Uvedenou problematikou výběru finanční hotovosti z bankovního účtu na základě plné moci se nedávno zabýval i Nejvyšší soud České republiky, a to ve svém rozhodnutí 32 Odo 1077/2004 ze dne 26. září 2006.

V soudem posuzovaném případě zaměstnankyně společnosti, která nebyla dle všeobecných obchodních podmínek banky ani dle smlouvy o běžném účtu oprávněna k výběru finanční hotovosti z běžného účtu, vybrala z běžného účtu finanční hotovost na základě podvodem získaných plných mocí (text plné moci byl doplněn k dokumentu podepsanému jednateli pro jiné účely). Společnost požadovala náhradu škody po bance, která dle jejího názoru neměla na základě uvedené plné moci připustit výběr peněz z jejího účtu.

Banka tvrdila, že výběr z běžného účtu je v zásadě možný i osobou neoprávněnou ze smlouvy o běžném účtu a podpisového vzoru za předpokladu, že tato osoba disponuje plnou mocí osoby oprávněné z podpisového vzoru a bance je známa jako osoba požívající důvěry jednatelů. Společnost naopak argumentovala tím, že daná osoba nebyla oprávněna k výběru hotovosti, neboť nebyla uvedena ve smlouvě o běžném účtu a plná moc nebyla vyhotovena v odpovídající formě.

Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí dospěl k závěru, že výběr hotovosti z účtu na základě plné moci nelze obecně vyloučit, musí však být splněny obchodním zákoníkem předvídané podmínky. V daném případě smlouva o otevření běžného účtu uzavřená mezi bankou a společností neumožňovala výběr hotovosti z účtu jiné osobě než té, která byla uvedena jako osoba oprávněná, resp. zmocněná v podpisovém vzoru. Banka tedy vyplatila hotovost osobě, která sice vystupovala jako zmocněnec majitele účtu na základě plné moci, ale nebyla osobou oprávněnou podle podpisového vzoru. Banka tak dle názoru Nejvyššího soudu jednala v rozporu se smlouvou o běžném účtu a z tohoto důvodu byla dána její odpovědnost za škodu vzniklou společnosti neoprávněným výběrem finančních prostředků z jejího běžného účtu.

Výběr hotovosti z běžného účtu na základě plné moci tak je možný za splnění podmínek uvedených ve smlouvě o běžném účtu. Zmocnit k nakládání s finančními prostředky lze tedy prakticky pouze osobu uvedenou ve smlouvě o běžném účtu. Možnost zmocnit k nakládání s peněžními prostředky třetí osobu neuvedenou ve smlouvě o běžném účtu by musela být uvedena explicitně ve smlouvě o běžném účtu či případně ve všeobecných obchodních podmínkách dané banky.

Z výše uvedeného je zřejmé, že možnost nakládání s finančními prostředky na účtu u banky na základě plné moci je ze zřejmého důvodu omezená. Banky jsou tedy povinny v každém případě velmi obezřetně zkoumat, zda-li předkládané plné moci pro účely dispozice s finančními prostředky vyhovují výše nastíněným podmínkám, přičemž důsledkem zanedbání této kontroly je odpovědnost banky vůči svému klientovi.

Pavel Švásta
Weinhold Legal, v.o.s.