Komise pro cenné papíry se vyjadřuje k některým nedostatkům právní úpravy kolektivního investování
Jak jsme již na stránkách Patria On-line informovali, s novou právní úpravou kolektivního investování obsaženou v zákoně č. 189/2004 Sb. , o kolektivním investování (dále jen „ZKI“) je spojena řada zásadních pochybností o možnosti vzniku investičních fondů. Nejzávažnější pochybnosti se při výkladu ZKI vyskytují zejména ohledně požadavku, aby vlastní kapitál investičního fondu činil v době udělení povolení k činnosti (tj. v době, kdy investiční fond ještě nevznikl) alespoň 300 000 Eur či požadavku, aby sídlo fondu bylo v době udělení povolení k činnosti na území České republiky.
Tyto pochybnosti si uvědomila i Komise pro cenné papíry (dále jen „Komise“), která připravila návrh stanoviska k některým otázkám vzniku investičních fondů a předložila jej dne 17. září 2004 k veřejné diskusi jako konzultační materiál s označením KM 21/2004 (dále jen „Stanovisko“). Komise již v samém úvodu Stanoviska výslovně vyjadřuje svůj názor, že je možné i podle současné právní úpravy ZKI založit investiční fond. Tento svůj názor opírá jak o text ZKI, tak o důvodovou zprávu k němu, ze kterých dle názoru Komise jednoznačně vyplývá, že má být umožněn vznik speciálních fondů, a to jak ve formě podílového fondu, tak právě i ve formě investičního fondu.
Komise se pak v dalším textu Stanoviska vyjadřuje k jednotlivým problematickým otázkám spojeným se vznikem investičního fondu. Ohledně vlastního kapitálu Komise zastává názor, že v případě nově zakládané, tj. dosud neexistující akciové společnosti, je vlastním kapitálem třeba rozumět splacený základní kapitál a případné emisní ážio po odečtení nákladů vzniklých v souvislosti se založením investičního fondu v celkové výši alespoň 300 000 Eur, a to s odkazem na definici „initial capital“ ve směrnici č. 85/611/EHS o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (v platném znění). Komise tak překonává za použití eurokonformního výkladu překážky vyplývající z národního právního předpisu.
Závěrem je třeba jen souhlasit s názorem vysloveným Komisí v jejím Stanovisku, že adresáti zákona mají právo na jednoznačně formulovanou právní normu. Doufejme proto, že si už i zákonodárce nedostatky nové právní úpravy uvědomil a přijme nutné legislativní změny, které přispějí ke zlepšení kapitálového trhu.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz