Informoval, že první konkrétní návrh změn by mohl být do 14 dnů, v konečné podobě by k projednání mohl být předložen do konce roku.

K zamýšlenému právu občana dovědět se, že byl odposloucháván, ministr už před začátkem řtvrteční schůzky novinářům řekl: "Bez tohoto práva nemá smysl jakoukoliv úpravu předkládat." Podle poslance ČSSD Stanislava Křečka pro ochranu občanských práv nemá smysl, zda se občan o svém odposlouchávání dozví. Proti takové úpravě by ale přesto nebyl.

Větší smysl má podle Křečka omezení počtu soudců, kteří by mohli odposlechy povolovat. Také by měla být větší evidence odposlechů a větší pravomoci státního zastupitelství v této věci, dodal.

Zelení by naopak právo občana dovědět se o tom, že byl odposloucháván, přivítali. "Zdá se nám, že situace, abychom se nad legislativními změnami zamýšleli, tu byla už dávno," uvedla poslankyně Strany zelených Kateřina Jacques.

Ministr se odvolal na odborné analýzy judikatury štrasburského soudu pro lidská práva. Z ní podle něj vyplývá, že by občan toto právo měl mít, i když proti němu odposlechy nebyly použity při soudním řízení. Diskusi ministr očekává o tom, jaký čas by měl uplynout mezi odposlechem a oznámením občanovi a zda by měl být vyrozuměn i ten, kdo byl odposloucháván proto, že hovořil se sledovanou osobou. Odborníci ministerstva budou podle Pospíšila zkoumat německé zákonodárství, ve kterém už toto právo je a Němci ho hodlají dále posilovat.

Diskuse o odposleších mezi odborníky a politiky je podle nejvyšší státní zástupkyně Renáty Vesecké na místě, protože už se o jejich rozsahu i o zveřejňování dlouho hovoří. Právo občana na to, aby se o odposlechu dověděl, podle Vesecké výrazně posílí kontrolu trestních orgánů a občanské svobody.

Může se podle Vesecké ale také stát, že u organizovaného zločinu a terorismu by mohlo být odhalování těchto aktivit zmařeno, a to v případech, kdy se nepodaří trestný čin objasnit. To by mohlo do budoucna ztížit odhalování takové trestné činnosti. Diskutovat je proto nutné o tom, v jakém rozsahu a kdy by bylo možné občany o odposleších informovat, uvedla.

"Čelíme organizovanému zločinu a rozhodně by žádná úprava neměla vést k tomu, aby ten nástroj pro sledování trestné činnosti, kterým jsou odposlechy, byl oslaben," soudí Křeček.

Nynější vláda předsedy ODS Mirka Topolánka se rozhodla novelu trestního zákona předložit kvůli kauze odposlechů politiků, novinářů a policistů, mimo jiné i současného ministra vnitra Ivana Langra (ODS).

Zdroj: ČTK