Trvalý pobyt je jedním z důležitých údajů o osobě občana, který je vyznačen v občanském průkazu a je uváděn na mnoha místech, zejména při jednání s úřady. Tento údaj je také veden v evidenci občanů.

Co se rozumí místem trvalého pobytu upravuje v jednom ze svých ustanovení zákon č. 133/2000 Sb. , o evidenci obyvatel a rodných číslech. Místem trvalého pobytu se podle tohoto předpisu rozumí adresa pobytu občana v České republice. Tuto adresu si občan zvolí, a to zpravidla v místě, kde má rodinu, rodiče, byt nebo zaměstnání. Občan může mít jen jedno místo trvalého pobytu, a to v objektu, který je označen číslem popisným nebo evidenčním, popřípadě orientačním číslem a který je určen pro bydlení, ubytování nebo individuální rekreaci. Prvním místem trvalého pobytu občana po jeho narození je místo trvalého pobytu jeho matky, nedohodnou-li se rodiče dítěte jinak. V případě, že místo trvalého pobytu matky nelze zjistit, je prvním místem trvalého pobytu občana místo sídla ohlašovny, v jejímž obvodu se občan narodil. Požadavek, aby měl občan pouze jeden trvalý pobyt má význam především z hlediska určení místní příslušnosti soudů jak v civilním tak trestním řízení a správních orgánů v řízení správním. Podle místa trvalého bydliště je občan povinen vůči jednotlivým správním a finančním orgánům právě v tomto místě.

Od poloviny roku 2000 zanikl v českém právu institut přechodného pobytu, který již vzhledem k celkové politické a společenské situaci pozbyl na významu. Občané již tedy nejsou povinni hlásit místo přechodného pobytu a jeho předpokládanou dobu – přechodným pobytem byl podle předcházející právní úpravy myšlen pobyt občana mimo objekt trvalého pobytu, to bylo zpravidla tam, kde se občan dočasně zdržoval z pracovních, studijních, zdravotních a jiných důvodů.

Povinnost občana ohlásit změnu místa trvalého bydliště však i nadále trvá. Občan je povinen ohlásit údaj o změně místa trvalého pobytu příslušné ohlašovně a dále je povinen vyplnit přihlašovací tiskopisy (mimo jiné vyplňuje místo předchozího trvalého bydliště, údaj o nové adrese, dále údaje o vlastníku objektu, kterým se rozumí jméno, příjmení a adresa místa trvalého pobytu u fyzické osoby nebo název a sídlo u právnické osoby) a předložit stanovené doklady pro hlášení trvalého pobytu. Ohlašovatel musí zejména doložit vlastnictví bytu nebo domu, nebo doložit oprávněnost užívání bytu, anebo předložit úředně ověřené písemné potvrzení oprávněné osoby o souhlasu s ohlášením změny místa trvalého pobytu. Takové potvrzení se nevyžaduje v případě, že oprávněná osoba potvrdí souhlas na přihlašovacím tiskopisu k trvalému pobytu před zaměstnancem ohlašovny. Za oprávněnou osobu se považuje osoba starší 18 let, způsobilá k právním úkonům, která je oprávněna užívat výše zmíněný objekt nebo jeho vymezenou část (např. byt nebo obytnou místnost), anebo je-li taková osoba provozovatelem ubytovacího zařízení, kde se občan hlásí k trvalému pobytu. Souhlas vlastníka objektu se také nevyžaduje, zvolil-li si obyvatel místo trvalého bydliště v místě trvalého pobytu svého příbuzného v řadě přímé, tj. pokrevního potomka (dítě, vnuk) nebo pokrevního předka (rodič, prarodič) včetně vztahů založených osvojením. Dále pak není třeba souhlasu u sourozence, tedy příbuzného v řadě nepřímé (pobočné), a to bez zřetele k tomu, mají-li sourozenci oba rodiče společné. Souhlas pak není též třeba u manžela, pokud manželství trvá. Z výše uvedeného vyplývá, že nezmění-li si občan místo svého trvalého pobytu, nestihne ho žádná sankce, ale bude svým dosavadním místem trvalého pobytu stále vázán – bude tam dostávat úřední poštu, bude stále odvádět daně podle tohoto místa aj.

Často se nemůže občan přihlásit k trvalému pobytu v novém místě např. z toho důvodu, že mu vlastník objektu-bytu odepře udělit souhlas k přihlášení k trvalému pobytu. Důvod, proč tento souhlas někteří majitelé odmítnou udělit, vychází z jejich obavy, že bude-li občan přihlášen k trvalému pobytu v jejich objektu, vzniká tomuto občanu nějaké právo k bydlení v tomto objektu či nějaké právo vůči vlastníkovi. Zákon o evidenci obyvatel však výslovně stanoví, že z přihlášení občana k trvalému pobytu nevyplývají žádná práva k objektu ani k vlastníkovi nemovitosti, takže vlastník objektu, ve kterém chce mít občan trvalý pobyt, nemusí mít v tomto ohledu žádné obavy.

Údaj o místě trvalého pobytu může být příslušnou ohlašovnou zrušen, bude-li zjištěno, že zápis byl proveden na základě pozměněných, neplatných nebo padělaných dokladů, nepravdivě nebo nesprávně uvedených skutečností, nebo zaniklo-li užívací právo občana k objektu nebo jeho vymezené části, jehož adresa je v evidenci obyvatel uvedena jako místo trvalého pobytu občana, a neužívá-li občan tento objekt. Je-li údaj o místě trvalého pobytu úředně zrušen, je místem trvalého pobytu sídlo ohlašovny, v jejímž územním obvodu byl občanovi trvalý pobyt úředně zrušen.


© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz