29. 8. 2002
ID: 18259upozornění pro uživatele
Náhrada za ztrátu na výdělku zaměstnanci, který utrpěl pracovní úraz nebo u něhož byla zjištěna nemoc z povolání po dobu pracovní neschopnosti
Povinnost poskytnout zaměstnanci, který utrpěl pracovní úraz nebo u něhož byla zjištěna nemoc z povolání náhradu za ztrátu na výdělku, ukládá zaměstnavateli zákon č. 65/1965 Sb. , zákoník práce ve svém ustanovení § 193.
Povinnost poskytnout zaměstnanci, který utrpěl pracovní úraz nebo u něhož byla zjištěna nemoc z povolání náhradu za ztrátu na výdělku, ukládá zaměstnavateli zákon č. 65/1965 Sb. , zákoník práce ve svém ustanovení § 193.
V souvislosti s touto náhradou je nutno upozornit, že je zapotřebí odlišit náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti a ztrátu za náhradu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti z téhož důvodu. Tyto dvě náhrady jsou posuzovány jako samostatné nároky a zákoník práce stanoví, že nepřísluší vedle sebe. Zaměstnanci, který utrpěl pracovní úraz nebo u něhož byla zjištěna nemoc z povolání, tedy nemůže být současně poskytována náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti a náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity nebo částečné invalidity.
Náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti zaměstnance je opakujícím se plněním a činí rozdíl mezi průměrným výdělkem zaměstnance před vznikem škody způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a plnou výší nemocenského. (Průměrný výdělek zjišťuje zaměstnavatel, a to na základě hrubé mzda zúčtované zaměstnanci k výplatě v rozhodném období, kterým je předchozí kalendářní čtvrtletí, není-li stanoveno jinak a doby odpracované v rozhodném období. Průměrný výdělek se zjišťuje k prvnímu dni následujícího kalendářního měsíce - tedy k 1. lednu, k 1. dubnu, k 1. červenci, k 1. říjnu.) Při poskytování náhrady se tedy odpočítává celá výše nemocenského. Je tak vyloučen souběh nemocenského a náhrady za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti poskytované ze stejného důvodu.
Náhrada škody za ztrátu na výdělku přísluší také při další pracovní neschopnosti z důvodů téhož pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, přičemž se vychází z průměrného výdělku zaměstnance před vznikem této další škody. Pokud však zaměstnanci před vznikem této další škody příslušela náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, poskytne se mu náhrada do výše částky, do které by mu příslušela náhrada, kdyby nebyl schopen práce (tedy ve výše uvedeném případě), přitom se za výdělek po pracovním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání považuje nemocenské.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
V souvislosti s touto náhradou je nutno upozornit, že je zapotřebí odlišit náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti a ztrátu za náhradu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti z téhož důvodu. Tyto dvě náhrady jsou posuzovány jako samostatné nároky a zákoník práce stanoví, že nepřísluší vedle sebe. Zaměstnanci, který utrpěl pracovní úraz nebo u něhož byla zjištěna nemoc z povolání, tedy nemůže být současně poskytována náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti a náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity nebo částečné invalidity.
Náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti zaměstnance je opakujícím se plněním a činí rozdíl mezi průměrným výdělkem zaměstnance před vznikem škody způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a plnou výší nemocenského. (Průměrný výdělek zjišťuje zaměstnavatel, a to na základě hrubé mzda zúčtované zaměstnanci k výplatě v rozhodném období, kterým je předchozí kalendářní čtvrtletí, není-li stanoveno jinak a doby odpracované v rozhodném období. Průměrný výdělek se zjišťuje k prvnímu dni následujícího kalendářního měsíce - tedy k 1. lednu, k 1. dubnu, k 1. červenci, k 1. říjnu.) Při poskytování náhrady se tedy odpočítává celá výše nemocenského. Je tak vyloučen souběh nemocenského a náhrady za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti poskytované ze stejného důvodu.
Náhrada škody za ztrátu na výdělku přísluší také při další pracovní neschopnosti z důvodů téhož pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, přičemž se vychází z průměrného výdělku zaměstnance před vznikem této další škody. Pokud však zaměstnanci před vznikem této další škody příslušela náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, poskytne se mu náhrada do výše částky, do které by mu příslušela náhrada, kdyby nebyl schopen práce (tedy ve výše uvedeném případě), přitom se za výdělek po pracovním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání považuje nemocenské.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
