Po účinnosti transparenčního zákona řada akciových společností přistoupila k níže zmíněným způsobům jak zachovat v utajení faktického vlastníka akcie. K nejčastějším způsobům pro zachování anonymity majetkové struktury akciové společnosti dochází převážně těmito způsoby:

Zaknihování či imobilizace

K dosažení částečné anonymity vlastníka před veřejností lze dosáhnout již samotným zaknihováním akcií v Centrálním depozitáři či imobilizací akcií v bance, případně u obchodníka s cennými papíry. Informace o akcionářích, kteří jsou registrováni v Centrálním depozitáři či imobilizovali své akcie, nejsou automaticky veřejně přístupné. Přístup k těmto informacím je zaručen pouze orgánům činným v trestním řízení či finančním úřadům.

Svěřenský fond

Svěřenský fond upraven v § 1448 a násl. zákona č. 89/2014 Sb. , občanský zákoník („občanský zákon“) jako nový institut občanského práva, jenž se vytváří vyčleněním majetku z vlastnictví zakladatele tak, že ten svěří správci majetek k určitému účelu smlouvou, nebo pořízením pro případ smrti a svěřenský správce se zaváže tento majetek držet a spravovat. Dále zakladatel ustanoví oprávněné osoby, tzv. beneficienty, jimž se má ze svěřenského fondu plnit. Vzhledem k tomu, že majetek ve svěřenském fondu nikdo nevlastní, jak zakladatel, tak beneficienti mohou zůstat pro veřejnost anonymní. Pokud tedy akcionář jako zakladatel svěřenského fondu do tohoto fondu vloží akcie, důsledkem bude skrytí akcionářské struktury pro veřejnost. Vzhledem k tomu, že svěřenský fond je jako nový institut kritizován právě pro svou schopnost anonymizovat majetek, existují návrhy, aby novelou občanského zákona došlo k zrušení svěřenských fondů.

Správa cizího majetku

Právo umožňuje sjednat správu cizího majetku, jejímž předmětem by byly akcie. Správce pak spravuje akcie, včetně výkonu akcionářských práv vlastním jménem na cizí účet. Vymezení správy cizího majetku je upraveno v ustanovení § 1400 občanského zákona, podle něhož „Každý, komu je svěřena správa majetku, který mu nepatří, ve prospěch někoho jiného (beneficienta), je správcem cizího majetku“. V mnoha zemích tuto službu tradičně vykonávají advokáti, banky či poradenské společnosti. Důsledkem správy cizího majetku je ztížení dohledání faktického vlastníka akcií společnosti, za předpokladu, že je správce ohledně identity vlastníka spravovaného majetku vázán mlčenlivostí.

Zahraniční společník

Ztížení identifikace může být též důsledkem zahraniční entity v pozici akcionáře. Pokud je akcionářem zahraniční společnost ze státu, jehož právní systém a úřady neumožňují dohledat identitu vlastníka, pak náhrada akcií na majitele za akcie na jméno ve vlastnictví zahraniční společnosti nevede nutně ke zvýšení transparentnosti akcionářské struktury, pouze se tato netransparentnost posouvá o úroveň výše. Vzniká totiž mezinárodní struktura, která je v souladu s českým právem, neboť české právo plně uznává zahraniční entity jako akcionáře českých společností.

Bílý kůň

Naproti tomu nelegální cestou, jak dosáhnout anonymizace vlastnické struktury, je fiktivní vlastnictví akcií nastrčenými osobami, tzv. bílými koňmi. Pokud je důvodem použití tohoto prostředku vyhnutí se odpovědnosti či poškození práv třetích osob, je takové jednání zpravidla postižitelné trestním právem.

Snaha o zvýšení transparentnosti vlastníků akciových společností je jistě krokem správným směrem, neboť by měla vést ke zprůhlednění podnikatelského prostředí v České republice a k omezení prostoru pro případnou korupci. Nicméně, s odkazem na výše uvedené možnosti, které vedou ke ztížení identifikace vlastníků, je do velké míry ponecháno na samotných subjektech, zda takové zprůhlednění svých majetkových struktur budou akceptovat

Mgr. Jan Morávek

Mgr. Jan Jakl

CHSH Kališ & Partners s.r.o., advokátní kancelář

Týn 639/1
110 00  Praha 1 – Staré Město

Tel.: +420 221 111 711
Fax: +420 221 111 725
e-mail: office@chsh.cz
 

© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz