12. 9. 2018
ID: 108110upozornění pro uživatele
Kdy lze uložit zákaz plnění smlouvy na veřejnou zakázku?
Následkem zákazu plnění smlouvy na veřejnou zakázku je zabránění plnění takové smlouvy, která byla uzavřena v rozporu se zákonem č. 134/2016 Sb. , o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), tj. situace, kdy se smlouva na plnění veřejné zakázky stává od počátku neplatnou (§ 264 odst. 1 zákona ZZVZ). Vyvstává však otázka, zdali je v kontextu ZZVZ skutečně nutné podat návrh na uložení zákazu plnění smlouvy teprve po uzavření této smlouvy (viz § 254 odst. 1 ZZVZ) či jej lze podat ještě dříve.
 |
Představme si situaci, kdy navrhovatel, který se dozví o uzavření smlouvy (resp. o faktickém uzavření smlouvy či o tom, že se strany podle smlouvy již začínají chovat) okamžitě podá návrh na zákaz plnění ze smlouvy. V průběhu zahájeno řízení však teprve vyjde najevo, že předmětná smlouva, která měla být plněna, byla skutečně uzavřena až poté, co byl podán návrh na zákaz plnění ze smlouvy ze strany navrhovatele, avšak byla v ní ujednána zpětná účinnost. Je proto otázkou, zdali je možné se za těchto okolností bránit prostřednictvím užití institutu zákazu plnění smlouvy.
ZZVZ na rozdíl od zákona č. 137/2006 Sb. , o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, umožňuje zabránit uzavření smlouvy. Jak upozorňuje Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku ze dne 13. 9. 2017, sp. zn. 8 As 118/2016, „zákon o veřejných zakázkách neupravoval institut, kterým by bylo možné zabránit uzavření smlouvy, jež byla výsledkem postupu zadavatele směřujícího k zadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení v rozporu se zákonem o veřejných zakázkách. Takový prostředek kodifikoval až zákon č. 134/2016 Sb. , o zadávání veřejných zakázek (dále jen „zákon o zadávání veřejných zakázek“ nebo „zákon č. 134/2016 Sb. “) (…) lze se bránit proti postupu zadavatele, který směřuje k zadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení v rozporu se zákonem o zadávání veřejných zakázek podat námitky [§ 241 odst. 2 písm. c)] a následně návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele [§ 250 odst. 1 písm. f)]; Úřad pro ochranu hospodářské soutěže zadavateli 
zakáže pokračovat v napadeném postupu, zjistí-li, že postup zadavatele je v rozporu se zákonem o zadávání veřejných zakázek nebo jej obchází (§ 263 odst. 7 zákona č. 134/2016 Sb. ).“
Reklama
Je zřejmé, že výše uvedený postup navrhovatele by neměl směřovat k zabrání plnění smlouvy, ale k zabrání samotného uzavření smlouvy. Navrhovatel tak nemůže svůj návrh na zákaz plnění ze smlouvy s úspěchem uplatnit k dřívějšímu okamžiku, než kdy byla smlouva skutečně uzavřena v písemné formě (§ 51 odst. 3 ZZVZ), a to i pokud by fakticky byla smlouva uzavřena dříve či se smluvní strany podle této smlouvy již dříve chovaly. Pokud by tak učinil, je potřeba shledat, že tento návrh byl uplatněn předčasně.[1]
Mgr. Lukáš Dořičák,
advokátní koncipient
Mgr. Antonín Hajdušek,
právník
V Jámě 699/1
110 00 Praha 1
Tel.: +420 731 514 996
e-mail: doricak@arws.cz
Tel.: +420 725 992 682
e-mail: hajdusek@arws.cz
______________________________
[1] Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 9. 2017, sp. zn. 8 As 118/2016.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
