Může být poslední den lhůty pro podání nabídek zadavatelem zkrácen?

Podle ustanovení § 39 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb. , zákona o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), veškeré lhůty určeny veřejným zadavatelem musejí být stanoveny s ohledem na předmět veřejné zakázky. Jak ve stávajícím znění ZVZ, tak i v novém návrhu zákona o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“) je obligatorně stanovena minimální délka lhůty pro podání nabídek, respektive podání žádostí o účast, a to v závislosti na druhu zadávacího řízení, nebo předpokládané hodnotě samotné veřejné zakázky. V průběhu uplynulých let vydal Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „ÚOHS“) řadu rozhodnutí, ve kterých se vyjádřil, mimo jiné, k otázce, zda je zadavatel oprávněn zkrátit poslední den lhůty pro podání nabídek.

Uplynutí lhůty pro podání nabídek je významným mezníkem jak pro zadavatele, tak i uchazeče, a to u většiny zadávacích řízení. Od tohoto okamžiku zadávací řízení vstupuje do nové fáze, kdy jsou otevřeny obálky s nabídkami uchazečů, poté dochází k procesu hodnocení nabídek a posouzení jejich souladu se zadávacími podmínkami a ZVZ.

Stanovení přiměřené lhůty pro podání nabídek ze strany zadavatele má dvě hlediska. Jednak je jím zájem zadavatele, aby zadávací řízení proběhlo v co  možná nejkratším časovém úseku a druhým, někdy protichůdným hlediskem je, aby lhůta pro podání nabídek byla zároveň dostatečně dlouhá na to, aby jednotlivým uchazečům umožnila řádně připravit a koncipovat své nabídky.[1]

Pravidla pro běh lhůty nejsou upravena v ZVZ. Je nutné na ně aplikovat obecná pravidla pro počítání času obsažena v ustanovení § 605 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „OZ“). Dle § 605 odst. 1 a odst. 2 OZ platí, že „lhůta nebo doba určená podle dnů počíná dnem, který následuje po skutečnosti rozhodné pro její počátek. Konec lhůty nebo doby určené podle týdnů, měsíců nebo let připadá na den, který se pojmenováním nebo číslem shoduje se dnem, na který připadá skutečnost, od níž se lhůta nebo doba počítá. Není-li takový den v posledním měsíci, připadne konec lhůty nebo doby na poslední den měsíce“. Lhůtou se rozumí tedy „časový úsek stanovený k uplatnění práva“ u příslušného subjektu.[2] Lhůta stanovená podle dní uplyne dnem, který se pojmenováním nebo číslem shoduje se dnem, který připadá na skutečnost, od níž se lhůta počítá.

Ačkoliv ZVZ, tak i návrh ZZVZ umožňuje zadavateli, aby některé lhůty pro podání nabídek při naplnění podmínek mohl přiměřeně zkrátit, tak toto oprávnění neplatí pro všechny druhy zadávacích řízení.

Jedním z druhů zadávacích řízení, pro které neplatí výše zmíněná zásada, je zjednodušené podlimitní řízení, pro které výslovně platí § 39 odst. 3 písm. b) bod 2, že „lhůta pro podání nabídek nesmí být kratší než 15 dnů ve zjednodušeném podlimitním řízení“. Návrh  ZZVZ  v ustanovení § 54 odst. 1 uvádí, že lhůta pro podání nabídek bude v případě zjednodušeného podlimitního řízení činit nejméně 11 pracovních dní od zahájení zadávacího řízení, a tedy eventuální zkrácení již tak velmi krátké lhůty pro podání nabídek by postrádalo smysl. K přípustnosti zkrácení posledního dne lhůty pro podání nabídek u zjednodušeného podlimitního řízení jsou spojena i rozhodnutí ÚOHS, ve kterých se orgán dohledu k této otázce vyjadřoval.

ÚOHS v roce 2012 vydal rozhodnutí,[3] ve kterém uložil sankci ve výši 50.000 Kč za spáchání správního deliktu zadavateli, jenž nedodržel podmínku 15-denní lhůty pro podání nabídek v rámci zjednodušeného podlimitního řízení. ÚOHS konstatoval, že „zadavatel tedy nedodržel minimální lhůtu pro podání nabídek u podlimitních veřejných zakázek zadávaných ve zjednodušeném podlimitním řízení, která podle ustanovení § 39 odst. 3 písm. b) bod 2 zákona nesmí být kratší než 15 dní, neboť stanovil konec lhůty na sobotu 19. 12. 2009 do 12 h, ačkoliv měla být stanovena do 19. 12. 2009 do 24 hodin. Zadavatel tak mohl omezit okruh potenciálních dodavatelů, kteří se mohli ucházet o veřejnou zakázku a případně nabídnout výhodnější plnění pro zadavatele, a tento postup tak mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, přičemž zadavatel uzavřel smlouvu na plnění veřejné zakázky“.

ÚOHS v otázce zkrácení lhůty pro podání nabídek u zjednodušeného podlimitního řízení navázal v minulém roce i ve svém v dalším rozhodnutí,[4] v jehož odůvodnění jednak odkázal na výše uvedené rozhodnutí z roku 2012, a dále také poukázal na to, že zadavatel mohl svým jednáním omezit okruh potenciálních dodavatelů, kteří se mohli ucházet o veřejnou zakázku a případně nabídnout výhodnější podmínky plnění pro zadavatele, tj. např. nemuseli stihnout nabídky ve zkrácené lhůtě zpracovat nebo je takto stanovená lhůta od podání nabídky odradila. ÚOHS tak ve svém prvoinstančním rozhodnutí opětovně potvrdil, že poslední den lhůty pro podání nabídek nemůže být zkrácený, ale musí trvat nejméně do 24.00 hod.

Na základě výše uvedeného se může zdát, že otázka případného zkrácení posledního dne u lhůty pro podání nabídek, již byla aplikační praxí v minulosti vyřešena. Přesto se domnívám, že v případě krajní situace nemusí vždy platit výše uvedený restriktivní výklad ÚOHS. 

Tuto skutečnost primárně dokumentuji na prvostupňovém rozhodnutí[5] ÚOHS z roku 2008, které bylo téhož roku potvrzeno v rámci přezkumného řízení i předsedou ÚOHS.[6] . Jedná se pravděpodobně o první rozhodnutí, ve kterém ÚOHS připustil možnost, aby mohl být poslední den lhůty pro podání nabídek zadavatelem zkrácen. V šetřeném případě zadavatel předal výzvu pro podání nabídek k poštovní přepravě 17. 10. 2007 a konec lhůty pro podání nabídek byl stanoven na 1. 11. 2007 do 10.00 hod.  ÚOHS k postupu zadavatele spočívající odeslání výzvy uchazečům a jejím uveřejnění uvedl následující: „Z výše uvedených skutečností vyplývá, že zadavatel stanovil lhůtu pro podání nabídek ve zjednodušeném podlimitním řízení v souladu s § 39 odst. 3 písm. b) bod 2. zákona, neboť dodržel zákonem stanovenou minimální lhůtu, kterou je povinen podle zákona stanovit dodavatelům pro podání nabídek, a to přestože patnáctý den lhůta pro podání nabídek končila a dodavatelé museli patnáctý den lhůty nabídky podat“.

Jako další příklad ne zcela restriktivního výkladu v otázce běhu posledního dne u lhůty pro podání nabídek odkazuji na druhostupňové rozhodnutí předsedy ÚOHS,[7] kterým byla snížena výše peněžité pokuty pro zadavatele z původně stanovených 60.000 Kč na 30.000 Kč. Skutkově se jednalo o otevřené podlimitní řízení, které bylo zadavatelem zahájeno dne 25. 4. 2013. Konec lhůty pro podání nabídek byl stanoven na 17. 5. 2013 do 10.00 hod. Předseda ÚOHS v odůvodnění svého rozhodnutí uvedl, že „přestože souhlasím s Úřadem, že na základě § 48 odst. 3 zákona může podat nabídku rovněž dodavatel, který zadavatele nepožádal o poskytnutí zadávací dokumentace či který si zadávací dokumentaci nevyzvedl, musím se přiklonit spíše k tvrzení, že omezení potenciálního okruhu uchazečů, kteří by mohli zadavateli podat výhodnější nabídku, pokud by nebyla lhůta pro podání nabídek nezákonně zadavatelem zkrácena, je v tomto případě spíše menší. Jinými slovy, nelze a priori vyloučit, jak dovodil Úřad, že dodavatel, který si od zadavatele vyžádal neveřejnou část zadávací dokumentace, ji neposkytl dalšímu dodavateli nebo širšímu okruhu dodavatelů, kteří by mohli podat výhodnější nabídku, nicméně je třeba objektivně připustit, že taková situace je méně pravděpodobná“. Předseda ÚOHS v rámci přezkumu prvostupňového rozhodnutí využil správního uvážení a správně zohlednil, že lhůta pro podání nabídek byla zadavatelem zkrácena jenom 14 hodin. Pravděpodobně nejdůležitějším hlediskem ale bylo, že nabídku podali všichni uchazeči, kteří o plnění veřejné zakázky projevili zájem tím, že si zažádali o poskytnutí neveřejné části zadávací dokumentace. To znamená, že zkrácení posledního dne lhůty pro podání nabídek ze strany zadavatele mělo minimální vliv na účast potencionálních uchazečů v předmětném zadávacím řízení.

I přes výše uvedené nelze předpokládat, že  ÚOHS  k otázce zkrácení posledního dne lhůty pro podání nabídek bude přistupovat měně formalisticky, než tak činil doposud. V souladu se stávající i připravovanou novou právní úpravou zadávání veřejných zakázek lze proto doporučit, aby zadavatelé nezkracovali poslední den lhůty pro podání nabídek, či žádostí o účast u žádného z druhů zadávacího řízení. Pokud se přesto zadavatel rozhodne zkrátit poslední den lhůty pro podání nabídek, musí svůj postup zejména řádně odůvodnit tím, že samotné zkrácení poslední dne lhůty pro podání nabídek nemělo podstatný vliv na výběr nejlepší nabídky, respektive vliv na účast potencionálních uchazečů v zadávacím řízení.

 
JUDr. Radoslav Lukovič,
advokátní koncipient


Společná advokátní kancelář Balcar, Hrouzek, Veselý, Zelenková

Palác Riesů
Panská 895/6
110 00 Praha 1

Tel.:    +420 222 231 133
Fax:    +420 222 231 819
e-mail:    sak@akspol.cz

 
------------------------------------
[1] JURČÍK, Radek. Zákon o veřejných zakázkách, Komentář. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2012. s. 288.
[2] ŠVESTKA, Jiří., DVOŘÁK, Jan., FIALA, Josef. a kol. Občanský zákoník. Komentář. Svazek I. Praha: Wolters Kluwer, a.s., 2014. s. 1521.
[3] Rozhodnutí ÚOHS ze dne 02.04.2012, č.j.: ÚOHS-S207/2011/VZ-16332/2011/520/Ema.
[4] Rozhodnutí ÚOHS ze dne 21.09.2015, č.j.: ÚOHS-S0623/2015/VZ-29348/2015/523/MKv.
[5] Rozhodnutí ÚOHS ze dne 15.01.2008, č.j.: S354/2007/VZ-24271/2007/520-KV.
[6] Rozhodnutí ÚOHS, ze dne 30.06.2008, č.j.: R036/2008/02-13050/2008/310-Hr. Nutné dále uvést, že v předmětném druhostupňovém rozhodnutí proti rozkladu podaného zadavatelem se ale předseda ÚOHS podrobněji otázkou případného zkrácení posledního dne lhůty pro podání nabídek nezabývá, prvostupňové rozhodnutí je jako celek potvrzeno.
[7] Rozhodnutí ÚOHS ze dne 08.07.2015, č.j.: ÚOHS-R308/2014/VZ-16946/2015/323/KKř.


© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

• Tweet