravní značky (které jsou k nim navíc obráceny zadní stranou) se u vjezdů nacházejí, přičemž žádnou roli nemůže hrát ani skutečnost, že dopravní značky „Dej přednost v jízdě!“ A „Stůj, dej přednost v jízdě!“, jsou svým tvarem rozpoznatelné z obou stran.
Pokud by silniční správní úřad postupoval v rozporu s výše uvedenými závěry a stanovil by místní úpravou přednost v jízdě na jednotlivých vjezdech na kruhový objezd vzájemně odlišně, jednal by v rozporu s právními předpisy.
Závěrem
V souladu s platnou právní úpravou mohou v České republice existovat dva typy kruhových objezdů. Prvním typem je kruhový objezd označený kombinací příkazové dopravní značky „Kruhový objezd" a současně značky upravující přednost "Dej přednost v jízdě!" nebo "Stůj, dej přednost v jízdě!", na němž platí, že řidič vjíždějící na kruhový objezd je povinen dát přednost v jízdě vozidlům jedoucím po kruhovém objezdu. Druhý typ kruhového objezdu je označen samostatně umístěnou příkazovou dopravní značkou „Kruhový objezd"; v takovém případě platí na kruhovém objezdu přednost zprava. S druhým typem se řidiči mohou setkat pouze výjimečně, je však nutné, aby (nejen v těchto případech) věnovali pozornost dopravnímu značení.
Lze uzavřít, že na všech vjezdech a výjezdech kruhového objezdu musí být přednost v jízdě upravena jednotně. Není tedy možné, aby na některých vjezdech a výjezdech byla přednost upravena dopravní značkou upravující přednost, zatímco na jiných bylo ponecháno obecné pravidlo přednosti zprava.
Mgr. et Mgr. Daniel Novopacký,
advokátní koncipient
Plavec & Partners, advokátní kancelář s.r.o.
Na Zábradlí 205/1
110 00 Praha 1
Tel.: +420 212 242 397
Fax: +420 234 697 977
e-mail: ak@ppak.cz
-----------------------------
[*] autor dále působí jako školitel v akreditovaném školicím středisku řidičů
[1] Např. - dostupné na www, k dispozici >>> zde.
[2] Styková křižovatka je způsob křížení pozemních komunikací, kdy jedna komunikace je průběžná a druhá v místě křižovatky končí nebo začíná.
[3] Toto ustanovení je nutno vykládat tak, že zákaz, omezení nebo příkaz vyplývající ze svislé dopravní značky končí na vzdálenější hranici nejbližší křižovatky.
[4] Např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 7. října 2013, č. j. 8 As 98/2012 – 28.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
