Princip teritoriality, jež byl zmíněn v předchozí části, nelze dále použít v situaci, kdy např. německý provozovatel serveru z téže země na svých internetových stránkách, které jsou však psány v českém jazyce, se dopouští nekalosoutěžního jednání např. klamavé reklamy, nepřípustné srovnávací reklamy atp. Zde se bude aplikovat právní řád dotčeného trhu (viz Jurman, M.: Kolizní otázky u nekalé soutěže I. a II., epravo.cz), kterým by byl nepochybně právní řád České republiky, protože takové nekalosoutěžní jednání směřuje jednoznačně vůči českým subjektům (spotřebitelům, podnikatelům atp.) a tudíž není rozhodující místo, kde má provozovatel takového serveru své sídlo a pod kterou národní doménu spadá.

V síti internet se však často setkáváme s tím, že poskytované informace a obrazové materiály propagující výrobky a služby jsou paralelně přístupné v několika jazykových mutacích. Okruh dotčených subjektů se tím výrazně rozšiřuje. Zde už se rozhodný právní řád hledá obtížněji, protože výrobky konkurujících si firem mohou být vyváženy a prodávány v mnoha zemích a téměř každý spotřebitel z dotčených zemí si doslova „z tepla svých domovů“ na internetu může přečíst např. nepravdivé či klamavé informace o výrobcích a službách konkurenta. Zde nám plasticky do popředí vystupuje právě ona celosvětovost internetu. Nejjednodušším řešením by zřejmě bylo použít více právních řádů, tzn. právní řády těch zemí, kde se dotčené výrobky a služby prodávají (poskytují). Zde nám totiž kompletně selhává právní řád místa původu.

Nekalá soutěž na internetu se nemusí vždy týkat pouze výrobků a služeb, ale čím dál tím častěji se objevují spory mezi jednotlivými firmami o registraci konkrétního doménového jména. Takové jméno domény je totiž velmi často spjato s obchodní firmou podnikatele (výrobce, poskytovatele služeb atp.). Aby toto pojednání nebylo jen čistě teoretické, podařilo se mi najít typický praktický příklad, na kterém si nekalosoutěžní jednání spjaté s internetovými jmény domén ukážeme. Poškozeným subjektem je společnost EuroTel Praha, spol. s r.o. (provozovatel mobilní sítě v České republice), jehož prezentaci můžeme najít na známé internetové adrese www.eurotel.cz. Když se vysloví slovo EuroTel, tak každý průměrný spotřebitel v České republice ví, že se jedná o telekomunikačního operátora. Ještě je třeba podotknout, že uvedená internetová adresa je uváděna téměř na všech druzích prezentace této společnosti. Ovšem v poslední době došlo ke zvláštní situaci. Na internetu se totiž objevila téměř identická internetová adresa www.eurotel.cc (národní doména .cc patří Kokosovým ostrovům). Jak je patrno, tato posledně zmíněná adresa, se od té původní liší pouze jedním písmenkem, avšak to už se vůbec nedá říct o obsahu informací, tedy spíše – co nejmírněji řečeno – neslušných a nemravných obrazových materiálech, které se tam nacházejí. V tomto případě však není podobnost doménových jmen eurotel.cz a eurotel.cc náhodná. Hned z první stránky, která se po zadání adresy www.eurotel.cc objeví, je patrné, že úmyslem jejich tvůrců bylo společnost Eurotel Praha, spol. s r.o. poškodit. Na této stránce se totiž objeví text v češtině a angličtině, který pod nesmyslnou sankcí trestního stíhání zakazuje zaměstnancům a dalším osobám spojených s firmou Eurotel a advokátní kanceláří Kocián Šolc Balaštík vstupovat na tyto stránky. V tomto případě se však nejedná o typické nekalosoutěžní jednání, jelikož zde chybí tzv. soutěžní orientace tvůrců těchto stránek. Rozhodným právním řádem, jež by se aplikoval, je právní řád České republiky, protože má nejbližší vztah k poškozenému subjektu. Na tuto situaci bychom mohli aplikovat občanský zákoník (konkrétně jeho § 19b). Ustanovení § 19b odst. 1 občanského zákoníku stanovuje, že právnické osoby mají svůj název, který musí být určen při jejich zřízení. V druhém odstavci poskytuje ochranu tomuto názvu právnických osob tak, že dává v případě neoprávněného použití názvu možnost domáhat se u soudu, aby se neoprávněný uživatel takového užívání zdržel a odstranil závadný stav. Dále je možné domáhat se přiměřeného zadostiučinění, které může být požadováno i v penězích.


Cílem tohoto pojednání nebylo vyčerpávajícím způsobem popsat a analyzovat tuto rozsáhlou problematiku, ale zejména poukázat na řadu úskalí, které Internet z hlediska práva nekalé soutěže představuje.


© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz