Mzda za práci přesčas
Prací přesčas rozumí zákoník práce práci konanou zaměstnancem na příkaz zaměstnavatele nebo s jeho souhlasem nad stanovenou týdenní pracovní dobu vyplývající z předem stanoveného rozvržení pracovní doby a konanou mimo rámec rozvrhu pracovních směn. U zaměstnanců s kratší pracovní dobou se prací přesčas rozumí práce přesahující stanovenou týdenní pracovní dobu
Prací přesčas rozumí zákoník práce práci konanou zaměstnancem na příkaz zaměstnavatele nebo s jeho souhlasem nad stanovenou týdenní pracovní dobu vyplývající z předem stanoveného rozvržení pracovní doby a konanou mimo rámec rozvrhu pracovních směn. U zaměstnanců s kratší pracovní dobou se prací přesčas rozumí práce přesahující stanovenou týdenní pracovní dobu; těmto zaměstnancům nelze práci přesčas nařídit. Prací přesčas není, napracovává-li zaměstnanec prací konanou nad stanovenou týdenní pracovní dobu pracovní volno, které mu zaměstnavatel poskytl na jeho žádost.
Zákon o mzdě (č 1/1992 Sb. ), upravuje poskytování mzdy a odměny za pracovní pohotovost, stejně jako i zajišťování s používání průměrného výdělku pro pracovněprávní účely zjednodušeně řečeno pro zaměstnance v podnikatelské sféře. Pro odměňování zaměstnanců rozpočtových a příspěvkových organizací platí předpis jiný. Zákon o mzdě obsahuje i ustanovení týkající se mzdy za přesčasovou práci.
Zákon stanoví, že za dobu práce přesčas přísluší zaměstnanci mzda, na kterou mu vznikl za tuto dobu nárok, (dále jen "dosažená mzda") a příplatek nejméně ve výši 25 % průměrného výdělku, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodli na poskytnutí náhradního volna v rozsahu práce konané přesčas místo příplatku. Neposkytne-li zaměstnavatel zaměstnanci náhradní volno do konce třetího kalendářního měsíce po výkonu práce přesčas nebo v jinak dohodnuté době, přísluší zaměstnanci k dosažené mzdě 25% příplatek. Jinak řečeno, zaměstnavatel je povinen kompenzovat zaměstnanci výkon práce v době přesahující stanovenou pracovní dobu. Zákon umožňuje tuto kompenzaci dvěma způsoby, buď zaměstnavatel poskytne jako náhradu za přesčasovou práci zaměstnanci náhradní volno anebo kompenzuje práci přesčas formou zvýšené mzdy o 25% za tuto přesčasovou práci, přičemž tato hranice je stanovena jako minimální a samozřejmě může být dohodnuta vyšší. Zaměstnanci tedy za vykonanou práci vždy náleží mzda za vykonanou práci plus příplatek v minimální výši 25% dosažené mzdy nebo plus náhradní volno.
Pokud byla mzda sjednána v kolektivní nebo v pracovní smlouvě již s přihlédnutím k případné práci přesčas, příplatek ani náhradní volno nepřísluší. V kolektivní nebo v pracovní smlouvě lze sjednat mzdu již s přihlédnutím k případné práci přesčas, je-li současně sjednán v rámci stanoveného limitu práce přesčas nejvyšší rozsah práce přesčas, kterou může zaměstnavatel zaměstnanci nařídit.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz