Krádež jako nejčastější trestný čin
Jak z vyplývá z četných statistik, které se zabývají strukturou kriminality v ČR a podílem jednotlivých trestných činu na celkové kriminalitě, je vůbec tím nejčastěji se vyskytujícím trestným činem krádež (podílí se asi 30%).
Jak z vyplývá z četných statistik, které se zabývají strukturou kriminality v ČR a podílem jednotlivých trestných činu na celkové kriminalitě, je vůbec tím nejčastěji se vyskytujícím trestným činem krádež (podílí se asi 30%).
Trestný čin krádeže je jako trestný čin proti majetku zařazen v IX. hlavě zvláštní části trestního zákona v ustanovení § 247. Toto ustanovení poskytuje ochranu zejména vlastnictví, ale je chráněno i držení věci a to ve své faktické podobě, tedy i držení neoprávněné. Předmětem krádeže jsou věci a to vždy věci cizí, protože není možné dopustit se krádeže na věci vlastní. Jde však o krádež, jestliže je předmětem útoku věc, kterou pachatel sice vlastní, ale pouze zčásti tj. lze se dopustit krádeže na věci, které je pachatel spoluvlastníkem. Předmětem krádeže může být také věc, která je ekvivalentem hodnoty. Jde např. o směnky, šeky, akreditivy a depozitní listy. V této souvislosti je třeba zmínit problematiku vkladní knížky jako předmětu krádeže. V současné době se uplatňuje velmi neuspokojivý přístup ke krádežím vkladních knížek, když odcizení vkladní knížky se považuje pouze za přípravu k trestnému činu krádeže a jako krádež je kvalifikován až výběr vkladu. Vzhledem k tomu, že příprava k trestnému činu je dle platné právní úpravy trestná jen v případě zvlášť závažných trestných činu, pokud tedy není na vkladní knížce vklad nejméně 200.000 Kč, je příprava beztrestná a odcizení vkladní knížky je pouze přestupkem.
Podle zákona je trestným ten, kdo si přisvojí cizí věc tím, že se jí zmocní a: způsobí tak škodu nikoli nepatrnou nebo čin spáchá vloupáním nebo bezprostředně po činu se pokusí uchovat si věc násilím či pohrůžkou bezprostředního násilí nebo čin spáchá na věci, kterou má jiný na sobě nebo při sobě nebo byl za takový čin v posledních třech letech odsouzen či potrestán (pachatel bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta, peněžitým trestem nebo propadnutím věci). Zákonodárce zdůrazňuje zákonný znak zmocnění se, který indikuje, že věc, která má být předmětem útoku je v moci někoho jiného než pachatele (pokud je předmětem útoku věc, která byla pachateli svěřena, šlo by nikoli o krádež, ale o zpronevěru).Vedle zmocnění se je dalším zákonným znakem i přisvojení si věci, které se vykládá jako vyloučení dosavadního vlastníka nebo držitele z držení věci.
Poměrně novým pojmem, který se v souvislosti s krádeží objevil, je krádež vloupáním, která je upravena v § 247 odst. 1 písm. b). Výklad pojmu vloupání nalezneme v samotném trestním zákoně a to v § 89 odst. 14, který vloupáním rozumí vniknutí do uzavřeného prostoru lstí (např. když se pachatel nechá uzamknout v objektu, aby tam mohl krást), nedovoleným překonáním uzamčení nebo překonáním jiné jistící překážky s použitím síly (např. plot, mříž apod.)
Trestný čin krádeže vyžaduje úmyslné zavinění, které se musí vztahovat i na přisvojení si věci. Je však nerozhodné, zda si pachatel chce odcizenou věc ponechat či ji chce zničit, darovat nebo s ní naložit jinak. Vyšší trestní sazba je stanovena v případech, že pachatel způsobí krádeží škodu nikoli malou (odnětí svobody na šest měsíců až tři léta nebo peněžitý trest) nebo ji spáchá jako člen organizované skupiny či způsobí značnou škodu nebo jiný závažný následek (odnětí svobody na dvě léta až osm let) nebo způsobí-li krádeží škodu velkého rozsahu (odnětí svobody na pět až dvanáct let).
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz