Mimosoudní řešení sporů o doménová jména „.cz“
Namísto řešení sporu o doménové jméno v doméně „.cz“ v rámci klasického civilního soudního řízení mají účastníci možnost využít alternativní způsob řešení sporu před Rozhodčím soudem při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky („Rozhodčí soud“). Cílem tohoto příspěvku je přiblížit možnost řešit doménový spor touto cestou a stručně shrnout související specifika.
Řešení doménových sporů
Pokud jakákoli osoba („navrhovatel“) zjistí, že jiná osoba („držitel“) má zaregistrováno doménové jméno v doméně „.cz“, které je shodné či zaměnitelné s chráněným označením[1], ke kterému má navrhovatel práva, má navrhovatel možnost se proti takovéto registraci doménového jména držitelem bránit před příslušnými soudy či prostřednictvím mimosoudního řešení sporu.
V případě, že se navrhovatel rozhodne pro řešení tzv. doménového sporu mimosoudní cestou, nabízí se mu řešení sporu podle Pravidel ADR a Řádu pro řešení sporů o domény „.cz“ vydaného Rozhodčím soudem („Řád“). Řešení sporu v takovém případě probíhá elektronicky, bez fyzické přítomnosti stran, a to na online platformě provozované Rozhodčím soudem[2]. Spor je rozhodován nezávislým expertem, resp. na žádost kterékoli ze stran sporu panelem tří expertů, kteří jsou pro tyto účely zapsáni na listině expertů vedené Rozhodčím soudem.
Pravidla ADR i Řád zdůrazňují, že řešení sporu není rozhodčím řízením ve smyslu zákona č. 216/1994 Sb. , o rozhodčím řízení a výkonu rozhodčích nálezů a neuplatňují se v něm tudíž pravidla stanovená právními předpisy pro rozhodčí řízení. Dle Pravidel ADR a Řádu se však držitel zavazuje k možnosti řešit spor tímto způsobem již při samotné registraci jména domény. Je tedy na navrhovateli, zdali alternativní způsob řešení sporu zvolí či nikoliv; jestliže se navrhovatel pro tento způsob rozhodne, je držitel povinen alternativní způsob řešení sporu podstoupit.
Průběh mimosoudního řešení sporu
Úvodem je nutné zdůraznit, že zahájení, vedení ani rozhodnutí daného sporu expertem Rozhodčího soudu nezakládá překážku litispendence ani rei iudicatae, tudíž se strany sporu mohou kdykoli za řízení i po jeho skončení obrátit v téže věci na příslušný obecný soud.
Řešení samotného sporu je přitom zahájeno na základě návrhu podaného prostřednictvím online platformy Rozhodčího soudu. Navrhovatel je povinen zaplatit počáteční poplatek dle aktuálního sazebníku, který tvoří přílohu Řádu. Poplatek hrazený navrhovatelem se skládá z odměny experta a odměny Rozhodčího soudu[3].
V návrhu na zahájení řešení sporu musí být jasně vymezeno, čeho se navrhovatel vůči držiteli (odpůrci) domáhá, přičemž rozsah požadovaných nároků je omezen pouze na možnost požadovat (i) zrušení registrace jména domény či (ii) převod registrace jména domény na navrhovatele. V rámci řešení sporu tudíž není možné požadovat náhradu vzniklé újmy, náhradu nákladů vynaložených na řešení sporu ani náhradu poplatku zaplaceného Rozhodčímu soudu. Pokud se tedy strana rozhodne tyto vynaložené prostředky získat zpět, nebude mít jinou možnost než se se svým nárokem obrátit na soud.
Poté, co Rozhodčí soud obdrží návrh na zahájení řešení sporu, přistoupí ke kontrole formálních náležitostí návrhu a následně jej zašle odpůrci, aby se k němu do 30 dnů vyjádřil. Rozhodčí soud dále určí experta pro řešení daného sporu, který je povinen spor rozhodnout a zaslat Rozhodčímu soudu své rozhodnutí ve lhůtě 30 dnů od svého jmenování.
Vzhledem k tomu, že v průběhu řešení sporu držiteli (odpůrci) nebrání nic v tom, aby předmětnou doménu převedl na třetí osobu a zmařil tak probíhající řešení sporu, poskytuje čl. 20 Pravidel registrace navrhovateli možnost podat žádost o tzv. blokaci. Podání žádosti není zpoplatněno, avšak osoba je povinna doložit, že v dané věci již došlo k zahájení sporu a odpovídá též za škodu, která případně blokací vznikne držiteli či sdružení CZ.NIC. Blokací se přitom rozumí nemožnost převést jméno domény na jinou osobu, jakož i nemožnost registraci jména domény zrušit. Blokace je provedena na dobu 4 měsíců bez možnosti následného prodloužení. Opětovná žádost o blokaci je přitom možná až po uplynutí 12 měsíců od ukončení předchozí blokace.
Výsledkem celého řešení sporu je odborné rozhodnutí experta, které však není exekučním titulem pro výkon rozhodnutí. Toto rozhodnutí je stranám sporu zasláno Rozhodčím soudem a následně je v anonymizované podobě uveřejněno na webové stránce Rozhodčího soudu pro spory o domény „.cz“.
Výhody a nevýhody mimosoudního řešení doménových sporů
Jednoznačnou výhodou mimosoudního řešení doménového sporu ve srovnání s jeho řešením soudní cestou je rychlost takového řešení. Zatímco trvání soudního procesu lze očekávat v řádu měsíců (při zjevném optimismu) či let, řešení sporu expertem se uskuteční během maximálně 3 měsíců.
Na druhou stranu lze u tohoto způsobu řešení doménových sporů nalézt celou řadu nevýhod. První z nich je již výše uvedená nemožnost požadovat ve sporu náhradu nákladů řízení či náhradu vzniklé újmy, dále pak skutečnost, že zahájení sporu nezakládá překážku litispendence a rozhodnutí experta nepředstavuje rei iudicatae, jakož i nemožnost využít rozhodnutí experta jako titul pro exekuci či výkon rozhodnutí.
Na nemožnost využití rozhodnutí jako exekučního titulu je však současně reagováno sdružením CZ.NIC, když dle čl. 6.2. Pravidel ADR platí, že v případě rozhodnutí experta o zrušení registrace jména domény nebo o převodu jména domény na navrhovatele, sdružení CZ.NIC toto rozhodnutí provede. V praxi tedy bude nezbytné doložit originál či ověřenou kopii rozhodnutí experta sdružení CZ.NIC, které následně buď provede převod jména domény na navrhovatele, anebo zruší registraci dosavadního držitele. V případě pouhého zrušení registrace přitom sdružení CZ.NIC poskytuje ochranu navrhovateli tím způsobem, že po dobu 1 měsíce od zrušení registrace neumožní opětovnou registraci předmětné domény jiné osobě než navrhovateli, který se zrušení registrace domáhal[4].
S ohledem na výše uvedené lze shrnout, že volba mimosoudního způsobu řešení sporu o doménové jméno „.cz“, může dotčené osobě poskytnout poměrně rychlé řešení vzniklé situace. Je ovšem třeba mít na paměti povahu takového řešení sporu, které je postaveno na smluvním základě a jehož možnosti z hlediska požadovaných nároků jsou značně limitovány. Lze tak doporučit, aby vždy došlo k posouzení okolností daného případu, a to i s ohledem na požadovaný výsledek celého sporu a teprve na základě takového posouzení dotčená osoba rozhodla, zda je v jejím případě dostačující postup podle Pravidel ADR a Řádu, nebo zda bude vhodnější zahájit spor před civilními soudy.
Mgr. Dominika Valentová,
advokátní koncipientka
Doležal & Partners s.r.o., advokátní kancelář
Růžová 1416/17, 110 00, Praha 1
Koliště 1912/13, 602 00, Brno
Tel.: +420 222 544 201
e-mail: office@dolezalpartners.com
_________________________________-
[1] Definice chráněného označení je obsažena v čl. 2.3. Pravidel alternativního řešení sporů vydaných sdružením CZ.NIC, z. s. p. o. („CZ.NIC“), jako správcem ccTLD .cz („Pravidla ADR“), která tvoří přílohu 3 Pravidel registrace jmen domén v ccTLD .cz („Pravidla registrace“).
[2] Online platforma je dostupná na adrese - k dispozici >>> zde.
[3] Výše poplatku se liší s ohledem na počet doménových jmen, která jsou předmětem sporu a s ohledem na to, zda je spor rozhodován jedním expertem, či panelem expertů.
[4] Čl. 19 Pravidel registrace.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
