Můžeme se těšit na evropský insolvenční rejstřík?
Orgány Evropské unie věnují oblasti insolvenčního práva značnou pozornost, neboť si uvědomují, že efektivní oživení podniků v problémech a navrácení nevhodně využívaného majetku zpátky do efektivních rukou může zachránit nebo i přinést nová pracovní místa. Klíčovou roli hrají v insolvenčním řízení právě věřitelé. Umožnění jejich řádné participace na jednotlivých fázích řízení je v zájmu jeho průběhu správným směrem.
Legislativně zasáhly orgány Evropské unie do participace věřitelů nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/848 ze dne 20.5.2015 o insolvenčním řízení (dále jen „Nařízení“). To v čl. 24 uložilo členským státům, aby do 26.6.2018 zřídily své insolvenční rejstříky, ve kterých mají zveřejňovat minimální rozsah informací stanovený rovněž v tomto ustanovení.
Povinné informace, které musí být v národních rejstřících minimálně zveřejňovány, jsou tyto:
- datum zahájení insolvenčního řízení;
- soud, který insolvenční řízení zahájil, a případné číslo jednací;
- druh insolvenčního řízení podle přílohy A Nařízení;
- odkaz na ustanovení Nařízení, podle kterého je dovozována soudní příslušnost;
- je-li dlužníkem společnost nebo právnická osoba, název, registrační číslo, sídlo nebo – liší-li se – poštovní adresu dlužníka;
- je-li dlužníkem fyzická osoba, a to i samostatně výdělečně činná, jméno, případně registrační číslo a poštovní adresu nebo – pokud je adresa chráněna – místo a datum narození dlužníka;
- jméno, poštovní adresu nebo e-mailovou adresu případného jmenovaného insolvenčního správce;
- případnou lhůtu pro přihlášení pohledávek nebo odkaz na kritéria pro výpočet této lhůty;
- případné datum skončení hlavního insolvenčního řízení;
- soud, u něhož lze napadnout rozhodnutí o zahájení insolvenčního řízení, a případnou lhůtu, v níž je tak třeba učinit, nebo odkaz na kritéria pro výpočet této lhůty.
Orgány Evropské unie jsou si vědomy, že pouhé obligatorní zřízení národních insolvenčních rejstříků nemůže být konečným cílem. Konečným cílem musí být jednotné místo, které bude přístupné všem věřitelům bez ohledu na jejich jazykové vybavení, tj. musí být zřízen evropský insolvenční rejstřík. V ustanovení čl. 25 Nařízení je proto stanovena povinnost Evropské komisi stanovit zejména technická pravidla pro zpřístupnění dat pro evropský insolvenční rejstřík.
Evropská komise těmto požadavkům vyhověla a připravila sofistikované technologické řešení[1]. Technicky bude evropský insolvenční rejstřík pouhým datovým prostředníkem, když data bude získávat přímo od členských států[1]. V rámci technických parametrů rovněž rejstřík počítá s propojením vyhledávání různých abeced a diakritik písmen. Členským států byla stanovena lhůta do 30.6.2021, do kdy musí zajistit propojitelnost svých insolvenčních rejstříků s evropským rejstříkem.
V současné době již evropský insolvenční rejstřík funguje v beta-režimu >>> zde. Do aplikace jsou již zapojeny tyto státy: Česko, Německo, Estonsko, Itálie, Lotyšsko, Nizozemsko, Rakousko, Rumunsko a Slovensko.
V roce 2019 přislíbilo testování Chorvatsko, Švédsko, Francie, Finsko a Lucembursko. Do režimu go-live mají v roce 2019 vstoupit: Kypr, Španělsko, Litva, Švédsko.
Z uvedeného vyplývá, že příprava evropského insolvenčního rejstříku probíhá s nasazením maximálních sil a brzy můžeme očekávat plnohodnotnou vyhledávací platformu. Po plnohodnotném spuštění evropského insolvenčního rejstříku je možné očekávat legitimní diskuzi nad vyhodnocením potřeby zvláštních lhůt pro přihlašování pohledávek pro evropské věřitele.
JUDr. Jiří Voda, LL.M.,
advokát a insolvenční správce
AK Voda s.r.o.
Sokolovská 85/104
186 00 Praha 8
Tel. +420 211 222 630
Fax. +420 211 222 640
e-mail: voda@akvoda.cz
[1] Carsten Schmidt, Ragnar Nurkse Department of Innovation and Governance / DigiGovLab, Tallinn University of Technology na konferenci IEEI v Kolíně nad Rýnem dne 14.6.2019
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz