8. 3. 2001
ID: 2538upozornění pro uživatele
Mediální komise sněmovny projedná návrh zákona o vysílání
Sněmovní komise pro sdělovací prostředky se bude zabývat vládním i poslaneckým návrhem nového zákona o rozhlasovém a televizním vysílání.
Sněmovní komise pro sdělovací prostředky, která dnes zahájí své dvoudenní zasedání, se bude mimo jiné zabývat vládním i poslaneckým návrhem nového zákona o rozhlasovém a televizním vysílání. Zatímco vládní předloha má pouze jediný cíl - sladit v této oblasti českou legislativu s právem EU, poslanecký návrh míří dál. Chce například do určité míry umožnit křížení vlastnictví v médiích a nově upravit také udělování licencí či postavení rady pro vysílání.
Poslanci budou diskutovat i o tom, zda do zákona zapracovat ustanovení, podle kterého by provozovatelé měli nárok na jedno automatické prodloužení licence.
Jeden z autorů poslaneckého návrhu Miloslav Kučera (ČSSD) považuje za vůbec nejdůležitější přínos této předlohy vyjasnění a přesnou definici legislativních pojmů. Podle něj by tak mohly odpadnout výtky, že rada pro vysílání někdy rozhoduje o licencích a pokutách spíše na základě své libovůle. Uvedl, že například podmínky pro udělení pokuty by měly být vymezeny tak přesně, že prostor pro volný výklad radních zmizí.
Komise by se dnes měla zabývat rovněž vládním návrhem menšinového zákona a přechodem na digitální vysílání.
V pátek se poslanci mají setkat s prozatímním ředitelem České televize (ČT) Jiřím Balvínem. Kateřina Dostálová (ODS) již dříve řekla, že poslanci by mu při jednání měli "oficiálně a podle všech regulí...přetlumočit všechny stížnosti občanů a informovat se na stav v ČT". Kučera ovšem soudí, že stížnostmi by se komise zabývat neměla, protože standardních 100 dní hájení musí platit i pro Balvína. Balvín řekl, že raději by s ním hovořil třeba o rozpočtovém provizoriu, ve kterém se televize nachází.
Současná právní úprava je jako nevyhovující hodnocena především ze strany Evropské unie. Zákon, kterým se mění zákon č. 468/1991 Sb. , o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "novela zákona"), by tedy měl být významným krokem směrem k harmonizaci právních předpisů v této oblasti s právem Evropských společenství. Platný zákon např. zcela postrádá úpravu obligatorní podpory evropské tvorby a evropské nezávislé a současné tvorby, jak to vyžadují nejen příslušné právní předpisy Evropských společenství, ale i Evropská úmluva o přeshraniční televizi (Úmluva Rady Evropy č.132), sjednaná ve Štrasburku dne 5. května 1989, ve znění Protokolu pozměňujícího Evropskou úmluvu o přeshraniční televizi ze dne 9. září 1998 (dále jen "Úmluva"). Nekompatibilita českého mediálního práva s právem Evropských společenství a s Úmluvou se ještě prohloubila poté, co byla směrnice č. 89/552/EHS o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících provozování televizního vysílání, novelizována směrnicí č. 97/36/ES v roce 1997 (dále jen "Směrnice").
Naléhavou potřebu přijetí příslušných harmonizačních ustanovení potvrdily i nedávno zveřejněné závěry zprávy Evropské komise o připravenosti kandidátských zemí na vstup do EU, poukazující m.j. na nedostatečnou připravenost České republiky v oblasti audiovize.
Novela zákona je potřebná rovněž proto, že Česká republika dosud jako jedna z posledních evropských zemí nepřistoupila k ratifikaci Úmluvy. K podpisu Úmluvy Českou republikou došlo 7. května 1999 a její ratifikace je možná až po změnách platné právní úpravy provozování rozhlasového a televizního vysílání.
Cílem navrhované úpravy je dosažení plné kompatibility zákona č. 468/1991 Sb. , o provozování rozhlasového a televizního vysílání s právem ES.
V souladu se Směrnicí a Úmluvou byl v návrhu novely zákona upřesněn pojem "rozhlasové a televizní vysílání" a v souvislosti s tím byl nově definován také "provozovatel vysílání" tak, aby mezi jeho základní pojmové znaky náležela redakční odpovědnost za sestavování původního programu.
V souladu s předpokládaným přistoupením České republiky k Evropské unii a s tím souvisejícími mezinárodními závazky České republiky se nově zavádí podpora evropské tvorby a evropské nezávislé a současné tvorby v televizním vysílání, přičemž je v maximální možné míře využito flexibility, která je v příslušných mezinárodních dokumentech vyjádřena.
V oblasti reklamy se nově konstituuje zejména teleshopping, jako zvláštní forma reklamního vysílání, která se v souladu s předpokládanými mezinárodními závazky České republiky podstatně liberalizuje.
Reklama v rozhlase a v televizi je pouze jednou z možností provádění reklamy. K regulaci reklamy ve všech jejích formách je určen zákon č. 40/1995 Sb. , o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb. , o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon má být za účelem přizpůsobení právní úpravy reklamy příslušným směrnicím ES rovněž novelizován. S ohledem na tuto skutečnost by měl zákon o provozování rozhlasového a televizního vysílání upravovat pouze problémy specifické pro oblast vysílání s tím, že obecná úprava týkající se reklamy bude obsažena v novelizovaném zákoně o regulaci reklamy.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
Poslanci budou diskutovat i o tom, zda do zákona zapracovat ustanovení, podle kterého by provozovatelé měli nárok na jedno automatické prodloužení licence.
Jeden z autorů poslaneckého návrhu Miloslav Kučera (ČSSD) považuje za vůbec nejdůležitější přínos této předlohy vyjasnění a přesnou definici legislativních pojmů. Podle něj by tak mohly odpadnout výtky, že rada pro vysílání někdy rozhoduje o licencích a pokutách spíše na základě své libovůle. Uvedl, že například podmínky pro udělení pokuty by měly být vymezeny tak přesně, že prostor pro volný výklad radních zmizí.
Komise by se dnes měla zabývat rovněž vládním návrhem menšinového zákona a přechodem na digitální vysílání.
V pátek se poslanci mají setkat s prozatímním ředitelem České televize (ČT) Jiřím Balvínem. Kateřina Dostálová (ODS) již dříve řekla, že poslanci by mu při jednání měli "oficiálně a podle všech regulí...přetlumočit všechny stížnosti občanů a informovat se na stav v ČT". Kučera ovšem soudí, že stížnostmi by se komise zabývat neměla, protože standardních 100 dní hájení musí platit i pro Balvína. Balvín řekl, že raději by s ním hovořil třeba o rozpočtovém provizoriu, ve kterém se televize nachází.
Současná právní úprava je jako nevyhovující hodnocena především ze strany Evropské unie. Zákon, kterým se mění zákon č. 468/1991 Sb. , o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "novela zákona"), by tedy měl být významným krokem směrem k harmonizaci právních předpisů v této oblasti s právem Evropských společenství. Platný zákon např. zcela postrádá úpravu obligatorní podpory evropské tvorby a evropské nezávislé a současné tvorby, jak to vyžadují nejen příslušné právní předpisy Evropských společenství, ale i Evropská úmluva o přeshraniční televizi (Úmluva Rady Evropy č.132), sjednaná ve Štrasburku dne 5. května 1989, ve znění Protokolu pozměňujícího Evropskou úmluvu o přeshraniční televizi ze dne 9. září 1998 (dále jen "Úmluva"). Nekompatibilita českého mediálního práva s právem Evropských společenství a s Úmluvou se ještě prohloubila poté, co byla směrnice č. 89/552/EHS o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících provozování televizního vysílání, novelizována směrnicí č. 97/36/ES v roce 1997 (dále jen "Směrnice").
Naléhavou potřebu přijetí příslušných harmonizačních ustanovení potvrdily i nedávno zveřejněné závěry zprávy Evropské komise o připravenosti kandidátských zemí na vstup do EU, poukazující m.j. na nedostatečnou připravenost České republiky v oblasti audiovize.
Novela zákona je potřebná rovněž proto, že Česká republika dosud jako jedna z posledních evropských zemí nepřistoupila k ratifikaci Úmluvy. K podpisu Úmluvy Českou republikou došlo 7. května 1999 a její ratifikace je možná až po změnách platné právní úpravy provozování rozhlasového a televizního vysílání.
Cílem navrhované úpravy je dosažení plné kompatibility zákona č. 468/1991 Sb. , o provozování rozhlasového a televizního vysílání s právem ES.
V souladu se Směrnicí a Úmluvou byl v návrhu novely zákona upřesněn pojem "rozhlasové a televizní vysílání" a v souvislosti s tím byl nově definován také "provozovatel vysílání" tak, aby mezi jeho základní pojmové znaky náležela redakční odpovědnost za sestavování původního programu.
V souladu s předpokládaným přistoupením České republiky k Evropské unii a s tím souvisejícími mezinárodními závazky České republiky se nově zavádí podpora evropské tvorby a evropské nezávislé a současné tvorby v televizním vysílání, přičemž je v maximální možné míře využito flexibility, která je v příslušných mezinárodních dokumentech vyjádřena.
V oblasti reklamy se nově konstituuje zejména teleshopping, jako zvláštní forma reklamního vysílání, která se v souladu s předpokládanými mezinárodními závazky České republiky podstatně liberalizuje.
Reklama v rozhlase a v televizi je pouze jednou z možností provádění reklamy. K regulaci reklamy ve všech jejích formách je určen zákon č. 40/1995 Sb. , o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb. , o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon má být za účelem přizpůsobení právní úpravy reklamy příslušným směrnicím ES rovněž novelizován. S ohledem na tuto skutečnost by měl zákon o provozování rozhlasového a televizního vysílání upravovat pouze problémy specifické pro oblast vysílání s tím, že obecná úprava týkající se reklamy bude obsažena v novelizovaném zákoně o regulaci reklamy.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
