Při uzavírání kupní smlouvy si mohou smluvní strany sjednat i vedlejší ujednání, která mají povahu výhrad a podmínek.

Jako příklad je možno uvést kupř. právo zpětného prodeje, výhradu lepšího kupce nebo právě koupi na zkoušku.

Koupi na zkoušku výslovně upravuje § 471 a následující obchodního zákoníku (zák. č. 513/1991 Sb. , obchodního zákoníku).

Koupě na zkoušku vzniká  uzavřením kupní smlouvy s podmínkou, že kupující  do uplynutí zkušební  doby zboží schválí.  Není-li ve smlouvě zkušební doba  stanovena, má se za to,  že činí tři měsíce od uzavření smlouvy.

Účelem koupě na zkoušku je tedy ověření vlastností zakoupeného zboží po dobu zkušební doby, a to s následky lišícími se dle toho, zda kupující zboží převzal či ne. 

Nepřevzal-li  kupující zboží, má podmínka povahu odkládací. Odkládací podmínka znamená, že účinky kupní smlouvy nastanou teprve jejím splnění. Do jejího splnění je tedy smlouva platná a závazná pro její účastníky, avšak nemá žádné následky.  Podmínka  se  považuje  za  zmařenou, jestliže kupující  nesdělí   prodávajícímu  ve  zkušební   době,  že  zboží schvaluje.

Převzal-li  kupující zboží,  má podmínka povahu rozvazovací. Rozvazovací podmínka znamená, že na jejím splnění závisí, zda uzavřená kupní smlouva  ztratí své účinky. Pokud rozvazovací podmínka nenastane, bude kupní smlouva nadále platná a účinná a smluvním stranám z ní budou vznikat práva a povinnosti. K tomu, aby nastala rozvazovací podmínka je třeba, aby kupující zboží písemně ve zkušební době odmítl.

Závěrem je možné uvést, že pokud kupující zboží neschválí, má povinnost je nepoškozené vrátit. Jestliže kupující tuto podmínku nemůže splnit, ztrácí právo zboží odmítnout.