Vzhledem k přetrvávajícím nejasnostem a častým dotazům minoritních akcionářů na způsob určení ceny za účastnické cenné papíry v tzv. povinných nabídkách převzetí a ve veřejném návrhu smlouvy o koupi akcí podle § 183c, resp. 186a obchodního zákoníku (dále jen „odkupní cena“) vypracovala Komise pro cenné papíry (dále jen „Komise“) stanovisko, které má danou problematiku objasnit.

Nutno zdůraznit, že ačkoliv se jedná o nezávazné stanovisko bez právní síly, má takto publikovaný názor Komise pro zúčastněné osoby dalekosáhlý význam. Souhlas Komise je nutnou podmínkou k uskutečnění nabídky převzetí a veřejného návrhu smlouvy týkajících se kótovaných cenných papírů a Komise svým publikovaným stanoviskem dává zřetelně najevo, za jakých podmínek lze její souhlas očekávat. Již několikrát jsme ostatně byli svědky neschválení návrhu nabídky převzetí právě z důvodů špatně určené ceny za akcie cílové společnosti.

Stanovisko Komise charakterizuje jednotlivé veličiny určující výši odkupní ceny akcií a současně uvádí ilustrativní příklady. V případě povinné nabídky převzetí (tedy pokud akcionář dosáhne podílu na hlasovacích právech , který mu umožňuje společnost ovládat) ovlivňuje výši odkupní ceny jednak cena průměrná, kterou vypočítává Středisko cenných papírů jako vážený aritmetický průměr cen obchodů za posledních 6 měsíců. Dalším určujícím faktorem je cena prémiová, která vznikne pokud povinný akcionář nebo osoba jednající s ním ve shodě nabyli v posledních 6 měsících akcie za cenu vyšší než je cena průměrná. Upravená prémiová cena pak tvoří minimální cenovou hranici odkupu. V neposlední řadě rozhoduje cena určená znaleckým posudkem, který musí obsahovat ocenění standardními oceňovacími postupy. V takto nastavené struktuře se v prémiové ceně, která je rozhodujícím limitem pro výslednou odkupní cenu, zrcadlí speciální hodnota akcií společnosti pro povinného akcionáře a pro minoritní akcionáře, k jejichž ochraně celý institut povinné nabídky převzetí slouží, je zaručena odpovídající cenová nabídka.

Jinak je tomu ovšem dle názoru Komise v případě veřejného návrhu smlouvy o koupi akcií. Podstatou tohoto institutu je opět ochrana minoritních akcionářů, kterým je rozhodnutím valné hromady o vyřazení akcií z obchodování na oficiálním trhu výrazně omezena možnost s akciemi disponovat a zhodnotit tak svoji investici. Dle názoru Komise se i přes zákonný odkaz na přiměřené použití ustanovení o určení odkupní ceny při povinné nabídce převzetí nepoužijí ustanovení o tzv. prémiové ceně a společnost není oprávněna při zrušení kótace odkupovat akcie za cenu vyšší než je cena přiměřená hodnotě akcií doložená posudkem znalce. Komise to odůvodňuje povinností představenstva jednat s péčí řádného hospodáře a právem akcionářů, kteří nebyli adresáty veřejného návrhu smlouvy, domáhat se v takovém případě náhrady škody. Ochranu minoritních akcionářů Komise nezmiňuje.

Mohou tak nastat situace, kdy akcionář ovládající společnost nejprve na základě povinné nabídky převzetí odkoupí akcie od ostatních akcionářů za cenu stanovenou na základě ceny prémiové. Poté  prostřednictví valné hromady rozhodne o vyřazení akcií z obchodování na oficiálním trhu a ve veřejném návrhu smlouvy o koupi akcií stanoví cenu výrazně nižší. Pokud by se společnost rozhodla předejít případným žalobám akcionářů na doplacení a stanovila by odkupní cenu podle pravidel o ceně prémiové, Komise takový veřejný návrh neschválí. Bude zajímavé sledovat, jakým způsobem se k takovým případům postaví soudní praxe.