Naproti tomu zcela nežádoucí je, aby příbuzenské a partnerské vazby zasahovaly do kontrolních mechanismů podniku (aby např. manželka pracovala jako účetní nebo skladnice a manžel jako kontrolor). Zákaz zaměstnávání manželů nebo jiných osob blízkých (tj. zejména sourozenců a příbuzných v pokolení přímém – dětí, vnuků, rodičů, prarodičů) na jednom pracovišti nebo v určitých organizačních vazbách podniku může stanovit zaměstnavatel ve vnitřním předpisu.

Pracovně-právní vztah však nemůže vzniknout mezi manžely. (§ 269 zákona č. 65/1965 Sb. , zákoník práce, v platném znění) Zákoník práce tedy zakazuje, aby manžel přijal do pracovního poměru svého manžela resp. s ním uzavřel dohodu o pracích konaných mimo pracovní poměr. Je ale možné, aby manžel přijal svého partnera do pracovního poměru např. k obchodní společnosti, v níž sám působí ve funkci statutárního orgánu (např. jako jednatel společnosti s ručením omezeným), neboť pracovní poměr je pak sjednán nikoliv mezi manžely, nýbrž mezi obchodní společností a jedním z manželů. Manžel se může účastnit na podnikání druhého manžela též jako spolupracující osoba nebo společník obchodní společnosti apod. Pro zaměstnávání jiných osob blízkých než manželů zákoník práce žádná omezení nestanoví.

autor pracuje jako podnikový právník