Stávající právní úprava písemného vysvětlení nabídek způsobuje v praxi výkladové nejasnosti a judikatura tak bývá často stavěna před otázku nalezení hranice mezi ještě přípustným vysvětlením informací a dokladů v nabídce a již nepřípustným doplněním, resp. změnou nabídek. Z dosavadních rozhodnutí je přitom velmi obtížné vyvodit nějaká obecná pravidla, obzvláště za situace, kdy na některé případy mají správní soudy a Úřad pro ochranu hospodářské soutěže („ÚOHS“) naprosto opačný pohled. Dosud není např. jednoznačné, zda lze v rámci tohoto institutu „vysvětlit“ předloženou listinu o bankovní záruce, která sice v nabídce obsažena je (a tedy by ji bylo možné vysvětlit), anebo by se v případě jakýchkoliv doplňujících informací o obsahu této listiny již jednalo o nepřípustné doplnění nabídky. Poměrně striktně odmítá ÚOHS např. doplnění dalšího subdodavatele do seznamu subdodavatelů v nabídce[2].

Ve snaze předejít posuzování sporných situací v nabídkách uchazečů zadavatelé v praxi preventivně stanovují v zadávacích podmínkách prioritu dokumentů v případě rozporů v nabídce (např. přednost návrhu smlouvy).

Nová právní úprava ZZVZ ve znění, v jakém byl návrh předložen Poslanecké sněmovně, je v této otázce více flexibilnější. Ačkoli návrh ZZVZ neopouští obecné pravidlo, že „po uplynutí lhůty pro podání nabídek nemůže být nabídka měněna“, na rozdíl od stávající právní úpravy upravuje výslovnou výjimku z tohoto pravidla, když výslovně uvádí, že „nabídka však může být doplněna na základě žádosti podle odstavce 1 (tj. žádost zadavatele o objasnění nebo doplnění nabídky) o údaje, doklady, vzorky nebo modely, které nebudou hodnoceny podle kritérií hodnocení. Doplnění údajů týkajících se prokázání splnění podmínek účasti se za změnu nabídky nepovažují. Skutečnosti rozhodné pro posouzení splnění podmínek účasti mohou nastat i po uplynutí lhůty pro podání nabídek.“ Důvodová zpráva k ZZVZ pak uvádí, že „po uplynutí lhůty pro podání nabídek nesmí být nabídka účastníkem zadávacího řízení jakkoliv měněna. Může být však doplněna o údaje, doklady, vzorky nebo modely, jestliže tyto nejsou předmětem hodnocení v rámci kritérií hodnocení. Za takové doplnění zákon považuje doplnění údajů souvisejících s prokázáním splnění podmínek účasti.“

Podle našeho názoru tak bude možné doplnit např. chybějící seznam subdodavatelů anebo subdodavatele do takového seznamu (např. v důsledku doplňování kvalifikace) přidat, doplnit bankovní záruku nebo její obsah, harmonogram prací či další technické a obchodní podmínky, pokud nejsou předmětem hodnocení. Je samozřejmé, že v případě, kdy se zadavatel rozhodne hodnotit nabídky např. podle termínů realizace dle předloženého harmonogramu prací, nebude objasnění nebo doplnění harmonogramu přípustné.

ZZVZ také nově výslovně připouští možnost opravit položkový rozpočet za předpokladu, že tím nebude dotčena celková nabídková cena nebo jiné kritérium hodnocení. Podle důvodové zprávy k ZZVZ tak budou zadavatelé moci připustit změnu položkového rozpočtu, včetně ocenění dosud neoceněných položek nebo změny položek, které oceněny byly, a to za podmínky, že takové změny neovlivní celkovou nabídkovou cenu nebo hodnocení nabídek.

Uvažovaná změna právní úpravy posouzení nabídek bude dle našeho názoru prospěšná pro zadavatele i dodavatele. Zároveň je třeba odmítnout, že by v důsledku této novinky docházelo ke zvýhodňování těch účastníků zadávacího řízení, kteří přípravu své nabídky podcení, neboť půjde o zákonem předvídaný, a tudíž dovolený postup při posouzení nabídek. Ze strany účastníků zadávacího řízení navíc nelze při přípravě nabídek na možnost doplnění dokladů do nabídky spoléhat. Obdobně jako u stávající úpravy v § 59 odst. 4 ZVZ je totiž třeba mít na paměti, že se jedná o možnost (nikoliv povinnost) zadavatele k objasnění či doplnění nabídky vyzvat, přičemž této možnosti se ze strany účastníků zadávacího řízení nelze dovolávat. Výzvy k objasnění nabídky by se podle našeho názoru (analogicky ke stávající rozhodovací praxi) bylo možné domáhat pouze v případě, kdy by postupem zadavatele došlo k porušení základních zásad zadávacího řízení (tj. v případech, kdy by zadavatel některého z uchazečů vyzval k objasnění nabídky, zatímco jiného by bez možnosti objasnění vyloučil).

Oproti stávající právní úpravě a rozhodovací praxi představuje ZZVZ novou možností objasnění a doplnění dokladů v nabídce nemajících vliv na hodnocení výrazný posun při posouzení nabídek. V důsledku nové právní úpravy v ZZVZ by se mělo předejít zbytečným vyloučením účastníků zadávacího řízení z důvodů jejich formálních pochybení při sestavování nabídek.

Mgr. Romana Derková,
advokátka

Mgr. Mária Vaňová,
advokátní koncipientka

Havel, Holásek & Partners s.r.o., advokátní kancelář

Florentinum
Na Florenci 2116/15
110 00 Praha 1

Tel.: +420 255 000 111
Fax: +420 255 000 110
e-mail: office@havelholasek.cz

--------------------------------------------------------------------------------
[1] Povinnými součástmi nabídky dle § 68 odst. 3 ZVZ jsou a) seznam statutárních orgánů nebo členů statutárních orgánů, kteří v posledních 3 letech od konce lhůty pro podání nabídek byli v pracovním, funkčním či obdobném poměru u zadavatele, b) má-li dodavatel formu akciové společnosti, seznam vlastníků akcií, jejichž souhrnná jmenovitá hodnota přesahuje 10 % základního kapitálu, vyhotovený ve lhůtě pro podání nabídek, a c) prohlášení uchazeče o tom, že neuzavřel a neuzavře zakázanou dohodu podle zvláštního právního předpisu v souvislosti se zadávanou veřejnou zakázkou.
[2] K doplnění seznamu subdodavatelů viz např. rozhodnutí ÚOHS  rozhodnutí ÚOHS č. j. ÚOHS-S58/2013/VZ-9187/2013/512/MVy ze dne 17. 5. 2013.

© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz