Tímto článkem bych rád upozornil na důsledky novely obchodního zákoníku ve vztahu k rozhodování jediného akcionáře v působnosti valné hromady.

Novela obchodního zákoníku nebyla ještě všemi zainteresovanými dostatečně vstřebána, a to s ohledem na její rozsah, nicméně, zákonodárce se ani v případě novely obchodního zákoníku nevyvaroval legislativních přešlapů.
Ustanovení §190 odst.1 upravuje formu rozhodnutí jediného akcionáře při výkonu působnosti valné hromady s tím, že forma notářského zápisu se vyžaduje pouze v případech uvedených v §186 odst. 5 obchodního zákoníku. Ustanovení tak řeší situaci jednočlenné akciové společnosti.
V původním znění obchodního zákoníku obsahoval §186 odst. 5 ustanovení o tom, že o rozhodnutích podle odstavce 2 a 4 musí být pořízen notářský zápis. Uvedený požadavek znamenal, že forma notářského zápisu se při rozhodování jediného akcionáře v působnosti valné hromady vyžadovala v případě rozhodnutí, která vyžadovala kvalifikovanou většinu.
V novelizovaném znění obchodního zákoníku najdeme v §186 odst. 5 ustanovení o tom, že k rozhodnutí valné hromady se vyžaduje i souhlas všech akcionářů, jejichž akcie se mají spojit. Původní odstavec 5 se nachází v novelizovaném znění obchodního zákoníku v odstavci 6 a je rozšířen ustanovení, že notářský zápis o změně stanov musí obsahovat též schválený text změny stanov.
Z uvedeného plyne, že stávající obchodní zákoník vyžaduje formu notářského zápisu při rozhodování jediného akcionáře v působnosti valné hromady pouze v případě rozhodování o spojení akcií.
Lze se domnívat, že stávající stav vznikl na základě legislativní nedůslednosti zákonodárce a že bude v nejbližší době upraven další novelou obchodního zákoníku. Zákonodárci se tak opět nepovedlo ochránit akcionáře dostatečným způsobem a otevřel další cestu k pochybným podnikatelským aktivitám.

© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz