Na obzoru nová směrnice proti praní peněz
Před začátkem prázdninového období schválila Evropská komise návrh nové směrnice zaměřené na potírání praní špinavých peněz, která by měla konsolidovat dosavadní směrnici z roku 1991, významně novelizovanou v roce 2001. O jejím významu svědčí i fakt, že komisař Evropské komise odpovědný za oblast vnitřního trhu a tedy i problematiku praní peněz (Frits Bolkestein), označil „boj proti praní peněz a financování terorismu“ za jednu z hlavních politických priorit Evropské komise.
Před začátkem prázdninového období schválila Evropská komise návrh nové směrnice zaměřené na potírání praní špinavých peněz, která by měla konsolidovat dosavadní směrnici z roku 1991, významně novelizovanou v roce 2001. O jejím významu svědčí i fakt, že komisař Evropské komise odpovědný za oblast vnitřního trhu a tedy i problematiku praní peněz (Frits Bolkestein), označil „boj proti praní peněz a financování terorismu“ za jednu z hlavních politických priorit Evropské komise.
Původní směrnice z roku 1991 se zaměřila na boj proti praní peněz pocházejících z výnosů obchodování s drogami, který probíhal zejména prostřednictvím finančních institucí. V reakci na další vývoj (a sofistikovanější způsoby praní peněz) byla směrnice v roce 2001 novelizována formou rozšíření okruhu povinných subjektů o nefinanční subjekty a provozovatele specializovaných profesí zahrnujících právníky, notáře, účetní, klenotníky, pořadatele aukcí, kasina apod. Tato změna byla v České republice implementována zákonem č. 284/2004 Sb. (novela zák. č. 61/1996 Sb. ) s účinností od 1. září tohoto roku.
Aktuální návrh novely směrnice reaguje na tzv. 40 doporučení a 8 zvláštních doporučení tzv. Financial Action Task Force (FATF), mezivládní organizace sdružující členské země EU a další země v rámci skupiny G-7. Návrh rozšiřuje původní definici prostředků, jejichž legalizaci mají členské státy zabránit (tj. peníze pocházející z výnosů trestné činnosti nebo použité v souvislosti s ní), o peníze určené nebo použité k financování terorismu, ať už pocházejí z trestné činnosti nebo byly získány zákonným způsobem. Druhou změnou podle novely je další rozšíření okruhu tzv. povinných subjektů (tj. osob, jimž předpisy o praní peněz ukládají zvláštní povinnosti) např. i o zprostředkovatele prodeje životního pojištění. Součástí návrhu je podrobný rozpis povinností povinných subjektů mající za cíl usnadnit pátrání po původu peněz. Z pohledu poskytovatelů služeb zřejmě nejvýznamnější změnou je možnost poskytovat službu (zahájit obchod) a v tomto pokračovat až do okamžiku identifikace (tj. ověření údajů o účastnících transakce). Toto „změkčení“ původního striktního zákazu bylo vyvoláno velkou kritikou ze strany některých profesí jako advokátů, notářů ale i poskytovatelů finančních služeb. Oprávněně bylo namítáno, že se v podstatě jedná o překážku fungování vnitřního trhu.
Česká republika v této oblasti již s předstihem reagovala na výše uvedená doporučení FATF a přímo je zahrnula do novely č. 284/2004 Sb. Pravděpodobně nejzajímavější a také určitě vítanou změnou v případě přijetí směrnice tak bude právě výše uvedená možnost zahájit obchod/službu nebo pokračovat v obchodu/ poskytování služeb a současně plnit povinnost identifikace. Samozřejmě i nadále platí, že v případě „negativní identifikace“ bude muset být ukončeno poskytování služeb nebo přerušen obchod.
Podle nizozemského předsednictví v EU je tento návrh směrnice zařazen mezi prioritní úkoly a proto lze očekávat od začátku podzimu podrobné diskuse v rámci schvalovací procedury EU.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz