Kamil Jelínek - VEŘEJNÉ ZAKÁZKY LIVE! - SOUDNÍ JUDIKATURA srpen 2024
Přinášíme vám nový videopříspěvek Kamila Jelínka, který se věnuje aktuálním tématům ve veřejných zakázkách za srpen 2024. Kamil Jelínek, známý odborník v oblasti práva veřejných zakázek, se zaměřuje na soudní Judikaturu. Toto video je nejen informativní, ale také inspirující a pomůže vám lépe se orientovat v měnících se trendech a požadavcích v oblasti veřejných zakázek.
Na poslední přednášce s názvem „Veřejné zakázky Live!“, kterou vedl Kamil Jelínek z advokátní kanceláře Jelínek Harnach, byla diskutována dvě klíčová soudní rozhodnutí, jež mají významný dopad na zadávací praxi v oblasti veřejných zakázek. Zdůraznil důležitost těchto rozsudků, které nejenže přinášejí nové pohledy na dosud ustálené právní pojmy, ale také mohou ovlivnit budoucí rozhodovací praxi zadavatelů.
První rozhodnutí, kterému se Kamil Jelínek podrobně věnoval, bylo rozsudek Nejvyššího správního soudu (NSS) z června 2023, týkající se problematiky dělení veřejných zakázek na menší části a otázky, kdy takové dělení může být považováno za nezákonné. Konkrétně se NSS zabýval případem dvou veřejných zakázek na aktualizaci Plánu investičního rozvoje (tzv. generelu) Kroměřížské a Vsetínské nemocnice, které zadal Zlínský kraj. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) shledal, že zadavatel rozdělením těchto zakázek porušil zákon, protože plnění těchto zakázek tvořilo jeden "funkční celek". Tento postup byl krajským soudem potvrzen, avšak NSS měl na věc jiný pohled.
NSS ve svém rozsudku důkladně analyzoval pojem „funkční celek“ a jeho aplikační rámec. Podle NSS není dostatečné zkoumat pouze věcnou, místní a časovou souvislost plnění, jak bylo dosud běžné. Nově se NSS zaměřil také na tzv. „jednotící prvek“, tedy na záměr zadavatele, který by měl být přítomen ve všech částech zakázky, aby bylo možné plnění považovat za jeden funkční celek. Jelínek vysvětlil, že NSS tímto posunul interpretaci funkčního celku z čistě formálního rámce do roviny komplexního posouzení skutkových okolností každého případu. To podle něj znamená, že zadavatelé budou muset pečlivěji přemýšlet nad tím, jak své zakázky strukturovat, aby se vyhnuli případným sankcím za nezákonné dělení zakázek.
Kamil Jelínek rovněž upozornil na klíčový závěr NSS, který se týká toho, že jednotlivé části zakázky mohou mít i své vlastní cíle, přičemž podstatné je, zda existuje nějaký společný cíl, byť menšinový, který všechny části zakázky propojuje. NSS zde odmítl příliš širokou interpretaci pojmu „společný cíl“, která by mohla vést k tomu, že jakékoliv rozdělení zakázky by bylo považováno za nezákonné.
Druhým důležitým rozhodnutím, kterému se přednáška věnovala, bylo rozhodnutí Krajského soudu v Brně týkající se povinnosti zadavatele vyzvat dodavatele k doplnění či objasnění nabídky. Jelínek zde rozebíral případ Národního památkového ústavu a jeho zakázky na technický dozor a koordinátora BOZP pro Zámek a Panský dvůr v Litomyšli. Soud se zde zabýval otázkou, zda zadavatel, který vyzval jednoho dodavatele k doplnění nabídky, měl stejnou povinnost i vůči druhému dodavateli, který však žádné doklady k hodnocení nepředložil.
Kamil Jelínek vysvětlil, že soud v tomto případě potvrdil, že výzva k doplnění nabídky je dle § 46 zákona o zadávání veřejných zakázek fakultativní a není povinností zadavatele vyzvat všechny dodavatele, pokud některý z nich nesplnil podmínky účasti. Nicméně soud zároveň zdůraznil, že pokud zadavatel k doplnění vyzve jednoho dodavatele, musí stejný postup aplikovat i na ostatní dodavatele ve srovnatelném postavení. Tento závěr podle Jelínka znovu podtrhuje důležitost rovného zacházení v zadávacím řízení.
Svou přednášku zakončil dvěma tzv. bleskovkami – stručnými zmínkami o dalších dvou zajímavých rozhodnutích. První z nich bylo usnesení rozšířeného senátu NSS, který potvrdil, že akcie nemohou být předmětem veřejné zakázky na dodávky, což je rozhodnutí, které má potenciál výrazně ovlivnit praxi při zadávání veřejných zakázek. Druhé rozhodnutí bylo rozsudkem Městského soudu v Praze, který se zabýval otázkou legitimity požadavku na pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou třetím osobám jako součásti ekonomické kvalifikace. Tento soud konstatoval, že takový požadavek je legitimní a může být uplatněn již při zadávání zakázky, což je důležitý závěr pro zadavatele zejména v kontextu dotačních projektů.
Celkově tato přednáška přinesla mnoho důležitých informací a nových pohledů na dosud diskutované otázky ve veřejných zakázkách. Kamil Jelínek účastníkům poskytl nejen podrobnou analýzu aktuálních soudních rozhodnutí, ale také cenné rady pro zadavatelskou praxi, které mohou pomoci předcházet chybám a komplikacím v procesu zadávání veřejných zakázek.
Podívejte se na video
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz