Důvodová zpráva
k návrhu zákona o hospodaření energií

1. Obecná část

a) Zhodnocení platného právního stavu

Problematika hospodaření energií, respektive oblast konečné spotřeby energie, není dosud v našem právním řádu dostatečně legislativně zakotvena. Jediná zmínka je ve vyhlášce MMR č. 137/1998 Sb. , o obecných technických požadavcích na výstavbu, která byla vydána
k provedení zákona č. 50/1996 Sb. , stavební zákon, ve znění zákona č. 83/1998 Sb. Tato vyhláška v § 28 stanoví, že "budovy musí být navrženy a provedeny tak, aby spotřeba energie na jejich vytápění, větrání, případně klimatizaci byla co nejnižší." Dále vyhláška stanoví,
že "tepelně technické vlastnosti budov jsou dány normovými hodnotami." Stejný problém
je ještě řešen v příloze č. 1 k vládnímu nařízení č. 178/1997 Sb. , kterým se stanoví technické požadavky na stavební výrobky, a kterým vláda nařizuje podle zákona č. 22/1997 Sb. ,
o technických požadavcích na výrobky v kapitole 6 Úspora energie a ochrana tepla, že "stavba a její zařízení pro vytápění, chlazení a větrání musí být navrženy a postaveny takovým způsobem, aby objem energie spotřebovaný při provozu byl nízký s ohledem na klimatické podmínky a požadavky uživatelů."

b) Hlavní principy navrhované právní úpravy

Účelem navrhovaného zákona je vymezit a upravit práva a povinnosti právnických
a fyzických osob v oblasti hospodaření energií, včetně vymezení práv a povinností orgánů státní správy na tomto úseku. Věcný záměr zákona o hospodaření energií byl jako součást koncepce tvorby energetické legislativy schválen vládou České republiky dne 17. května 1999 usnesením č. 482, které uložilo ministru průmyslu a obchodu ve spolupráci s ministry životního prostředí, financí a pro místní rozvoj zpracovat a vládě předložit návrh zákona.
Návrh zákona o hospodaření energií navazuje na současně předkládaný zákon
o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a zákon o Státní energetické inspekci a realizuje záměry státní energetické politiky v oblasti užití energie.
Návrh zákona obsahuje předmět úpravy, definice základních pojmů, zpracování energetických koncepcí státní i územních, Národní program hospodárného využívání energie
a využívání jejích druhotných a obnovitelných zdrojů energie, některá opatření ke zvyšování hospodárnosti užití energie, jako jsou úprava účinnosti užití energie včetně aplikace energetických štítků, povinnost kombinované výroby elektřiny a tepla, provádění a náplň energetických auditů a působnost Ministerstva průmyslu a obchodu, pověření kontrolou
a ukládáním sankcí Státní energetickou inspekci a ochranu zvláštních zájmů a naposled stanovení odvodu z elektřiny pro podporu hospodárného využívání energie a využívání jejích obnovitelných a druhotných zdrojů. Návrh zákona obsahuje i změnu zákona o Státním fondu životního prostředí.

c) Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy

Zkušenosti zemí Evropské unie ukazují, že pouhé působení trhu, včetně liberalizace cen energie, není dostatečným nástrojem pro dosažení potřebné úrovně úspor energie. Proto
i v těchto státech byly přijaty zákony, podporující energetické úspory. Oproti České republice výkonnost ekonomik těchto zemí umožňuje i vydatnější podporu realizace energeticky úsporných opatření buď přímo ze státního rozpočtu, nebo formou daňových úlev. Členské země EU vytvářejí i společnou legislativu. Předložený návrh zákona o hospodaření energií z této legislativy vychází.
Podpisem Dohody k Evropské energetické chartě v prosinci 1994 a zejména pak podpisem Protokolu o energetických úsporách a souvisejících hlediscích této dohody plynou pro Českou republiku závazky a doporučení, které jsou naplňovány předkládaným návrhem zákona.
Cílem zákona je vytvořit předpoklady pro snížení energetické náročnosti ekonomiky České republiky, pro zvyšování spolehlivosti zásobování energií a přispět k trvale udržitelnému rozvoji společnosti. Tím bude naplněna i příslušná část ekologické politiky státu.
Státní energetická politika a Státní politika životního prostředí stanovují v oblasti úspor energie a využívání obnovitelných zdrojů energie společný cíl -dosáhnout do roku 2010 čtyř až šesti procentní podíl obnovitelných zdrojů energie na spotřebě primárních energetických zdrojů. K dosažení tohoto cíle je podle vládou schválené koncepce Státního programu podpory úspor energie a využívání obnovitelných zdrojů energie nutné vynakládat ročně nejméně cca 2,5 mld. Kč ve veřejném i soukromém sektoru. Podle zpřesněných odhadů uvedených v "Národní studii energetické efektivnosti - Česká republika", která byla v roce 1999 zpracována pod záštitou z Světové banky, je k dosažení cílů stanovených výše uvedenými státními politikami nutné v letech 2000 až 2010 vynaložit z veřejných
i soukromých zdrojů nejméně 26,8 mld. Kč, tj. v průměru 2,44 mld. Kč ročně. Tato podpora by pro některé typy úspor energie a některé druhy zařízení na využívání obnovitelných zdrojů energie měla být poskytována všem, kteří splní předem stanovená kritéria.
Finanční odvod na podporu úspor energie a využívání obnovitelných zdrojů energie
je dočasným opatřením, navrhovaným na období dosažení potřebné dynamiky procesu využívání celkového potenciálu úspor energie a využívání obnovitelných zdrojů energie srovnatelné se zeměmi EU a dosažení uvedených koncepčních cílů.
Zdroje státního rozpočtu jsou v současné době výrazně limitovány. Účelem zavedení tohoto odvodu je vytvoření mimorozpočtového zdroje finančních prostředků na podporu úspor energie a využívání obnovitelných zdrojů energie.
Současné náklady (a tím i ceny) na výrobu energie z klasických zdrojů jsou
tedy výrazně podhodnocené, protože nezahrnují podstatnou část externalit (nákladů na odstraňování škod na životním prostředí spojených se získáváním energie). Této výhody nízkých cen využívají všichni koneční spotřebitelé energie. Dále vyšší úspory energie a vyšší využití obnovitelných zdrojů zlepší životní prostředí. Prospěch z tohoto zlepšení budou mít především občané, tj. jedna z kategorií konečných spotřebitelů energie.
Odvod na podporu úspor energie a využívání obnovitelných zdrojů energie se zavádí pouze z fiskálních důvodů. Primárním účelem zavedení odvodu není stimulace k ochraně životního prostředí, protože na to jsou jeho sazby příliš nízké. Přesto zavedení odvodu významně přispěje ke zlepšení životního prostředí, protože umožní podstatně zvýšit úspory energie a využívání obnovitelných zdrojů energie.
MF společně s MŽP připravují návrh ekologických daní, kde se předpokládá zdanění paliv a energie včetně elektřiny. Se zavedením nenulových sazeb těchto daní se však počítá
až ve střednědobém horizontu. Před zavedením nenulových sazeb těchto daní budou vyhodnoceny vzájemné vazby těchto daní a odvodu a v návaznosti na to budou navrženy úpravy odvodu, případně jeho zrušení.

d) Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem ČR

Realizací navrhovaného zákona bude splněna dlouhodobá snaha legislativně pokrýt oblast konečné spotřeby energie. Východiskem je zejména Ústava ČR ze dne 16. 12. 1992, kde v hlavě první, čl. 7 je uvedena povinnost: "Stát dbá o šetrné využívání přírodních zdrojů
a ochranu přírodního bohatství", a Energetická politika České republiky. Právo státu
na kontrolu efektivního užívání energetických zdrojů a na stanovování vstupních a provozních podmínek, které musí být při využívání energie dodržovány, vyplývá jednak z nezbytnosti maximálně úsporně hospodařit s prvotními energetickými zdroji, kterých má Česká republika velmi omezené množství, ale i nutnosti ochrany životního prostředí.

e) Zhodnocení souladu, navrhované právní úpravy s mezinárodními závazky včetně souladu s právem Evropské unie

Důsledkem realizace navrhovaného zákona bude sblížení legislativy České republiky
v oblasti energetiky s legislativou zemí Evropské unie a stanovení ekvivalentních podmínek při využívání energie jako v zemích EMU, a dále naplnění doporučení Mezinárodní energetické agentury v oblasti energetických úspor, což je podmínkou vstupu České republiky do této organizace. V rámci připomínkového řízení k věcnému záměru zákona konstatoval odbor kompatibility Úřadu vlády ČR, že předkládaný návrh je v souladu s obecnými zásadami práva ES a že obecné principy návrhu nejsou v rozporu s komunitární legislativou. Stejný názor vyjádřili i experti, zabývající se touto problematikou v rámci programu PHARE.
Směrnice Rady Evropské unie, které byly při návrhu zákona vzaty v úvahu:
- Směrnice Rady č. 93/76/EEC o limitech emisí CO2 zvyšováním energetické účinnosti,
- Směrnice Rady č. 92/42/EEC o účinnosti nových horkovodních kotlů spalujících tekutá
či plynná paliva s doplňkem č. 93/68/EC,
- Směrnice Rady č. 78/170/EC o provedení tepelných generátorů pro vytápění a přípravu teplé vody a o izolaci teplovodních a horkovodních sítí s doplňkem č. 87/885/EC,
- Směrnice Komise č. 96/57/EC o energetické účinnosti domácích elektrických chladniček, mrazniček a jejich kombinací,
- Směrnice Rady č. 92/75/EEC, o označování štítkováním a o informování o normách výrobků týkajících se spotřeby energie a jiných zdrojů u domácích spotřebičů,
- Směrnice Komise č. 95/13/EC, zavádějící směrnici Rady 92/75/EEC, týkající se energetického štítkování domácích elektrických bubnových sušiček,
- Směrnice Komise 95/12/EC, zavádějící směrnici Rady 92/75/EEC, týkající se energetického štítkování domácích praček,
- Směrnice Komise 94/2/EC, zavádějící směrnici Rady 92/75/EEC, týkající se energetického štítkování domácích elektrických chladniček, mrazniček a jejich kombinací,
- Směrnice Rady č. 79/530/EEC o označení spotřeby energie domácích spotřebičů štítkováním,
- Směrnice Rady č. 79/531/EEC, vztahující se na pečící trouby a označení štítkováním jejich spotřeby energie, jako domácích spotřebičů,
- Směrnice Komise č. 97/17/EC, zavádějící směrnici Rady 92/75/EEC, týkající se energetického štítkování myček nádobí,
- Směrnice Komise č. 96/60/EC, zavádějící směrnici Rady 92/75/EEC, týkající se energetického štítkování sušiček prádla,
- Směrnice Komise č. 98/11/EC, zavádějící směrnici Rady 92/75/EEC, týkající se energetického štítkování svítidel.
Odvod z elektřiny je kompatibilní se směrnicí EU č. 96/92/EC o obecných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou. Využití tohoto odvodu na podporu investic do úspor energie
a využívání obnovitelných zdrojů energie a na dotování provozních nákladů zařízení
na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů je v souladu s Pokyny EU pro poskytování státní pomoci k ochraně životního prostředí (94/C 72/03) a je v EU doporučovaným schématem financování.

f) Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy, nároky
na státní rozpočet

1. Územní energetické plánování
Zákon počítá se zavedením zpracovávání energetických koncepcí. Vzhledem k tomu, že se jedná o činnost související s územním plánováním a stavebním řízením, nepředpokládá se zvýšení nároků na státní rozpočet nad současně vynakládané částky.

2. Programy na podporu úsporných opatření
Programy budou financovány ze státního rozpočtu vždy podle vývoje situace a výše dotací není předem určena.

3. Ministerstvo průmyslu a obchodu
Návrh zákona počítá s tím, že tak jako doposud bude ze státního rozpočtu financován Národní program hospodárného využívání energie a využívání jejích obnovitelných a druhotných zdrojů. Ministerstvo ve své působnosti především rozhoduje o přidělování dotací v rámci Programu a iniciuje aktivity vedoucích k úsporám energie a snižování energetické náročnosti. S tím souvisí zpracování, vyhlašování a vyhodnocování řízení Programu. Předpokládá se
že ministerstvo bude tuto činnost zabezpečovat prostřednictvím k tomu určené organizační složky státu, kterou bude Česká energetická agentura. Činnost ČEA je financována prostřednictvím rozpočtu MPO a nebude vyžadovat ze státního rozpočtu zvýšený příděl.

4. Rozšíření kontrolních pravomocí SEI
Rozšíření kontrolních pravomocí Státní energetické inspekce v rámci zákona
o hospodaření energií nebude mít na státní rozpočet vliv.

5. Realizace energetických auditů
Přímý okamžitý vliv na státní rozpočet se nepředpokládá. V rozpočtových
a příspěvkových organizacích se v prvních třech letech od nabytí účinnosti tohoto zákona projeví potřeba financování energetického auditu, která bude pokryta stávajícím rozpočtem. Následně bude potřeba investičních prostředků na realizaci jejich závěrů. Po zkušenostech
s realizací programů na podporu úsporných opatření je možno konstatovat, že se tyto prostředky vrátí a posléze způsobí snížení rozpočtových výdajů. Stejným způsobem se projeví i snížení ekologických škod. Při realizaci výsledků auditu je možné využít i zvláštních forem financování, jako je systém dodavatelských úvěrů v rámci smluv o energetických službách (metoda EPC), které jsou realizovatelné již dnes podle Zásad pro poskytování a čerpání prostředků státního rozpočtu určených na pořizování, technická zhodnocení, opravy
a udržování investičního majetku, vydaných Ministerstvem financí.

6. Odvod elektřiny
Zavedení odvodu a jeho použití na podporu úspor energie a využívání obnovitelných zdrojů energie nevyvolá dodatečné požadavky na státní rozpočet. Naopak - dojde ke snížení tlaku na výdajovou stránku státního rozpočtu, protože se výrazně omezí výdaje na tuto oblast ze státního rozpočtu (pro rok 2001 jsou tyto výdaje plánovány ve výši 0,01 % HDP).
Dopady zavedení odvodu budou následující:
- celkový roční přínos 480 mil. Kč
- zvýšení průměrné ceny elektřiny o 0,6 %
- zvýšení průměrné ceny pro domácnosti o 0,65%
- zvýšení ceny elektřiny v sazbě B (nejrozšířenější sazba) 0,4%
- zvýšení ceny elektřiny v sazbě BP (přímotopy) 0,8%
- zvýšení výdajů na 1 člena průměrné domácnosti 1,35 Kč/měsíčně
- zvýšení výdajů na průměrnou domácnost 3,45 Kč/měsíčně
Zavedení odvodu tedy bude znamenat zvýšení cen elektřiny v průměru o 0,6 %. Vzhledem k nepatrné výši navýšení cen a také vzhledem k pokračujícímu narovnávání cen energie budou dopady zavedení odvodu na domácnosti a hospodářskou sféru zanedbatelné.

2. Zvláštní část
K § 1
Cílem navrhované právní úpravy je doplnění právního řádu České republiky takovým předpisem, který by, obdobně jako je tomu v zemích Evropské unie, upravoval právní rámec v oblasti hospodaření energií, tj. přispíval k jejímu hospodárnému využívání v rámci celé ekonomiky.
V této souvislosti je neméně důležitá i orientace rozvoje energetiky na využívání obnovitelných a druhotných zdrojů energie.
Prioritním účelem této právní úpravy je vymezit zájmy společnosti v oblasti konečné spotřeby energie a dosáhnout snížení vysoké energetické náročnosti ekonomiky České republiky a tak současně i dosáhnout snížení nepříznivých vlivů energetických procesů
na životní prostředí. Je tedy předmětem navrhované právní úpravy i stanovení některých opatření s cílem stimulovat podnikatelské subjekty k modernizaci zastaralých výrobních technologií a k modernizaci finálních výrobků s nízkou energetickou účinností a stanovení opatření k dosažení žádoucí motivace uživatelů energie chovat se efektivně při jejím užití.
Zhruba dvojnásobná energetická náročnost tvorby HDP (měřená v tuzemské spotřebě primárních energetických zdrojů na jednotku HDP v paritě kupní síly) ve srovnání
s průměrem EU má tyto nejvýznamnější příčiny:
- vysoký podíl tuzemských zdrojů energie na celkové spotřebě primárních energetických zdrojů s vysokou energetickou náročností získávání těchto zdrojů a dále vysoký podíl méně kvalitních paliv (hnědé uhlí) na tuzemské spotřebě, které je možné využívat pouze s relativně nízkou účinností přeměny v porovnání s jinými palivy (plynnými a kapalnými),
- odlišné klimatické podmínky - energetická náročnost v České republice je z tohoto důvodu objektivně vyšší než v EU jako celku (výjimkou je několik zemí s chladnějším klimatem),
- odlišná struktura ekonomiky s výrazně vyšším podílem průmyslu a nižším podílem sektoru obchodu a služeb a dále vysoký podíl energeticky náročné výroby v průmyslu s nízkou přidanou hodnotou,
- používání zastaralých technologií s nízkou energetickou účinností, vysoké ztráty
v konečném užití energetických zdrojů v komunálně-bytovém sektoru, a to především
v důsledku špatných technických parametrů budov a systémů vytápění a rozvodů teplé užitkové vody.
Z uvedených příčin vyšší energetické náročnosti HDP v ČR jsou za nejdůležitější považovány poslední dvě z uvedeného výčtu. Od jejich řešení lze očekávat nejvyšší energetické a ekonomické efekty, i když přínosy z jejich řešení není reálné očekávat rychle vzhledem k jejich velké finanční náročnosti.
Uvedený nástin příčin více zdůvodňuje nutnost vytvoření předpokladů pro snížení přetrvávající vysoké energetické náročnosti ekonomiky České republiky s cílem dosáhnout snížení nepříznivých vlivů výroby, rozvodu a spotřeby energie na životní prostředí. Tím bude naplněn i požadavek trvale udržitelného rozvoje společnosti podle zákona č. 17/1992 Sb. ,
o životním prostředí.

K § 2
V zákoně jsou definovány základní pojmy, se kterými se dále pracuje.

K § 3
Energetika tvoří páteř ekonomiky v každé průmyslově vyspělé zemi a její bezproblémové a efektivní fungování je nutnou podmínkou úspěšného ekonomického rozvoje. Z toho plyne i zvýšená odpovědnost státu za stabilní a dlouhodobě předvídatelné ekonomické prostředí v oblasti energetiky včetně nezbytné mezinárodní spolupráce. Státní energetická koncepce musí respektovat i cíle a záměry energetické koncepce EU včetně odpovídající legislativy. Obecné cíle státní energetické koncepce směřují k zajištění spolehlivosti dodávky energie, podpoře konkurenceschopnosti energetiky a ochrany jednotlivých složek životního prostředí. Jsou založeny na integraci trhů, odstranění cenových deformací, omezení veřejných intervencí, principu udržitelného rozvoje a ochraně zákazníků.

K § 4
Při úsporném a racionálním řešení zásobování a spotřebě energie v daném území
je nutno přihlédnout k místním podmínkám. K tomu by měly sloužit příslušné územní energetické koncepce, které by měly jako výsledek spolupráce dodavatelů i hlavních spotřebitelů energie a příslušných orgánů krajů a statutárních měst koncepčně řešit výrobu, rozvod a spotřebu energie. Cílem musí být spolehlivé zásobování energií celého území, minimalizace ekologických vlivů, a to vše při co nejnižších nákladech. Zahrnutí přírodních zdrojů energie znamená zhodnocení využitelnosti např. biomasy, vodní a větrné energie, geotermálních zdrojů a pod. Územní energetická koncepce je vyjádřením státní energetické koncepce na příslušném území.
Potřeba vyváženého a integrovaného přístupu k otázkám životního prostředí a rozvoje se stala v posledních deseti letech jedním z vůdčích principů při všech mezinárodních jednáních o této problematice včetně jednání na nejvyšších úrovních. Za prioritu jsou považována opatření určená k ochraně životního prostředí při zvýšení efektivity využívání energie. Optimální kombinace forem energie při energetickém zásobování objektů
je významným faktorem pro zlepšování účinnosti užití energie.
Energetické koncepce budou využívány jako podklady pro územní plánování.

K § 5
Úspory energie včetně využívání obnovitelných a druhotných zdrojů energie vedou
ke snižování energetické náročnosti a pozitivně přispívají ke zlepšení jak ekonomické, tak
i ekologické situace. Energetická náročnost v České republice je oproti vyspělým evropským státům dosud neúměrně vysoká. Zlepšování životního prostředí je obecnou prioritou.
Aktivity v této oblasti dnes vyvíjí Ministerstvo průmyslu a obchodu prostřednictvím České energetické agentury. Významná část podpor se realizuje ale i v rámci Ministerstva životního prostředí prostřednictvím Státního fondu životního prostředí, a dále se připravují podobné aktivity v rámci Ministerstva zemědělství a Ministerstva pro místní rozvoj a posléze v rámci všech rezortů. Z důvodu této roztříštěnosti se navrhuje, aby dobudoucna byl zpracován jeden Národní program hospodárného využívání energie a využití jejích obnovitelných a druhotných zdrojů. Tento program bude zpracovávat MPO jako ústřední orgán státní správy zodpovědný za energetiku v dohodě s MŽP.
Dlouhodobost Programu je dána jak náročností procesu přeměny chování všech subjektů při nakládání s energií, tak dlouhodobými cíli v oblasti životního prostředí
a energetiky. Program bude schvalovat vláda, která též rozhodne o výši dotací, které budou
v rámci Programu v příslušných letech přiděleny.
Předmětem Programu nejsou jen investiční opatření, ale podstatnou roli mají i osvěta, výchova a vzdělávání směřující k cílům Programu, nezbytná je i podpora vědy a výzkumu
a ostatních opatření, jejichž realizace má za následek úsporu energie a její hospodárné využití.

K § 6
Účinnost užití energie je předepisována výrobcům elektřiny a tepla, vlastníkům nebo provozovatelům rozvodů elektřiny, plynu a tepla, výrobcům, dovozcům nebo distributorům spotřebičů energie a konečně vlastníkům budov nebo společenstvím vlastníků. Těm se navíc předepisují povinnosti v oblasti měření a regulace dodávek tepla.
V této oblasti již platí řada směrnic Evropské unie, jejichž aplikace do českého práva je potřebná. Cílem je dosáhnout takový rozsah a úroveň uplatnění zásady zvyšování užití energie, která bude identická se zlepšováním energetické účinnosti ve státech EU.
Současný stav na trhu energetických spotřebičů je v rozporu s cíli energetické politiky ČR, neboť nemotivuje ke snižování energetické náročnosti. Tato skutečnost se často odráží
v nedostatečné energetické účinnosti spotřebičů nebo v jejich nevyhovujících funkčních vlastnostech při jejich připojení k energetické soustavě. Dnes mají na trh prakticky neomezený přístup i výrobky, které nelze vzhledem k jejich nízké energetické účinnosti a tam platné legislativě v řadě zemí EU na trhu nabízet. Povinnost dodržování minimální energetické účinnosti u výrobků na trhu je zákonem dána výrobcům, dovozcům a distributorům obdobně jako je tomu u bezpečnosti výrobků podle zákona č. 22/1997 Sb. , o technických požadavcích na výrobky.
Obdobná situace je i u zdrojů a rozvodů energie, zařízení na přeměnu jejich parametrů a u budov. Zde je povinnost dána jejich vlastníkům nebo provozovatelům, bude se jednat
o majetkový nebo nájemní vztah k zařízení a budově.

K § 7
Kombinovaná výroba elektřiny a tepla při budování nových nebo při rekonstrukci stávajících zdrojů tepla či elektřiny je z fyzikálního hlediska zcela nepochybně velmi výhodná a má za účel komplexní využití používaného prvotního paliva, neboť výrobou další formy energie dochází k vyššímu energetickému zhodnocení zdroje.
Povinnost kombinované výroby je v zákoně uložena pouze v případě, že je v projektové dokumentaci, jejíž součástí je energetický audit, potvrzena ekonomická efektivnost a technická vhodnost tohoto řešení. Mezi to patří i je-li zajištěn dlouhodobý odběr či využití vyrobené energie.

K § 8
Smyslem energetických štítků je informovat spotřebitele o výši energetické spotřeby výrobku a přesvědčit ho k nákupu zařízení s nižší spotřebou energie. Tím jsou i příslušní výrobci zařízení vedeni k jejich inovaci žádoucím směrem. Makroekonomický význam spočívá v hospodárnějším využívání energie, tj. ve zmírnění požadavků na spotřebu prvotních energetických zdrojů a na příznivější stav životního prostředí. Štítkování se bude dotýkat hromadně vyráběných spotřebičů, tj. převážně určených pro domácnosti, obchody a služby, jak je tomu v předpisech platných v zemích EU. Spolu s tím se upřesňují i požadavky
na technickou dokumentaci k spotřebiči.

K § 9
Výsledkem energetického auditu je dokument, dávající objektivní obraz o způsobech
a úrovni využívání energie v prověřované jednotce a formulující opatření a cíle, kterých
je třeba realizovat pro dosažení úspor energie a tím i ke zvýšení efektivnosti provozování budovy, jejího technického vybavení, případně technologického zařízení. Energetický audit nebude zaměřen jen do úzkého rámce energetiky, ale bude uplatněn i při posuzování využití energie v dalších technologických procesech.
Energetický audit zahrnuje zjištění základních údajů o auditovaném objektu a jeho spotřebě energie, eventuálně o jeho vlastních zdrojích energie, zjištění nákladů na energii včetně technických a obchodních podmínek dodávek, zjištění skutečností souvisejících
s distribucí energie, vyhodnocení strany spotřeby energie, zejména z hlediska účinnosti jejího užití, vyhodnocení provozních zkušeností a připomínek zaměstnanců, vypracování energetické bilance včetně definování objemu ztrát energie, vypracování návrhů na úspory energie včetně základního ekonomického vyhodnocení. Energetický audit může obsahovat
i analýzy technologických procesů a způsobu provozu vlastních zdrojů energie, ověření věrohodnosti údajů provozních bilancí, ověření dodržování technologických předpisů
u spotřebičů energie, ověření skutečného technického stavu stavebních konstrukcí
a technických zařízení včetně podrobného ekonomického vyhodnocení.
Návrh zákona ukládá vybraným spotřebitelům energie povinnosti, které v rámci hospodárnosti výroby, distribuce a snížení spotřeby energie musí zajistit. Povinnost auditu
i pro větší podnikatelské subjekty je dána ve směrnici č. 93/76/EEC. Smyslem směrnice
je v členských státech dosáhnout omezení emisí CO2. Energetický audit v podnicích s velkou spotřebou energie je ve směrnici v článku 1 uveden jako požadovaný nástroj pro zlepšení energetické účinnosti s tím, že členské státy tuto povinnost mohou realizovat formou zákona, nařízení, ekonomických a administrativních nástrojů a podobně, jejichž cíle mohou být objektivně odhadnuty. Vzhledem ke špatnému stavu energetického hospodářství republiky, který se mimo jiné projevuje i zvýšenou energetickou náročností, se navrhuje realizovat požadavek směrnice formou povinnosti ze zákona. Navíc se ukazuje, že forma energetického auditu je jedinou možností k realizaci závěrů konference z Kjóta o snížení emisí CO2.
Okruh osob, které budou povinny nechat na své zařízení zpracovat energetický audit bude dán vyhláškou, která stanoví hranice spotřeby energií. Vyhláška bude nástrojem pro rozšiřování anebo zužování okruhu těchto osob. Velcí spotřebitelé, kteří mají energetické útvary na potřebné odborné úrovni, již dlouhodobě provádějí činnosti, které jsou energetickému auditu podobné.
Pro organizační složky státu a obcí a příspěvkové organizace se závaznost výsledků energetického auditu stanoví rozhodnutím Státní energetické inspekce. Hranice 8 let pro opakování energetického auditu je stanovena v souladu s odpisovou dobou zařízení pro měření a regulaci. Pro ostatní fyzické a právnické osoby povinnost realizace výsledků energetického auditu nevzniká.
Náklady na realizaci auditů, které ukládá návrh úpravy zákona, by měli hradit, podobně jako v zemích EU, vlastníci auditovaných zařízení (zadavatelé auditu). Existuje však možnost, která je již v současné době využívána, hradit audity z prostředků poskytovaných
v rámci Programu. Při realizaci výsledků auditu je možné využít i zvláštních forem financování, jako je systém dodavatelských úvěrů v rámci smluv o energetických službách (metoda EPC), které jsou realizovatelné již dnes podle Zásad pro poskytování a čerpání prostředků státního rozpočtu určených na pořizování, technická zhodnocení, opravy
a udržování investičního majetku, vydaných Ministerstvem financí.

K § 10
Energetický audit mohou provádět pouze energetičtí auditoři, na které jsou kladeny zákonem určené požadavky včetně složení zkoušky.
Energetický auditor musí ručit za avizované hodnoty úspor energie a nákladů
po očekávanou dobu životnosti souboru opatření, navrženého v jím zpracovaném energetickém auditu. Za tím účelem je také povinen se pojistit proti vadám díla.

K § 11
Ministerstvo ve své působnosti jednak rozhoduje o přidělování dotací v rámci Programu, jednak vykonává řadu činností, spojených s realizací zákona o hospodaření. Činnostmi podle tohoto zákona může pověřit k tomu určenou organizační složku státu.
V zemích Evropské unie jsou za tímto účelem zřízeny energetické agentury, které jsou pověřeny přípravou, organizací a obsluhou národních programů na podporu úspor energie. Agentury jsou různě organizované, ale jejich základní náplň je podobná. Rozdíly nejsou příliš podstatné, ale jsou silně závislé na místní legislativě a zvyklostech.
Česká energetická agentura je příspěvková organizace v podřízenosti MPO, která byla ustavena rozhodnutím ministra průmyslu a obchodu od 1. 9. 1995. Jejími předchůdci byly Federální energetická agentura, která zanikla v roce 1992 a Energetická agentura ČR, která byla zrušena k 31. 8. 1995.
Posláním České energetické agentury je v současné době zejména příprava a odborné řízení podpor v oblasti úspor energie a vyššího využívání alternativních a druhotných zdrojů energie, rozvoje kombinované výroby elektrické energie a tepla s následným vyhodnocením, dále prezentace a propagace výsledků, zajišťování školení a osvětové činnosti. Další činností je iniciace aktivit všech subjektů výroby a spotřeby, vedoucí k úsporám energie a snižování energetické náročnosti ekonomiky, úsporám energetických surovin a minimalizaci negativních ekologických dopadů při spotřebě a přeměně paliv a energie a dalších záležitostí sloužících k prosazování záměrů státní energetické politiky.

K § 12
Státní energetická inspekce (SEI) je zákonem č. 222/1994 Sb. pověřena výkonem kontroly podnikání v energetických odvětvích, má územní inspektoráty a vybudovaný systém ukládání pokut včetně jejich správy. Kontrolu hospodaření energií prováděla až do roku 1994. Pověřením SEI kontrolou podle tohoto zákona bude v celé energetice pracovat pouze jeden kontrolní orgán. V souvislosti s takto definovanou kontrolní funkcí a novým zákonem
o podmínkách podnikání v energetických odvětvích bude předložen samostatný zákon o SEI, upravující její postavení a kontrolní pravomoci.

K § 13
Tento zákon vyjadřuje ochranu zvláštního zájmu ve smyslu § 126 odst. 1 zákona
č. 50/1976 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu ve znění pozdějších předpisů, kterou vykonává Ministerstvo průmyslu a obchodu a SEI. Stavební úřady rozhodují o zřízení nových nebo změně dokončených staveb na kombinovanou výrobu elektřiny a tepla, na výrobu elektřiny, na výrobu tepla, na zařízení pro přenos, distribuci a vnitřní rozvod elektřiny
a tepelné energie a u budov v dohodě s MPO nebo SEI.

K § 14
Stanoví se odvod z elektřiny na podporu hospodárného využívání energie a využití jejích obnovitelných a druhotných zdrojů. Odvodem je plošně zatížena elektřina s výjimkou výroby elektřiny pro vlastní potřebu (elektřina pro vlastní potřebu neprochází přes distribuční společnost, která odvod provádí). Důvodem je to, že zpoplatnění elektřiny pro vlastní spotřebu by bylo administrativně velmi náročné. Objem této výroby elektřiny však není příliš významný(cca 10%).
Navrhovaná výše odvodu je 0,01 Kč/kWh. Tato výše odpovídá asi 0,6% % průměrné prodejní ceny elektřiny. Výnos z odvodu elektřiny bude při současné spotřebě 480 mil. Kč .
Odvod musí zatížit konečné spotřebitele elektřiny (tj. konečné zákazníky v dikci zákona o podnikání v energetických odvětvích), nikoliv subjekty, které jej odvádějí. Odvod
je proto výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, což je jednoznačně dáno ustanovením § 24 odst. 2 písmeno p) zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Odvod je tedy zahrnut do nákladů a tím i do cen elektřiny, t. j. u cen elektřiny, které jsou regulovány formou maximální ceny, provede odpovědný orgán k datu účinnosti tohoto zákona adekvátní zvýšení těchto maximálních cen.
Plátci odvodu jsou subjekty, které dodávají elektřinu konečným, zákazníkům,
tj. rozvodné energetické společnosti a.s. a ČEZ a.s. Důvodem je to, že těchto subjektů je jen omezený počet a mají přesnou evidenci o prodeji konečným spotřebitelům. Administrativní zabezpečení spojené s úhradou odvodu bude tedy jednoduché.
Příjemce odvodu bude Státní fond životního prostředí ČR. Finanční prostředky získané zavedením odvodu na podporu úspor energie a využívání obnovitelných zdrojů energie budou použity výhradně na všestrannou podporu využití potenciálu úspor energie a obnovitelných zdrojů energie v ČR.
Vzhledem k tomu, že odvod je příjmem státního fondu ČR, postupuje se při jeho správě v souladu se zákonem č. 337/1992 Sb. , o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů (viz § 1 odst. 1 zákona č. 337/1992 Sb. ) a správu fondu musí zabezpečovat místně příslušný finanční úřad (§ 1 a § 5 zákona č. 531/1990 Sb. , o územních finančních orgánech
ve znění pozdějších předpisů).
Pro stanovení výše poskytované podpory budou nutné v některých případech též údaje, které má k dispozici Energetický regulační úřad. Vzhledem k tomu, že některé z těchto údajů nejsou veřejné, je nutné jejich poskytování ošetřit v zákoně.

K § 15
V tomto ustanovení jsou uvedeny termíny, do nichž musí být splněny některé povinnosti, dané zákonem.
Při rozhodování o právech a povinnostech osob se postupuje podle správního řádu. Ministerstvo vydá potřebné vyhlášky.

K § 16
Je uvedena novela zákona č. 388/1991 Sb. , o Státním fondu životního prostředí,
ve znění zákona č. 334/1992 Sb.

K § 17
Je uvedena předpokládaná účinnost.



V Praze dne 5. ledna 2000




předseda vlády




ministr průmyslu a obchodu




ministr životního prostředí

Vybrané části platného znění zákona č. 388/1991 Sb. o Státním fondu
životního prostředí České republiky



§ 2

(1) Příjmy Fondu tvoří zejména

a) úplaty za vypouštění odpadních vod do vod povrchových, 2)
b) poplatky za vypouštění škodlivých látek do ovzduší, 3)
c) poplatky podle zákona o odpadech, 4)
d) odvody za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu ve výši 60% jejich celkového objemu určeného orgánem ochrany zemědělského půdního fondu, 5)
e) úplaty za odběry podzemní vody, 6)
f) úhrady odváděné do státního rozpočtu za vydobyté nerosty,
g) pokuty uložené orgány správce Fondu a Českou inspekcí životního prostředí 7) za porušení předpisů a opatření k ochraně životního prostředí,
h) peněžní příjmy z postihu žadatelů za neoprávněné použití nebo zadržení prostředků Fondu,
i) dotace ze státního rozpočtu,
j) podíly na výnosu daní,
k) úvěry od právnických osob,
l) příspěvky od tuzemských a zahraničních právnických a fyzických osob,
m) odvod podle zákona o hospodaření energií.
m) n) další příjmy stanovené obecně závaznými právními předpisy v jednotlivých úsecích životního prostředí.

(2) Pro finanční hospodaření Fondu se zřizuje samostatný bankovní účet.

(3) Z pokut uvedených v odstavci 1 písm. g) připadá 50 % do rozpočtu obce, v jejímž katastru došlo k porušení předpisů. Obec zajistí účelové využití tohoto příjmu k ochraně životního prostředí.
------------------------------------------------------------------
2) § 44 zákona č. 138/1973 Sb. , o vodách (vodní zákon).
Nařízení vlády ČSSR č. 35/1979 Sb. , o úplatách ve vodním hospodářství,ve znění pozdějších předpisů.
3) § 17 zákona č. 309/1979 Sb. , o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami.
4) Zákon č. 238/1991 Sb. , o odpadech.
5) Část VI zákona ČNR č. 334/1992 Sb. , o ochraně zemědělského půdního fondu.
6) § 45 zákona č. 138/1973 Sb.
Nařízení vlády ČSSR č. 35/1979 Sb.
7) Např. zákon ČNR č. 282/1991 Sb. , o České inspekci životního prostředí a její působnosti v ochraně lesa. Zákon ČNR č. 311/1991 Sb. , o státní správě v odpadovém hospodářství.





§ 3

(1) Prostředky Fondu lze použít na

a) podporu investičních a neinvestičních akcí právnických a fyzických osob souvisejících s ochranou a zlepšováním životního prostředí,
b) podporu programu výzkumu, vývoje, výroby a zavádění vhodných technologií a akcí vědeckotechnického rozvoje v oblasti životního prostředí,
c) podporu činností souvisejících s ekologickými funkcemi vodních toků a vodních ploch,
d) podporu monitorování složek životního prostředí a ekologických procesů,
e) úhradu splátek a úroků za půjčky poskytnuté Fondu,
f) podporu výchovných akcí a rozšiřování informací o životním prostředí,
g) úhradu nákladů spojených s činností Fondu schválených v rámci rozpočtu Fondu.

(2) Podporou se pro účely tohoto zákona rozumí dotace, subvence, půjčky, převzetí závazku a další pomoc právnickým a fyzickým osobám.

(3) Odvod podle § 2 odst. 1 písm. m) lze použít pouze na podporu hospodárného využívání energie a využití jejích obnovitelných a druhotných zdrojů.


§ 4

(1) Na poskytnutí prostředků z Fondu není právní nárok.

(2) Prostředky z Fondu se poskytují žadatelům za podmínek stanovených statutem a směrnicí. Základním principem je objektivní posouzení žádosti z hlediska ekologické a ekonomické výhodnosti a celoplošných zájmů.

(3) Žadatelé (právnické a fyzické osoby) předkládají žádosti Fondu. Součástí žádosti je odborný posudek, který doplní Fond vlastním stanoviskem. Žádost posuzuje Rada Fondu.

(4) Poskytnuté prostředky z Fondu musí být vráceny zpět do Fondu, jestliže nebyly použity v souladu s podmínkami určenými podle odstavce 2 nebo jestliže účel pro poskytnutí prostředků odpadl.

(5) Fond a příslušné správní úřady spolupracují při využívání informací rozhodných pro poskytování podpor na hospodárné využívání energie a využití jejích obnovitelných a druhotných zdrojů.


Návrh tezí provádicích poedpisu k zákonu o hospodaoení energií


Seznam prováděcích předpisů k zákonu o hospodaření energií

.Nařízení vlády, kterým se stanoví podrobnosti zpracování územní energetické koncepce

.Vyhláška, kterou se upravují podrobnosti energetického auditu

. Vyhláška, kterou se upravují podrobnosti zřizování a provozování kombinované výroby elektřiny a tepla

.Vyhláška, kterou se stanoví podrobnosti účinnosti užití energie při výrobě elektřiny

.Vyhláška, kterou se stanoví podrobnosti účinnosti užití energie při výrobě tepla

.Vyhláška, kterou se stanoví podrobnosti účinnosti užití energie při rozvodech elektřiny

.Vyhláška, kterou se stanoví podrobnosti účinnosti užití energie při rozvodech tepla

.Vyhláška, kterou se stanoví podrobnosti účinnosti užití energie pro spotřebiče uváděné na trh

.Vyhláška, kterou se stanoví podrobnosti účinnosti užití energie při spotřebě tepla v budovách

.Vyhláška, kterou se stanoví podrobnosti měrných ukazatelů spotřeby tepla na vytápění a přípravu teplé užitkové vody

.Vyhláška, kterou se stanoví podrobnosti vybavení vnitřních tepelných zařízení přístroji registrujícími a regulujícími dodávku tepelné energie

.Vyhláška, kterou se stanoví pravidla pro vytápění a přípravu teplé užitkové vody

.Vyhláška, kterou se stanoví podrobnosti účinnosti užití elektřiny při vytápění, větrání a přípravě teplé užitkové vody

.Vyhláška, kterou se stanoví postup označování energetických spotřebičů pro domácnost energetickými štítky a zpracování technické dokumentace

.Vyhláška, kterou se stanoví postup označování světelných zdrojů pro domácnost energetickými štítky a zpracování technické dokumentace

.Vyhláška, kterou se stanoví postup označování automatických praček prádla pro domácnost energetickými štítky a zpracování technické dokumentace

.Vyhláška, kterou se stanoví postup označování chladniček, mrazniček a jejich kombinací pro domácnost energetickými štítky a zpracování technické dokumentace

.Vyhláška, kterou se stanoví postup označování bubnových sušiček prádla pro domácnost energetickými štítky a zpracování technické dokumentace

.Vyhláška, kterou se stanoví postup označování pečících trub pro domácnost energetickými štítky a zpracování technické dokumentace

.Vyhláška, kterou se stanoví postup označování myček nádobí pro domácnost energetickými štítky a zpracování technické dokumentace

.Vyhláška, kterou se stanoví postup označování elektrických ohřívačů vody pro domácnost energetickými štítky a zpracování technické dokumentace



Návrh
tezí nařízení vlády, kterým se stanoví podrobnosti zpracování územní energetické koncepce

(1) Nařízení vlády se vydává k provedení zákona o hospodaření energií.

(2) Předmětem nařízení vlády je stanovení bližších podmínek zpracování územní energetické koncepce.

(3) Výběr zpracovatele se řídí zákonem č. 199/1994 Sb. , o zadávání veřejných zakázek ve znění pozdějších předpisů.

(4) Nařízení vlády stanoví závazné postupové fáze, a to:
)1. fáze - analýza stávajícího stavu energetického systému, stanovení trendů vývoje poptávky,
2. fáze - energetické modelování zaměřené na tvorbu a optimalizaci scénářů budoucího vývoje, ekonomickou efektivnost a maximální ekologickou přijatelnost,
3. fáze - energetický management definující budoucí proces organizování a plánování dílčích činností zabezpečujících cíle stanovené ve scénáři rozvoje územního obvodu.

(5) Nařízení vlády stanoví bližší pravidla a postupy ke zpracování územní energetické koncepce, a sice definice cílů, analýzy dosavadního stavu územních energetických systémů, prognóz budoucích stavů a potřeb, energetického modelování, kvantifikace účinků a nároků navržených variant, komplexního vyhodnocení a energetického managementu.

(6) Při zpracování územního energetického dokumentu se použijí metody integrovaného plánování zdrojů (Integrated Resource Planning) a nejmenších nákladů (Least Cost Planning).


Návrh
tezí vyhlášky, kterou se upravují podrobnosti energetického auditu


(1) Vyhláška se vydává na základě zmocnění ze zákona o hospodaření energií.

(2) Předmětem vyhlášky je vymezení podrobností pro provádění energetického auditu.

(3) Energetický audit obsahuje popis současného stavu nebo záměru, vyhodnocení současného stavu a návrh opatření, od nichž se předpokládá následné snížení spotřeby energie, vyjádřené fyzikálními a finančními jednotkami.

(4) Popis současného stavu zahrnuje
- obecnou technickou charakteristiku zařízení,
- technický popis procesů spotřebovávajících energii,
- údaje o energetických výkonových parametrech,
- údaje o spotřebě energie a nákladech na její pořízení,
- zjištěný technický stav budov a jeho vliv na účinnost užití energie,
- zjištěný stav účinnosti užití energie obslužných provozů, tj. výrobny tepelné a elektrické energie, chlazení, vzduchotechniky, vodního hospodářství, výroby tlakového vzduchu
- zjištěný stav, dokumentující úroveň účinnosti užití energie, jako je analytická a rozhodovací činnost provozovatele energetických zařízení,
- zjištěný stav dodržování technických předpisů, ekologických a bezpečnostních předpisů.

(5) Vyhodnocení současného stavu obsahuje
- vyhodnocení základních ukazatelů (měrná spotřeba energie, účinnost užití energie, cena vyráběné a nakupované energie) a jejich porovnání s povinnými ukazateli a jinými objekty a zařízeními stejného typu pro rozhodnutí, bude-li předmět podroben hlubšímu zkoumání,
- vyhodnocení současného stavu z hledisek dosažitelných technologických možností,
- vyhodnocení vlivu organizačního a podnikatelského začlenění auditovaného subjektu na účinnost užití energie,
- stanovení skutečné energetické bilance,
- vyhodnocení oblastí, kde dochází k odstranitelným ztrátám energie a jejich kvantifikace.

(6) Návrh opatření ke snížení spotřeby energie obsahuje
- variantní návrh konkrétních opatření na snížení spotřeby,
- vyhodnocení nalezené výše energetických úspor a ekologických vlivů,
- stanovení ekonomické efektivnosti navrhovaných opatření, zejména investičního charakteru,
- porovnání technických a ekonomických vlastností možných řešení,
- porovnání energetické bilance před a po realizaci navrhovaných řešení,
- stanovení optimální varianty a návrh pořadí realizace řešení.

(7) K realizaci energetického auditu se uskutečňují kroky, vedoucí ke
- zjištění základních údajů o auditovaném objektu a jeho spotřebě energie eventuálně o jeho vlastních zdrojích energie,
- zjištění nákladů na energii včetně technických a obchodních podmínek dodávek,
- zjištění skutečností souvisejících s distribucí energie,
- vyhodnocení strany spotřeby energie, zejména z hlediska účinnosti jejího užití,
- vyhodnocení provozních zkušeností a připomínek zaměstnanců,
- vypracování energetické bilance včetně definování objemu ztrát energie,
- vypracování návrhů na úspory energie včetně ekonomického vyhodnocení.

K získání potřebných podkladů pro vyhodnocení současného stavu se dále podle potřeby provádí
- analýzy technologických procesů a způsobu provozu vlastních zdrojů energie,
- ověření věrohodnosti údajů provozních bilancí,
- ověření dodržování technologických předpisů u spotřebičů energie,
- ověření skutečného technického stavu stavebních konstrukcí a technických zařízení.

(8) Ministerstvo vydá metodický pokyn pro zpracování energetického auditu.

(9) V příloze vyhlášky bude uveden tiskopis, na němž bude uchazeč žádat o zápis do evidence u České energetické agentury.

(10) Ve smyslu § 7 odstavce 4 zákona se stanovuje hranice povinnosti podrobit své budovy či zařízení energetickému auditu pro

a) všechny fyzické či právnické osoby vyjma uvedených v odst. 10 písm. b) s celkovou roční spotřebou energie vyšší než je 15 000 GJ,

b) příspěvkové a rozpočtové organizace s celkovou roční spotřebou energie vyšší než je 1500 GJ.

(11) U osob podle odstavce 10 se celkovou roční spotřebou rozumí součet všech forem energie ve všech odběrných místech provozovaných pod jedním obchodním jménem. Pro přepočty se používají následující vztahy

elektrická energie 1 MWh 3,6 GJ
plyn 1000 mn3 34,05 GJ



Příloha k vyhlášce o energetickém auditu

Přihláška k zápisu do evidence energetických auditorů

Jméno, příjmení, titul:
.................
Rodné číslo:
.................
Místo trvalého pobytu:
.................
Obchodní jméno:
.................
IČO:
..................
Doklady o odborné způsobilosti: ( druh dokladu, kdy a kým vydán)
.....................
.....................
.....................



Datum: Podpis žadatele:
......... ............


Datum převzetí žádosti a příloh( potvrdí ČEA):................


Povinné přílohy:
Doklad o odborné způsobilosti
Výpis z rejstříku trestů ne starší než 6 měsíců
Kopie zpráv o energetických auditech, vykonaných v posledních dvou letech


Návrh
tezí vyhlášky, kterou se upravují podrobnosti zřizování a provozování kombinované výroby elektřiny a tepla


(1) Vyhláška se vydává na základě zmocnění ze zákona o hospodaření energií.

(2) Předmětem vyhlášky je vymezení podmínek pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla v nových zdrojích tepla nebo elektřiny a v rekonstruovaných zdrojích vyrábějících dosud jen teplo nebo elektřinu, a to jak u držitelů autorizace na výrobu tepla nebo elektřiny, tak u ostatních právnických a fyzických osob zabývajících se touto činností. Podmínky jsou vymezeny pro případy, kdy při zpracování dokumentace pro vydání územního rozhodnutí eventuelně stavebního povolení pro budování nových zdrojů nebo pro rekonstrukce zdrojů již vybudovaných se prokáže v dokumentaci, že zavedení kombinované výroby tepla a elektrické energie je ekonomicky efektivní a technicky vhodné.

(3) Vyhláška upřesňuje povinnost kombinované výroby elektřiny a tepla ve zdrojích tepla následujícím způsobem.
Každý nový zdroj tepla o součtovém výkonu vyšším než 5 MWt vyrábějící teplo spalováním plynného nebo kapalného paliva musí být vybaven zařízením, které vyrábí současně elektrickou energii ve sdruženém cyklu. Takovým zařízením je kogenerační jednotka s pístovým motorem a tepelnými výměníky, parní kotel s parní turbinou nebo plynová turbina s kotlem na odpadní teplo, popř. kombinace plynové a parní turbiny s kotlem (paroplynový cyklus).
Zdroj elektrické energie má být dimenzován tak, aby i v období provozu kotelny na minimální výkon (provoz zdroje bez výroby tepla na vytápění) odpovídal tepelný výkon zdroje elektřiny minimálně tomuto výkonu. Tato hodnota se určí podělením minimální denní výroby tepla počtem hodin provozu zdroje tepla za tento den( dále minimální tepelný výkon zdroje).
Stejně musí být vybaven i stávající zdroj tepla při rekonstrukci základního technologického zařízení (kotlů) spojené s přechodem na spalování plynného nebo kapalného paliva.
Zařízením na výrobu elektrické energie se vybaví též parní výtopna (bez ohledu na druh spalovaného paliva), která vznikla z teplárny zrušením dožité parní turbiny nebo výtopna, jejíž kotle mají parametry páry vyšší než je nutné pro teplonosné médium dodávané ze zdroje pro otopné nebo jiné účely.
Zdroj elektrické energie při sdružené výrobě může mít nižší výkon než odpovídá minimálnímu tepelnému výkonu zdroje, prokáže-li oprávněnost tohoto řešení technicko-ekonomický výpočet. V tomto případě bude instalováno i zařízení pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla minimálně o elektrickém výkonu, který odpovídá vlastní spotřebě elektřiny ve zdroji tepla při maximálním výkonu zdroje.

(4) Vyhláška upřesňuje povinnost kombinované výroby elektřiny a tepla ve zdrojích elektřiny následujícím způsobem.
Každý nový zdroj elektřiny vyráběné v parním cyklu o součtovém výkonu vyšším než 10 MWe musí být vybaven zařízením, které umožní využití páry z protitlaku nebo z odběru k zásobování objektů v okolí, popř. k zásobování přilehlého území teplem (pro otop, TUV a jiné účely). Takový režim umožňuje minimalizaci nehospodárného kondensačního provozu turbin.
Stejně musí být vybaven i stávající zdroj elektřiny při rekonstrukci základního technologického zařízení (turbosoustrojí).
Každý nový zdroj elektřiny vyráběné pomocí plynové turbiny nebo v paroplynovém cyklu o součtovém výkonu vyšším než 2 MWe anebo vyráběné za použití spalovacích motorů se součtovým výkonem vyšším než 0,8 MWe musí být vybaven zařízením, které umožní využití tepla odpadních spalin k zásobování okolních objektů, popř. přilehlého území teplem (pro otop, TUV a jiné účely). Takový režim umožňuje omezení provozu bez využití tepla odpadních spalin na nouzový stav, např. při poruše kotle.
Stejně musí být vybaven i stávající zdroj elektřiny při rekonstrukci základního technologického zařízení (plynové turbiny nebo spalovacího motoru).
Povinnost využívat zařízení pro sdruženou výrobu elektřiny a tepla se vztahuje i na zdroj sestávající z nezávislých zařízení s parní turbinou a s plynovou turbinou, jestliže součtový výkon těchto zařízení přesahuje 10 MWe.

(5) Vyhláška uvede limitní hodnoty měrné spotřeby paliva, resp. účinnosti výroby, které budou při navrhování respektovány.





Návrh
tezí vyhlášky, kterou se stanoví podrobnosti účinnosti užití energie při výrobě elektřiny


(1) Vyhláška se vydává na základě zmocnění ze zákona o hospodaření energií.

(2) Vyhláška stanovuje minimální účinnosti výroby elektřiny členěné podle druhů a velikostí zdrojů a druhů primární energie. Hodnoty minimálních účinností budou v příloze vyhlášky.

(3) Vyhláška uvede popis metod ke zjišťování účinnosti.



Návrh
tezí vyhlášky, kterou se stanoví podrobnosti účinnosti užití energie při výrobě tepla


(1) Vyhláška se vydává na základě zmocnění ze zákona o hospodaření energií.

(2) Vyhláška stanovuje minimální účinnosti výroby tepla členěné dle velikosti kotlů a druhu použitého paliva. Hodnoty minimálních účinností budou v příloze vyhlášky.

(3) Vyhláška převezme hodnoty uvedené dnes ve vyhlášce č. 245/1995 Sb. ve znění vyhlášky č 85/1998 Sb.

(4) Vyhláška uvede popis metody ke zjišťování účinnosti.



Návrh
tezí vyhlášky, kterou se stanoví podrobnosti účinnosti užití energie při rozvodech elektřiny


(1) Vyhláška se vydává na základě zmocnění ze zákona o hospodaření energií.

(2) Vyhláška stanoví hlavní ukazatele mezních ztrát v rozvodech elektřiny, členěné podle druhu vedení a parametrů rozváděné elektřiny.

(3) Vyhláška uvede popis metod ke zjišťování ztrát.



Návrh
tezí vyhlášky, kterou se stanoví podrobnosti účinnosti užití energie při rozvodech tepla


(1) Vyhláška se vydává na základě zmocnění ze zákona o hospodaření energií.

(2) Vyhláška stanoví hlavní ukazatele mezních ztrát v rozvodech tepla, členěné podle druhu parametrů dopravovaného topného média.

(3) Vyhláška uvede popis metod ke zjišťování ztrát.



Návrh
tezí vyhlášky, kterou se stanoví podrobnosti účinnosti užití energie pro spotřebiče uváděné na trh


(1) Vyhláška se vydává na základě zmocnění ze zákona o hospodaření energií.

(2) Vyhláška uvede hodnoty účinnosti užití energie pro stanovené spotřebiče.

(3) Vyhláška bude navazovat na vyhlášky o štítkování, kde budou uvedeny metody zjišťování hodnot účinnosti a vymezí třídy spotřebičů, které mají přístup na trh v souladu s předpisy EU.

(4) Vyhláška bude novelizována v souladu s postupem přijímání směrnic EU v oblasti spotřebičů.



Návrh
tezí vyhlášky, kterou se stanoví podrobnosti účinnosti užití energie při spotřebě tepla v budovách


(1) Vyhláška se vydává na základě zmocnění ze zákona o hospodaření energií.

(2) Předmětem vyhlášky je vymezení podmínek pro zajištění požadované hospodárnosti při spotřebě tepla v budovách.

(3) Vyhláška určuje energetické požadavky na vytápění budovy vyjádřené přípustnou celkovou tepelnou charakteristikou budovy qc (W.m-3.K-1), kterou představuje tepelná ztráta jednoho m3 vnitřního prostoru vztažená na 1 K rozdílu výpočtové vnitřní teploty a výpočtové venkovní teploty.
Celková tepelná charakteristika musí splňovat vztah: qc ~ qc,N
kde qcN je požadovaná hodnota celkové tepelné charakteristiky budovy podle přílohy vyhlášky.
Nejnižší vnitřní povrchová teplota konstrukce budovy se stanoví podle ČSN 73 0540-2, čl. 3.1. Stavby musí současně splňovat požadavky na součinitele prostupu tepla a tepelný odpor konstrukce dle čl. 3.2 ČSN 73 0540-2.
Zkondenzované množství vodní páry uvnitř konstrukce se stanoví podle č. 4.1 ČSN 73 0540-2.

(4) Tepelná ztráta vnitřních prostor vytápěné budovy uplatněná při stanovení celkové tepelné charakteristiky budovy se stanoví podle ČSN 06 0210. Podle této normy se určují také výpočtové vnitřní teploty ve vytápěných místnostech, které musí být zajištěny v průběhu otopného období v době od 6.00 do 22.00 v bytech, nebytových a společných prostorách a v průběhu provozní doby v ostatních vytápěných prostorách.
Výpočtové vnitřní teploty dle ČSN 06 0210 budou uvedeny na příloze vyhlášky.

(5) Vyhláška stanoví detailně obsah a formu dokumentu, který bude ve smyslu zákona pro každou budovy vypracováván.



Návrh
tezí vyhlášky, kterou se určují podrobnosti měrných ukazatelů spotřeby tepla na vytápění a pro přípravu teplé užitkové vody


(1) Vyhláška se vydává na základě zmocnění ze zákona o hospodaření energií.

(2) Vyhláška určuje hlavní požadavky na hospodárnou přípravu a spotřebu teplé užitkové vody. Měrné ukazatele spotřeby tepla na přípravu teplé užitkové vody jsou uvedeny v příloze vyhlášky. V současné legislativě tyto požadavky obsahuje vyhláška č. 245/1995 Sb. ve znění vyhlášky č. 85/1998 Sb. (§ 3 této vyhlášky).

(3) Vyhláška obsahuje ukazatele hospodárné spotřeby tepla na vytápění vztažené na 1 m2 započitatelné podlahové plochy vytápěných objektů (GJ/m2,rok), případně na 1 m2 a 1 D° (GJ/m2, D°, rok). Vyhláška obsahuje i podmínky a časovou závaznost dodržování těchto ukazatelů. Ukazatele jsou uvedeny v příloze vyhlášky a budou převzaty ze současného znění vyhlášky č. 245/1995 Sb. ve znění vyhlášky č. 85/1998 Sb.



Návrh
tezí vyhlášky, kterou se stanovují podrobnosti vybavení vnitřních tepelných zařízení přístroji indikujícími a regulujícími dodávku tepelné energie


(1) Vyhláška se vydává na základě zmocnění ze zákona o hospodaření energií.

(2) Vyhláška upřesní způsoby měření a regulace dodávaného tepla do objektů a uvnitř nich.

(3) Podrobnosti, které budou popisovat jednotlivé vyskytující se druhy soustav zásobování teplem a varianty řešení měření a regulace, budou sloužit pro navrhování a provozování těchto přístrojů pro investory staveb a pro vlastníky budov nebo společenství vlastníků.


Návrh
tezí vyhlášky, kterou se stanovují pravidla pro vytápění a dodávku teplé užitkové vody

(1) Vyhláška se vydává na základě zmocnění ze zákona o hospodaření energií.

(2) Pravidla pro vytápění a pro dodávku teplé užitkové vody budou do této vyhlášky převzata z vyhlášky č. 245/1995 Sb. ve znění vyhlášky č. 85/1998 Sb.



Návrh
tezí vyhlášky, kterou se stanoví podrobnosti účinnosti užití elektřiny při vytápění, větrání a přípravě teplé užitkové vody


(1) Vyhláška se vydává na základě zmocnění ze zákona o hospodaření energií.

(2) Předmětem vyhlášky je vymezení podmínek pro zajištění požadované účinnosti užití elektřiny při vytápění, větrání a přípravě teplé užitkové vody.

(3) Elektřina pro vytápění, větrání a přípravu TUV se přednostně používá v nezbytných ekonomicky a ekologicky zdůvodněných případech mimo dosah rozvodů plynu a CZT, v rozptýlené zástavbě a v historických jádrech měst.

(4) Při projektování, zřizování a provozování elektrotopných spotřebičů se respektuje optimální zařazení odběru těchto spotřebičů do denního diagramu zatížení elektrizační soustavy. Využívají zejména doby nízkého zatížení elektrizační soustavy se základní dobou odběru pro jednotlivé systémy:
a) klasické akumulační 8 h/den (není-li určeno jinak, v pásmu 21-07 h),
b) poloakumulační 10 až 14 h/den (21-07 h a max. pásmo 11 až 17 h),
c) smíšené - akumulační část 8h/den (21-07h) a přímotopná část až 6h/den (11-17 h),
d) přímotopné 18 až 20 h/den (s blokováním odběru 2x1 hodina v dopolední a odpolední energetické špičce pracovních dnů a s další možností operativního snížení odběru až 4 x 0,5 h/den).
Pro nové stavby a rekonstrukce elektrického vytápění budou přednostně používány systémy podle b) a c).

(5) Pro každé odběrné zařízení s elektrickým vytápěním, větráním a ohřevem TUV se stanoví připojovací podmínky včetně způsobu řízení a ovládání elektrotopných spotřebičů ještě před zahájením zpracování projektových dokumentací i dodavatelských a montážních prací.

(6) Vyhláška určuje energetické požadavky na vytápění budovy vyjádřené přípustnou celkovou tepelnou charakteristikou budovy qc (W.m-3.K-1), kterou představuje tepelná ztráta jednoho m3 vnitřního prostoru vztažená na 1 K rozdílu výpočtové vnitřní teploty a výpočtové venkovní teploty.
Celková tepelná charakteristika musí splňovat vztah: qc ~ qred,N
kde qred,N je požadovaná hodnota celkové tepelné charakteristiky budovy podle přílohy č. 1 této vyhlášky.
Nejnižší vnitřní povrchová teplota konstrukce budovy se stanoví podle ČSN 73 0540-2, čl. 3.1. Stavby musí současně splňovat požadavky na součinitele prostupu tepla a tepelný odpor konstrukce dle čl. 3.2 ČSN 73 0540-2.
Zkondenzované množství vodní páry uvnitř konstrukce se stanoví podle č. 4.1 ČSN 73 0540-2.
Požadavky normy budou v paragrafovém znění citovány.

(7) Tepelná ztráta vnitřních prostor vytápěné budovy uplatněná při stanovení celkové tepelné charakteristiky budovy se stanoví podle ČSN 06 0210. Podle této normy se určují také výpočtové vnitřní teploty ve vytápěných místnostech, které musí být zajištěny v průběhu otopného období v době od 6.00 do 22.00 v bytech, nebytových a společných prostorách a v průběhu provozní doby v ostatních vytápěných prostorách.
Výpočtové vnitřní teploty dle ČSN 06 0210 jsou uvedeny v příloze této vyhlášky.

(8) Každá elektrotopná soustava bude vybavena komplexní automatickou teplotní regulací vytápění a ohřevu TUV s omezením nebo přerušením dodávky tepla v mimoprovozní době.

(9) Požadavek na krytí potřeby tepla pro nucenou výměnu vzduchu bude doložen výpočtem při zahrnutí minimalizace výměny v souladu s hygienickými či pracovními podmínkami včetně využití (zpětné získávání) tepla z odváděného vzduchu, nebrání-li tomu technické nebo ekonomické podmínky.

(10) Vyhláška obsahuje hlavní ukazatele mezních tepelných ztrát v rozvodech tepla včetně akumulačních nádrží, zásobníků vody a armatur. Ukazatele jsou uvedeny v příloze č. 2 této vyhlášky.
Příloha č. 1


Hodnoty qred,N pro obytné a občanské budovy

Geometrická charakteristika budovy
qred, N ( W.m-3.K-1)

An/Vn ( m2/ m 3)
Požadovaná hodnota
Doporučená hodnota
Přípustná hodnota1)

0,2
0,23
0,17
0,37

0,3
0,31
0,23
0,48

0,4
0,38
0,29
0,57

0,5
0,44
0,33
0,66

0,6
0,49
0,38
0,73

0,7
0,54
0,41
0,80

0,8
0,58
0,45
0,85

0,9
0,62
0,48
0,91

1,0
0,66
0,51
0,96

1) Přípustná hodnota platí pro rekonstrukce


An je plocha konstrukcí chránících obestavěný prostor Vn proti vnějšímu prostředí v m3 stanovená ze vztahu:
An = A e + Apz /2
kde A e je plocha vnějších konstrukcí na rozhraní obestavěného prostoru a vnějšího vzduchu v m3,
Apz je plocha konstrukcí na rozhraní obestavěného prostoru a přilehlé zeminy (podlahy na terénu, stěny přilehlé k zemině) v m3,
Vn je obestavěný prostor vytápěné budovy v m3.

Příloha č. 2

Mezní tepelné ztráty v rozvodech tepla včetně akumulačních nádrží, zásobníků vody a armatur

systémy
% jmenovité kapacity zdroje tepla za 24 hodin

vytápění
5

ohřevu teplé užitkové vody
10


Doporučuje se využívat tepelně izolační materiály s minimální tepelnou vodivostí do 0,05W.m-1 . K-1 a u běžných vnitřních rozvodů tepla tlouštěk izolace na úrovni vnějšího průměru potrubí u všech rozvodů vytápění v nevytápěných prostorech a u rozvodů TUV.


Návrh
tezí vyhlášky, kterou se stanoví postup označování energetických spotřebičů pro domácnost energetickými štítky a zpracování technické dokumentace.



(1) Vyhláška se vydává na základě zmocnění ze zákona o hospodaření energií.

(2)Pro účely této vyhlášky se rozumí

a) specifickou prováděcí vyhláškou zvláštní právní předpis (zpravidla vyhláška ústředního orgánu státní správy), která podrobně specifikuje způsob označování energetickými štítky (dále je "štítkování") vymezených typů energetických spotřebičů (dále jen "spotřebič");

b) energetickým štítkem (dále jen "štítek) standardní informační nálepka s předepsanými přesně definovanými údaji pro určitý typ spotřebiče; jeho vzhled, barevné provedení, obsah a umístění na spotřebiči je určeno specifickou prováděcí vyhláškou;

c) informačním letákem soubor údajů (může mít formu tabulky) obsahující předepsané údaje pro určitý typ spotřebiče dané prováděcí vyhláškou;

d) štítkováním označování spotřebičů štítky s přesnými, obsažnými a porovnatelnými údaji o spotřebě elektrické energie a jiných významných zdrojů energie a vody a dalšími údaji charakterizujícími určitý typ spotřebiče; štítkování spotřebičů téhož typu má sloužit zejména k tomu, aby potenciální zákazníci získali objektivní a standardizovanou informaci o spotřebě energie a dalších významných zdrojích a tím i o jeho provozních nákladech ;

e) dovozcem fyzická nebo právnická osoba, která uvede na trh spotřebič z jiného státu nebo uvedení takového spotřebiče na trh zprostředkuje;

f) distributorem fyzická nebo právnická osoba, která spotřebiče prodává, jejich prodej zprostředkovává nebo jiným způsobem je poskytuje uživatelům, i když svou činností vlastnosti spotřebiče přímo neovlivňuje;

g) dodavatelem fyzická nebo právnická osoba, která spotřebič uvede na trh (tj. tuzemský výrobce nebo dovozce);

h) dalšími významnými zdroji jsou voda, chemikálie nebo jiné látky, jež spotřebič využívá při své funkci;

i) doplňkovou informací jakékoli další údaje mající vztah k funkci spotřebiče nebo napomáhající jeho hodnocení spotřeby energie či dalších významných zdrojů;

(3) Tato vyhláška se vztahuje na následující typy domácích spotřebičů:

a) automatické pračky prádla;
b) chladničky, mrazničky a jejich kombinace;
c) bubnové sušičky prádla;
d) pečící trouby;
e) myčky nádobí;
f) světelné zdroje;
g) elektrické ohřívače vody.

(4) Štítkem se prezentují pozornosti zákazníka informace o spotřebě elektrické energie, jiných forem energie, jiných významných zdrojů a doplňkové informace o spotřebiči určenému ke koupi, pronájmu, splátkovému prodeji či předvádění zákazníkovi.

(5) Podrobná specifikace štítku pro konkrétní typ spotřebiče se stanoví specifickou prováděcí vyhláškou.

(6) Technická dokumentace ke spotřebiči se vypracovává tak, aby poskytla dostatek informací k upřesnění údajů uvedených na štítku. Zahrnuje zejména:

a) jméno, obchodní značku a adresu dodavatele;
b) všeobecný popis výrobku, kterým se jednoznačně vymezuje typ, model, název spotřebiče (např. slovní či kódové označení spotřebiče);
c) informace o konstrukčních údajích, obrázky, případně grafická znázornění týkající se hlavních konstrukčních částí modelu, zejména těch, které významně ovlivňují jeho spotřebu energie;
d) záznamy o příslušných měřících zkouškách provedených na modelu zkušebními postupy harmonizovaných norem (pokud jsou k dispozici);
e) pokud jsou k dispozici hodnoty stejných údajů pro podobné modely, porovnání těchto údajů s jinými modely;
f) návod k obsluze.

(7) Spotřebič podléhající štítkování podle této vyhlášky se vybaví štítkem s předepsanými údaji podle příslušné specifické prováděcí vyhlášky k danému typu spotřebiče.

(8) Kromě štítku se poskytne informační leták se souborem údajů (může mít formu tabulky) obsahující předepsané údaje pro určitý typ spotřebiče dané specifickou prováděcí vyhláškou. Tyto údaje budou součást prospektů dodávaných se spotřebičem.

(9) Kdykoli se výrobek podléhající štítkování podle příslušné prováděcí vyhlášky předvádí zákazníkovi, připevní se štítek v českém jazyce na zřetelně viditelné místo určené ve specifické prováděcí vyhlášce k danému typu spotřebiče.

(10) Štítky jsou poskytovány distributorům zdarma, přičemž je možnost zvolit si vlastní režim dodávek, pokud nebude v rozporu se specifickou prováděcí vyhláškou. Pokud však distributor požádá o dodávku štítků, je dodavatel povinen bez prodlení tomuto požadavku vyhovět.

(11) Pokud se spotřebič nabízí v rámci zásilkového obchodu, prostřednictvím katalogu nebo jiným způsobem, z něhož vyplývá, že zákazník nebude mít možnost či zájem o předvedení spotřebiče, zákazník musí mít možnost dostat stejné informace, jaké jsou uvedeny na štítku, ještě před uzavřením smlouvy o prodeji spotřebiče.

(12) Ve specifické prováděcí vyhlášce se specifikuje:

a) přesné vymezení třídy spotřebičů, na které se vyhláška vztahuje;
b) normy a metody měření vedoucí k získání relevantních informací;
c) podrobnosti k technické dokumentaci;
d) vyhotovení, obsah štítku a umístění štítku;
e) rozsah a obsah souboru údajů na informačním letáku;
f) rozsah a obsah souboru údajů v případě prodeje podle § 5 této vyhlášky;
g) datum, od kterého platí specifická prováděcí vyhláška.



Návrh
tezí vyhlášky, kterou se stanoví postup označování světelných zdrojů pro domácnost energetickými štítky a zpracování technické dokumentace


(1) Vyhláška se vydává na základě zmocnění ze zákona o hospodaření energií.

(2) Tato vyhláška platí pro tyto elektrické světelné zdroje:
a) žárovky na síťové napětí;
b) halogenové žárovky na síťové napětí;
c) světelné zdroje s integrovaným předřadníkem;
d) zářivky pro všeobecné osvětlování;
e) jednopaticové zářivky.

(3) Tato vyhláška se týká shora uvedených světelných zdrojů i tehdy, nejsou-li určeny pro použití v domácnosti. Pokud je světelný zdroj součástí zařízení jež může být konečným uživatelem rozmontováno, za světelný zdroj se považuje ve smyslu této vyhlášky ta část zařízení, která emituje světlo.


(4) Vyhláška se netýká následujících světelných zdrojů:
a) se světelným tokem vyšším než 6500 lumen;
b) s příkonem nižším než 4 W;
c) reflektorových žárovek;
d) určených a prodávaných zejména pro užití s jinými energetickými zdroji jako jsou baterie;
e) produkující zejména záření mimo viditelný rozsah (400 až 800 nm);
f) prodávané jako součást výrobku, jehož hlavním účelem není osvětlování. Je-li světelný zdroj nabízen k prodeji, k pronájmu, nebo ke koupi na splátky samostatně, například jako náhradní díl, vyhláška platí i pro tento světelný zdroj.

(5) Světelné zdroje uvedené v odst.2 mohou být rovněž opatřeny štítky a informačním letákem se souborem údajů v souladu s vyhláškou, a to za podmínky, že pro tyto výrobky byly přijaty harmonizované normy měření v souladu s odst. 6.

(6) Způsob měření vyhláškou stanovených údajů, postup výběru vzorků a ověřování jejich deklarovaných hodnot je určen evropskou normou ČSN EN 50285. Tato norma uvádí zkušební podmínky a metody měření světelného toku, příkonu a života světelných zdrojů spolu s postupem ověřování deklarovaných hodnot. Ostatní parametry světelných zdrojů jsou uvedeny v příslušných normách pro požadavky na světelné zdroje (ČSN IEC 50(845), ČSN IEC 357, ČSN EN 60064, ČSN EN 60081, ČSN EN 60901, ČSN EN 60969).

(7) Technické normy uvedené v odst. 6 budou vydány Českým normalizačním institutem.

(8) Technická dokumentace podle § 11 zákona č
./
Sb., o hospodaření energií (resp. vyhlášky č.
Sb.) bude obsahovat:

a) jméno a adresu dodavatele;
b) všeobecný popis světelného zdroje dostačující pro jednoznačnou identifikaci;
c) údaje včetně výkresů, které zobrazují hlavní konstrukční částí vzorku, zejména těch, které významně ovlivňují jeho spotřebu energie;
d) zprávu o příslušných zkouškách měření vzorku podle zkušebních postupů uvedených v harmonizovaných normách podle § 1 odst. 4;
e) návod k obsluze.

(9) Štítek je specifikován v Příloze I této vyhlášky. Štítek v českém jazyce je umístěn nebo natištěn na kusovém balení světelného zdroje, nebo je k němu připojen. Viditelnost štítku nesmí být ničím omezena ani snížena. V Příloze 1 je též specifikován vzhled a provedení štítku pro velmi malé rozměry balení.

(10) Informační leták se souborem údajů o světelném zdroji a jeho provedení je specifikováno v Příloze II této vyhlášky.

(11) Pokud bude světelný zdroj za podmínek uvedených v Zákoně o hospodaření energií č.
Sb. (resp. ve vyhlášce č.
Sb.) nabízen v rámci zásilkového obchodu, v katalozích nebo jinou cestou, musí příslušná nabídka obsahovat všechny informace uvedené v souboru údajů v Příloze II této vyhlášky.

(12) Třída energetické účinnosti světelného zdroje, která je uvedená na štítku a v informačním letáku se souborem údajů, je stanovena podle Přílohy III.


(13) Povinnost označovat na území České republiky světelné zdroje štítky a informačním letákem se souborem údajů podle této vyhlášky vstupuje v platnost dnem
.
Příloha I

Štítek

1. Vyhotovení štítku
Štítek musí být zvolen z níže uvedeného provedení. Pokud štítek není vytištěn přímo na kusovém balení, ale je na něj nalepen jako samostatný štítek, nebo je k balení připojen, musí být v barevném provedení. Je-li použito černo-bílé provedení, má být tisk a podklad proveden v takových barvách, aby byla zajištěna čitelnost štítku.
Vzory barevného a nebarevného vzhledu štítku budou ve vyhlášce uvedeny.
Štítek musí obsahovat následující informace:
a) třídu energetické účinnosti světelného zdroje stanovenou podle Přílohy III. Tento ukazatel musí být umístěn v úrovni šipky odpovídající třídy,
b) světelný tok v lumenech, měřený v souladu se zkušebními postupy harmonizovaných norem,
c) příkon ve wattech, měřený v souladu se zkušebními postupy harmonizovaných norem,
d) průměrný jmenovitý život v hodinách, měřený v souladu se zkušebními postupy harmonizovaných norem .
Tam, kde jsou údaje specifikované pod body b),c) a d) kdekoliv na balení světelného zdroje, mohou být ze štítku vypuštěny. Tato informace může být uvedena i na krabici hromadného balení. V tomto případě může být štítek vybrán z níže uvedených provedení:

2. Tisk
Štítek musí být umístěn v orámování ohraničeném mezerou nejméně 5 mm, jak uvedeno. Tam, kde není na balení dostatek místa pro umístění štítku a ohraničující mezeru orámování, nebo kde pokrývalo více než 50% povrchu plochy největší strany balení, mohou být štítek a mezera zmenšeny, ale ne více než je požadováno pro splnění obou těchto podmínek. Nicméně v žádném případě nemůže být štítek zmenšen na více než 40% (z hlediska délky) své normalizované velikosti. Tehdy, kdy je balení příliš malé pro umístění i zmenšeného štítku, musí být tento připojen ke zdroji světla nebo k balení. Nicméně tam, kde je zobrazen štítek v plné velikosti spolu se zdrojem světla (např. připojen k vložce k balení, ve které je umístěn světelný zdroj), pak může být tento štítek na balení vynechán.

3. Použité barvy
Barevná verze:
CMYK - modrá, červená, žlutá, černá
Příklad: 07X0: 0% modrá, 70% červená, 100% žlutá, 0% černá

4. Šipky
A: X0X0
B: 70X0
C: 30X0
D: 00X0
E: 03X0
F: 07X0
G: X0X0

Obrysová barva: X070
Celý text je černě, pozadí je bílé.
Příloha II

informační leták se Souborem údajů

Soubor údajů na informačním letáku musí obsahovat údaje specifikované pro štítek v Příloze I(2) 1), a to:

1. Třídu energetické účinnosti světelného zdroje, stanovené v souladu s Přílohou III viz Příloha I(I) vyjádřenou stupnicí od A (nejlepší účinnost) po G (nejhorší účinnost). Pokud jsou tyto údaje poskytnuty formou tabulky, třída energetické účinnosti může být vyjádřena jinými prostředky, jasně definujícími stupnici účinnosti od A po G;
2. Světelný tok v lumenech viz Příloha 1(II);
3. Příkon ve wattech viz Příloha 1(III);
4. Průměrnou životnost v hodinách viz Příloha 1(IV).


1) Pokud není přiložen návod k použití, štítek dodávaný s výrobkem může být považován za informační leták se souborem údajů.

Příloha III

třída energetické účinnosti

Třída energetické účinnosti světelného zdroje musí být stanovena následovně:

Světelný zdroj je zařazen do třídy A když:

zářivky bez integrovaného předřadníku (takové, které vyžadují předřadník nebo měnič/střídač pro připojení k napájecí síti)



ostatní světelné zdroje



kde je světelný výkon světelného zdroje v lm
kde je příkon ve wattech

Jestliže není světelný zdroj zařazen do třídy A, referenční příkon bude vypočítán podle následujícího vztahu

když > 34 lm
když ~ 34 lm
kde je světelný výkon světelného zdroje v lm

Index energetické účinnosti je definován jako:


kde je příkon ve wattech

Třída energetické účinnosti je pak určena podle následující tabulky:

Třída energetické účinnosti
Index energetické účinnosti

B
EI < 60%

C
60% ~ EI < 80%

D
80% ~ EI < 95%

E
95% ~ EI < 110%

F
110% ~ EI < 130%

G
EI ~ 130%




Návrh
tezí vyhlášky, kterou se stanoví postup pro označování
automatických praček prádla
chladniček, mrazniček a jejich kombinací
bubnových sušiček prádla
pečících trub
myček nádobí
elektrických ohřívačů vody
energetickými štítky a zpracování technické dokumentace

(1) Vyhlášky se vydávají na základě zmocnění ze zákona o hospodaření energií.

(2) Vyhlášky jsou specifickými vyhláškami k vyhlášce, kterou se stanoví postup při označování energetických spotřebičů pro domácnost energetickými štítky a zpracování technické dokumentace.

(3) Vyhlášky budou v souladu s předpisy EU obsahovat potřebné údaje ve stejném stylu, jako je vyhláška pro štítkování světelných zdrojů.


© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz