Na první pohled nejnápadnější změnou je snížení limitů pro povinný postup podle ZVZ. Veřejnou zakázkou malého rozsahu má být nově pouze veřejná zakázka s předpokládanou hodnotou pod 1 000 000 Kč bez ohledu na druh plnění. Vzhledem k tomu, že podle odhadů[2] zhruba polovina objemu prostředků vynakládaných na veřejné zakázky spadá do této kategorie, snížení limitů výrazně zvýší počet veřejných zakázek zadávaných podle ZVZ a sníží prostor pro korupční jednání. Do stejné kategorie pak patří snížení limitu u zjednodušeného podlimitního řízení u zakázek na stavební práce z 20 na 10 mil. Kč.

Významné jsou též připravované změny uveřejňovaných údajů v jednotlivých stádiích veřejné zakázky. Dosud dobrovolný institut předběžného oznámení o záměru zadat veřejnou zakázku opravňuje zadavatele zkrátit lhůtu pro podání nabídek. Návrh počítá s povinností všech zadavatelů nadlimitních a podlimitních veřejných zakázek uveřejnit předběžné oznámení 1 měsíc před zahájením zadávacího řízení a ruší možnost zkrátit lhůtu pro podání nabídek. Součástí oznámení má být i odůvodnění účelnosti veřejné zakázky, které má motivovat zadavatele k účelnému vynakládání prostředků prostřednictvím větší veřejné kontroly. Ke zvýšení transparentnosti zadávání veřejných zakázek má přispět (až na výjimky) povinné uveřejňování skutečně uhrazené ceny veřejné zakázky na profilu zadavatele do 30 dnů od splnění smlouvy, případně cenu uhrazenou za 1 kalendářní rok. Podobným opatřením je také povinnost uveřejňovat smlouvy na veřejnou zakázku včetně příloh, změn a dodatků. Ačkoliv je toto ustanovení velkým přínosem pro transparentní využívání veřejných prostředků, zůstává otázkou, jak se promítne do nabídkových cen, neboť s sebou nese zvýšené náklady na straně dodavatelů z důvodu uveřejňování jejich know-how ve smlouvách.

Za výrazný krok k potlačení korupčního jednání lze považovat zrušení možnosti omezit počet uchazečů v užším řízení a v jednacím řízení s uveřejněním. Odpadne tak možnost účelově manipulovat se zadávacím řízením, ať už formou „ušití“ veřejné zakázky na míru předem vybraným uchazečům prostřednictvím „vhodně“ stanovených kvalifikačních předpokladů, nebo ovlivněním losování, kterým mělo být omezení počtu zájemců provedeno[3]. V opačném případě, tedy při nedostatku nabídek, zavádí návrh povinnost zadavatele zrušit zadávací řízení, pokud obdrží méně než 3 nabídky. Výjimkou z tohoto pravidla bude situace, kdy by předmět veřejné zakázky byl tak specifický, že by na trhu neexistovalo ani 5 způsobilých dodavatelů. Pak by byl zadavatel povinen notifikovat Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) o svém postupu, a tento řádně odůvodnit.

V oblasti kvalifikačních předpokladů je nově upraveno oznamování změny kvalifikace. Uchazeč, který po podání nabídky pozbude část své kvalifikace, bude muset tuto skutečnost pouze písemně oznámit veřejnému zadavateli do 7 pracovních dnů a následně ve lhůtě 10 dnů doložit nové dokumenty k prokázání kvalifikace. Podle stávající úpravy musí učinit výše uvedené najednou do 7 dnů od ztráty kvalifikace. Důsledkem bude mírné prodloužení zadávacího řízení. Jako přínos pak lze hodnotit větší konkurenci nabídek, která tak nebude omezena ztrátou části kvalifikace uchazeče, zejména v případě rozsáhlých projektů.

Na veřejné zakázky s vysokou předpokládanou hodnotou (nad 200 mil. Kč, resp. 500 mil. Kč) se v současnosti aplikují speciální pravidla týkající se složení hodnotící komise. Tato ustanovení ZVZ budou nahrazena novou koncepcí významné veřejné zakázky. Limit hodnoty veřejné zakázky, po jehož překročení se již bude jednat o významnou veřejnou zakázku, se bude lišit podle povahy zadavatele, a to od 300 mil. Kč u České republiky po 20 mil. Kč u obce do 25 tisíc obyvatel. Hodnotící komise musí mít u významné veřejné zakázky nejméně 9 členů. Vyžaduje-li to předmět významné veřejné zakázky, pak nejméně dvě třetiny hodnotící komise musí mít příslušnou odbornost ve vztahu k předmětu veřejné zakázky. Ministerstvo pro místní rozvoj (dále jen „Ministerstvo“) navrhne zadavateli 2 členy a 2 náhradníky, z nichž zadavatel po jednom vylosuje. Pro tento účel bude Ministerstvo vést seznam hodnotitelů veřejných zakázek. Zapsán na seznam bude moci být ten, kdo kromě splnění některých základních kvalifikačních předpokladů[4] prokáže svou odbornou praxi v trvání alespoň 5 let. Hodnotitel zapsaný v seznamu hodnotitelů bude moci podat podnět Úřadu k zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele[5].

Výše uvedený popis navrhovaných změn ZVZ není v žádném případě konečný, avšak rozsah příspěvku se nehodí pro podrobnější rozbor. Stejně tak není jisté, jakých změn novela dále dozná v legislativním procesu. Novelu mají podpořit a doprovázet také nelegislativní opatření[6]. Pokud bude schválena, bude mít zcela jistě velký dopad na oblast veřejného zadávání.

Vladimír Petráček

WEINHOLD LEGAL, v. o. s. 

Charles Square Center
Karlovo náměstí 10
120 00 Praha 2

Tel.: +420 225 385 333
Fax: +420 225 385 444
email: wl@weinholdlegal.com

--------------------------------------------------------------------------------
[1] Programové prohlášení Vlády České republiky ze dne 8. srpna 2010 - dostupné >>> zde.
[2] Důvodová zpráva ke Sněmovnímu tisku č. 370, str. 21 - dostupné >>> zde.
[3] Jako např. v široce medializovaném případě „Karlovarské losovačky“ - dostupné >>> zde.
[4] § 53 odst. 1 písm. a), b), f) až i) ZVZ.
[5] § 113 ZVZ.
[6] Např. vybudování Národní infrastruktury pro elektronické zadávání veřejných zakázek, viz [2], str. 41.

© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz