K záloze na náklady konkursu

Zákonem č. 94/1996 Sb. bylo do zákona o konkursu a vyrovnání (zákon č. 328/1991 Sb. ) vloženo ustanovení o záloze na náklady konkursu. Účelem zálohy na náklady konkursu je umožnit snazší rozjezd konkursního řízení v době, kdy nejsou k dispozici dostatečné finační prostředky k úhradě nákladů zahájeného konkursního řízení. Bude-li však již z počátku zřejmé, že dlužníkův majetek nebude ani v budoucnu dostačovat ke krytí nákladů konkursu, měl by soud spíše návrh na prohlášení konkursu rovnou zamítnout a neuchylovat se k ukládání záloh na jeho náklady.

Povinnost zaplatit zálohu na náklady konkursu nevzniká automaticky podáním návrhu na prohlášení konkursu na majetek dlužníka. Navrhovatel (tedy osoba, která k soudu podala návrh na prohlášení konkursu) je povinen složit zálohu jen tehdy, vyzve-li jej k tomu konkursní soud. Navrhovatelem může být jak věřitel (věřitelé), tak i dlužník. Je-li navrhovatel k zaplacení zálohy vyzván, ale neuhradí ji, může (ale nemusí) soud konkursní řízení zastavit. 

Konkursní soud není povinen navrhovatele k zaplacení zálohy vyzvat. Zda k tomuto kroku přistoupí závisí na konkrétních okolnostech každého případu a na zvážení soudu.

Rozhodne-li se soud zálohu požadovat, musí navrhovatele k jejímu zaplacení vyzvat  nejpozději do prohlášení konkursu. Účastní-li se řízení více navrhovatelů, jsou povinni zaplatit zálohu společně a nerozdílně.

Soud vyzve navrhovatele formou usnesení, proti kterému není přípustné odvolání (jde totiž o usnesení, kterým se upravuje vedení řízení a vůči kterému se nelze odvolat).

I dlužníka, který podal návrh na prohlášení konkursu na svůj vlastní majetek, může proto soud s ohledem na výše uvedené vyzvat k zaplacení zálohy. Tato skutečnost vyvolává v praxi problémy, protože dlužník nemusí disponovat dostatečnými finančními prostředky k zaplacení stanovené zálohy. Pokud ji nezaplatí, riskuje, že soud řízení zahájené na jeho návrh zastaví. To by však mělo negativní důsledky jak ve vztahu k samotnému dlužníkovi (dlužník má obecně povinnost podat na svůj majetek návrh na konkurs, zjistí-li, že je předlužen; neučiní-li tak nebo jestliže je řízení jeho vinou zastaveno, může být i trestně stíhán), tak zejména ve vztahu k třetím osobám – věřitelům (kteří nemusí mít o hospodářských problémech dlužníka žádné informace).

Konkursní soud by měl proto v případě výzvy k zaplacení nákladů konkursního řízení adresované navrhovateli - dlužníkovi postupovat nanejvýš obezřetně. Jak ostatně v této souvislosti plyne ze stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ČR k výkladu zákona o konkursu a vyrovnání bod XII., „povinnost zaplatit zálohu na náklady konkursu má především navrhovatel – věřitel. Podá-li návrh na prohlášení konkursu dlužník, lze i po něm požadovat zaplacení zálohy, avšak jeho neschopnost okamžitě ji složit nemůže vést k zastavení řízení.“

Ve výzvě k zaplacení zálohy na náklady konkursu soud uvede, jakou konkrétní částku a do kdy (v jaké lhůtě) musí navrhovatel na záloze složit. Záloha na náklady konkursu může dosáhnout částky až 50.000,- Kč. Soud nemusí požadovat po navrhovateli zálohu na náklady konkursu v celé této výši. Na druhou stranu ale může navrhovateli uložit povinnost složit zálohu opakovaně; dle mého názoru však celková výše zálohy nesmí překročit částku 50.000,- Kč. 

Součástí usnesení obsahujícího výzvu k zaplacení zálohy na náklady konkursu by mělo být také poučení o tom, že nebude-li záloha ve stanovené lhůtě složena, soud může řízení zastavit. Konkursní soud totiž nemá ani povinnost zálohu po navrhovateli vyžadovat, ale není ani povinen nezaplacení zálohy sankcionovat zastavením řízení. Pokud výzva příslušné poučení neobsahuje, není soud oprávněn řízení zastavit, i když navrhovatel zálohu nesloží. O zastavení řízení soud rozhoduje taktéž formou usnesení, vůči kterému se však může navrhovatel odvolat. V rámci odvolání může navrhovatel uplatnit všechny podstatné námitky proti požadavku, aby složil předepsanou zálohu.

Složená záloha na náklady konkursu se použije zejména na odměnu správce a náhradu hotových výdajů, pokud k jejich úhradě nepostačují prostředky získané zpeněžením podstaty, jakož i na úhradu nákladů spojených s udržováním a správou podstaty. Pokud nebude záloha zcela spotřebována, vrátí se osobě, která ji zaplatila.

• Tweet