14. 9. 2018
ID: 108117upozornění pro uživatele
Kryptoměny z účetního a daňového hlediska
Kryptoměny zažívají v posledních letech výrazný boom. Aktuálně jich je již přes 1 500 druhů, přičemž asi nejznámější kryptoměnou je Bitcoin. Hlavním motivem pro jejich využívání je zachování anonymity držitele. V souvislosti se současnými legislativními požadavky se však anonymita vytrácí a například u Bitcoinu jsou veškeré transakce dohledatelné.
 |
Oficiálním platidlem není ovšem žádná z kryptoměn. Současně chybí i právní úprava, a to především v oblasti zdanění. Je tedy třeba vycházet ze současně platných daňových předpisů, které však situacím spojeným s kryptoměnami nejsou uzpůsobené. Lze tedy očekávat, že v dohledné době nastane ze strany finanční správy nová úprava daňových zákonů, která bude reflektovat aktuální potřeby vznikající v souvislosti s operacemi s kryptoměnami.
Základní pojmy týkající se kryptoměn
Fiat měna Reálná měna (ta, kterou se dá reálně platit – EUR, USD, CZK, apod.).
Směna kryptoměn Směna kryptoměny za fiat měnu.
Těžba kryptoměn Poskytování služeb třetím osobám za úplatu, kdy je předmětem služby ověřování prováděných transakcí.
Těžba v poolu Účastníci poskytují svůj výpočetní podíl nějakému třetímu subjektu, který pool obhospodařuje. Tato třetí osoba pak přerozděluje příjmy jednotlivým poskytovatelům výpočetního podílu.
Reklama
Nejprve je potřeba si specifikovat co vlastně pro finanční úřad kryptoměny znamenají. Vzhledem k povaze se nejedná ani o cenné papíry, ani platební prostředek. Kryptoměny jsou z pohledu daní považovány za nehmotnou, movitou a zastupitelnou věc. Správce daně toto stanovisko zakládá také na vyjádření České národní banky, že se nejedná o platební prostředek ani elektronické peníze. Toto zařazení finančního úřadu pak hraje důležitou roli v pohledu na zdanění a případná osvobození.
Předmětem daně jsou směny kryptoměn za fiat měnu, ale i směny za jinou kryptoměnu. Vychází se z definice předmětu daně z příjmů v § 3 odst. 2 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“): předmětem daně jsou příjmy peněžní, příjmy nepeněžní, ale i příjmy dosažené směnou.
Další postup zdanění poté záleží na tom, zda se jedná o jednorázový či pravidelný příjem a zda má daná osoba kryptoměny zahrnuty ve svém podnikání či jen tímto způsobem zhodnocuje svůj majetek jako fyzická osoba nepodnikatel. Předmětem daně je však také nákup zboží za kryptoměny. Podle § 3 odst. 2 ZDP se jedná o nepeněžní příjem, musí se zjistit hodnota nakoupeného zboží a ta bude následně zdaněna.
V situaci, kdy s kryptoměnami obchoduje fyzická osoba, nepodnikatel, zdaňuje své příjmy jako takzvané ostatní příjmy. V případě, že se jedná o jednorázovou (nepravidelnou) činnost, je možné zde využít osvobození takových příjmů do výše 30 tisíc korun za rok. Obecně se však operace s kryptoměnami nedají považovat za činnost nepravidelnou. Většinou totiž lidé obchodují soustavně a jedná se tak o činnost pravidelnou.
Pokud jsou uskutečňovány transakce s kryptoměnami v rámci obchodního majetku, jedná se o příjmy ze samostatně výdělečné činnosti. Také se zde budou zdaňovat činnosti s kryptoměnami, ke kterým je potřeba vlastnit živnostenské oprávnění. Pokud osoba pouze spravuje svoje vlastní prostředky nákupem a prodejem kryptoměn, není k tomu potřeba mít živnostenské oprávnění, jelikož tato činnost nesplňuje definici živnosti.
Pokud se však osoba bude zabývat těžbou kryptoměn, jedná se již o činnost poskytování služeb, která do povinnosti mít živnostenské oprávnění spadá. Bude se jednat o živnost volnou.
Výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů však může být často problém stanovit. Každý bitcoin či jinou kryptoměnu jsme totiž nakoupili za jinou cenu. Jsou zde tedy dvě možnosti jak výdaje stanovit. První z nich je metoda FIFO (First in First out) – zde si jako výdaj lze uplatnit pořizovací cena tak, jak nákup kryptoměn postupoval. „Vyskladňují“ se tedy kryptoměny, které máme „na skladě“ nejdéle, a to v ceně jejich nákupu. Druhou možností je využití váženého aritmetického průměru. Zde se vypočítá průměrná hodnota, za kterou jsme všechny aktuálně držené kryptoměny nakoupily a výdej bude probíhat právě touto průměrnou hodnotou.
Kryptoměny a daň z přidané hodnoty
U daně z přidané hodnoty je situace o něco jednodušší, a to vzhledem k tomu, že zákon o DPH je harmonizován v rámci celé Evropské unie.
Směna kryptoměn je předmětem daně z přidané hodnoty, protože se jedná o provozování služby směny za úplatu. Tuto činnost však lze zařadit coby činnost finanční, která je od daně osvobozena bez nároku na odpočet daně.
Samotná těžba kryptoměn je činností, která není předmětem daně z přidané hodnoty. Toto vychází ze stanoviska Soudního dvora EU, podle kterého se o předmět DPH jedná, pokud existuje jednoznačná spojitost mezi poskytnutou službou a přijatou úplatou. Těžba kryptoměn však často skončí bez výsledku a získání odměny za tuto činnost je čistě náhodné.
Od 1. července 2017 se do legislativy týkající se DPH dostaly kryptoměny v podobě ručení za daň. Od této chvíle stát rozšířil institut ručení za daň, a to v případě, že odběratel zaplatí za zboží nebo služby v některé z virtuálních měn.
Problematikou mimo DPH, která však vzdáleně s DPH souvisí, je problematika EET. V Metodickém pokynu k aplikaci zákona o evidenci tržeb vydaném Generálním finančním ředitelstvím (2016) je blíže rozepsán § 5 písm. d) zákona č. 112/2016 Sb. , o evidenci tržeb. Zde je uvedeno, že povinnost evidence EET vzniká i platbou v jiných formách, a to včetně plateb ve virtuálních měnách.
Kryptoměny a účetní pohled
Také v účetnictví je problematika kryptoměn nejasná. V současné době doporučovaný způsob je, aby se kryptoměny účtovaly jako zásoby. Spekuluje se však také o zařazení jako cenné papíry, nehmotný majetek nebo dokonce jako ceniny. Jednotná právní úprava však aktuálně neexistuje. Ministerstvo financí také prosazuje, aby se v případě snížení hodnoty kryptoměn vytvářely opravné položky.
Problematické také může být doložení zůstatků účtů s kryptoměnami při účetní závěrce. Zůstatek účtu by měl souhlasit se zůstatkem na výpisu z elektronické peněženky. Ne u všech typů kryptoměn však tato peněženka existuje, a tak je potřeba mít alespoň čestné prohlášení dané osoby a nebo mít výpis z burzy. To je však editovatelný excelový soubor, a proto je možné, že takový dokument nemusí obstát před kontrolou z finančního úřadu.
Oceňování kryptoměn se řídí běžnou právní úpravou. Při nákupu kryptoměn je tedy použita pořizovací cena (cena pořízení + vedlejší pořizovací náklady). Při vyskladnění je pak hodnota vydávané kryptoměny oceněna buď váženým aritmetickým průměrem nebo metodou FIFO.
Závěr
Celkově lze říci, že problematika nákupů, prodejů či jiných operací s kryptoměnami je oblastí, která zatím oporu v české legislativě příliš nemá. Tento stav se dá přisuzovat rychlému vývoji, na který legislativci zatím nestačili reagovat, proto je třeba se řídit obecnými právními předpisy. Operace s kryptoměnami jsou však natolik specifické, že je možné si často jednu situaci vyložit z více úhlů pohledu a mohou tak vznikat jisté rozdíly. Jednotlivé nejasné případy tak v případě kontroly může rozhodnout pouze soud.
Ing. Milan Mareš
daňový poradce
Associate Partner
Květná 178/34
603 00 Brno
Tel.: +420 530 300 500
e-mail: bruenn@roedl.com
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
