Licenční smlouva k předmětům průmyslového vlastnictví, (§508  Obch.z) zakládá závazkově právní vztah, v němž poskytovatel  opravňuje nabyvatele ve sjednaném rozsahu a na sjednaném území  k výkonu práv z průmyslového vlastnictví. Nabyvatel se za to  zavazuje poskytovateli k poskytování určité úplaty nebo jiné  majetkové hodnoty. Smlouva vyžaduje písemnou formu. Kromě určení smluvních stran jsou podstatnými částmi smlouvy: určení  předmětu licence, rozsah výkonu práv, území výkonu práv, úplata  nebo poskytnutí jiné majetkové hodnoty.

Smlouvou se tedy na nabyvatele práva k nehmotným statkům nepřevádějí, nýbrž mu smlouva pouze umožňuje, aby vykonával některá práva, která po dobu  trvání smlouvy zůstávají i nadále ve vlastnictví poskytovatele.  Povinností nabyvatele licence bude především zapsat poskytnutí  licence do příslušného rejstříku (vyžaduje-li to zvláštní  předpis v souvislosti s tím, o jaké právo se jedná), a  poskytnuté právo vykonávat, je-li to nutné pro jeho trvání.  Zvláštní povinností nabyvatele je povinnost zachovávat mlčenlivost o podkladech a informacích, které získal od poskytovatele  v souvislosti s výkonem licence.

Tato povinnost nabyvateli trvá  i po zániku smlouvy, a to až do doby, kdy se informace takto  získané stanou obecně známými. Poskytovatel je povinen tyto  podklady a informace nabyvateli poskytnout, je-li to třeba  k výkonu poskytovaných práv. Povinností poskytovatele je především po dobu trvání smlouvy právo udržovat, pokud to povaha  práva vyžaduje. Zákon dále stanoví, že poskytovatel je i nadále  oprávněn k výkonu práva, které je předmětem smlouvy a spolu  s tím je i oprávněn poskytovat výkon práva dalším osobám. Nabyvatel naproti tomu k přenechání výkonu práva jiným osobám  oprávněn není.

Toto ustanovení má však dispozitivní povahu a  strany se mohou ve smlouvě od něj odchýlit. Není tedy vyloučeno  poskytnutí výhradní licence. Je-li nabyvatel omezován ve výkonu  práva jinými osobami nebo zjistí-li, že jiné osoby toto právo  porušují, je povinen bez zbytečného odkladu podat o tom zprávu  poskytovateli. Ten je povinen bez zbytečného odkladu učinit  potřebná právní opatření k ochraně výkonu nabyvatelova práva.  Při těchto opatřeních musí nabyvatel poskytovateli poskytnout  potřebné spolupůsobení.

Nebyla-li smlouva sjednána na dobu  určitou, lze ji vypovědět. Nestanoví-li smlouva jinou výpovědní  lhůtu, nabývá výpověď účinnosti uplynutím jednoho roku od konce  kalendářního měsíce, v němž byla výpověď doručena druhé straně.